15
Jerusalén tʉ́tchidih Jesúíhwã ĩ maáta ĩ míic wáacat
Biquína judíowã Judea baácmant bejnit, Antioquía tʉ́tchina ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Pánih jʉibínit, judíowã nihcannit Jesúíhwãdih nin pah ĩt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Moisés jwĩ nʉowãdih ĩ́ih quehli nah yapat chóodih ĩ bóodat pínahdih ãt wʉtʉp wʉt jĩ. Páant ñi bóodcah, Diosboó yeebdíh ã tʉ́i ʉbcan niít”, ĩt niijíp wʉt jĩ.* Lv 12.3 Páant niijnít, queét Judea baácdih moón Pablowãdih ĩt míic jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ. Páant ĩ míic jʉ̃ihñʉchah, Jesúíhwãboó Pablo, Bernabé, biquína caanjĩ́h moón biícdih Jerusalén tʉ́tchina ĩt wah bojop wʉt jĩ. Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit, Jesúíhwãdih waóhnitdihbʉt Judea baácmant jʉibínit ĩ naáwátdih ĩ ʉʉ́bh joyát pínah niijná, queétdih ĩt wahap wʉt jĩ.
Páant ĩ wahnitji Fenicia baácna jʉí, yap jʉ̃óh, Samaria baácna ĩt jʉyʉ́p wʉt jĩ. Pánihna, caán baácnadih moón Jesúíhwãjĩh míic wáacnit, judíowã nihcannit Jesúsdih ĩ jepahatjidih ĩt naáwáp wʉt jĩ. Páant ĩ naáwáchah joinít, queét bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ.
Queét Jerusalén tʉ́tchina ĩ jʉyʉ́chah, caanjĩ́h moón Jesúíhwã, queétdih waóhnit, Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit biícdih, queétdih ĩt tʉ́i wẽi jwãááp wʉt jĩ. Pánihna, Pablowã Dios ã wẽpatjĩh ded pah ĩ chãjatjidih queétdih ĩt naáwáp wʉt jĩ. Judíowã nihcannitbʉt Jesúsdih ĩ jepahatjidih ĩt naáwáp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, páant ĩ niijíchah joinít, biquína Jesúsdih jepahnit fariseowã ñah ñʉhnit, nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ:
—Queét judíowã nihcannitdih ĩ́ih quehli nah yapat chóodih bóodat caá náahap. ‘Moisés ã wʉtatji pah ñi chãjaá’, queétdih ñi niíj wʉtʉʉ́, ĩt niijíp wʉt jĩ.
Páant ĩ niijátdih míic wéheat tʉ́ʉt niijná, ã́ih doonádih Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit, Jesúíhwãdih waóhnit biícdih ĩt míic wáacap wʉt jĩ. Páant maatápdih ĩ míic wéhenachah, joinít, Pedroboó ñah ñʉhnit, nin pah queétdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ:
—Wã déewãá, jon ñijeéh wã jʉmʉchah, judíowã nihcannitdih Jesúíh tʉ́ini doonádih wã naáwáchah joinít, ĩ jepahat pínah niijná, weemdíh ñíonit, Dios ã wahap jĩ.* Hch 10.1-43 Cã́acwã ded pah ĩ jenah joyátdih jéihni jʉmna, queét judíowã nihcannit jwĩ naóhni doonádih ĩ jepahatdih ãt jéihji tagaá. Pánih jéihna, ã́ihwã ã chãjatjidih jwiítdih jʉ́ʉtna, Tʉ́ini Espíritudih jwiítdih ã wʉ̃hatji pahjeh mʉntih, queétdihbʉt ã wʉ̃hʉp jĩ.* Hch 2.4; 10.44 Pánih wʉ̃hna, jwiítdih queétdihbʉt biíc yoobó ã chãjap jĩ. Queétbʉt caandíh ĩ jepahachah, ĩ yéejatdih ãt yohji taga. 10 Jwiít judíowã Moisés ã wʉtatjidih biíc yoobó jwĩ tʉ́i jepahcan caá. Jwĩ nʉowãjibʉt biíc yoobó ĩt jepahcap wʉt jĩ. Páant jwĩ tʉ́i jepahcah yʉhna, ¿dépanihna queét judíowã nihcannit Jesúsdih jepahnitdih yeéb biíc yoobó ñi wʉtíh? Pánih wʉtnit, Dios queétdih ã chãjatjidih ‘Yoobópdih nihcan caá’, niijná caá ñi chãjap. 11 Obohjeéhtih, jwiít nin pah jwĩ niíj jenah joiná caá: ‘Jwiítdih jĩ́gah en oinit, Dios jwĩ yéejat jíib ã peéh chãjat déeji jwĩ Maáh Jesús ã tʉ́i ʉbat pah mʉntih, bʉʉ jwʉh judíowã nihcannitdihbʉt biíc yoobó ã tʉ́i ʉbna caá’, jwĩ niíj jenah joiná caá, Pedro ãt niijíp wʉt jĩ.
12 Páant ã niijíchah joinít, Pablowã jwʉh judíowã nihcannitjeéh jʉmna, Dios ã wẽpatjĩh ded pah ĩ chãjatjidih ĩ naáwáchah, nihat laihcanjeh ĩt joí yai ñʉ́h bejep wʉt jĩ. 13 Páant ĩ naóh péanachah, Santiago jwʉh nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
—Wã déewãá, weemdíh ñi joi jwʉ́hʉʉ́. Yeebdíh bainí wã naáwíhna caá. 14 Dios judíowã nihcannitdih tʉ́i wẽi ennit, ã́ihwã pínahdih ã ñíwatjidih Simón Pedroboó jwiítdih ã naóh péanap be. 15 Dios naáwátdih naóh yapani, ã daacátji pahjeh tih judíowã nihcannitdih páant ãt yapap taga. Nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
16 ‘ “Davidji maáh jʉm láa, nihat ã́ihwãbʉt ĩ wʉn beedép jĩ. Pánih beednít ĩ jʉmʉchah yʉhna, tʉ́ttimah bóo láa, jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhnit, ã́ihwã panihnitdih wã jwʉ́ʉb chãjbipna caá.
17 Páant wã chãjachah, nihat cã́acwã bita judíowã nihcannitbʉt weém ĩ Maáhdih ĩ náahbipna caá. ‘Wĩ́ihwã ñi jʉmʉʉ́’, wã niíj bidnit weemdíh ĩ jepahbipna caá”,
18 jwĩ Maáh ã niijná caá’, ãt niíj daacáp tajĩ. (Am 9.11-12)
19 “Páant ã niíj daacátjidih náhninit, weém, Santiago nin pah wã niíj jenah joiná caá: Judíowã nihcannit, Dios naáwátdih jáap jepahnitdih wái náah jʉmni jwĩ chãjat tʉ́ʉtca boj jĩíh. 20 Obohjeéhtih, queétdih nin pahjeh jwĩ niíj daác wah jĩíh: ‘Ĩ pãpnidih wẽi wʉ̃hniji jeémátdih ñi jeémpca bojoó. Ñi áa nihcannitjĩh ñi yéej chãjca bojoó. Jõp teo maonitji nʉñʉ́pwãdih ñi jeémpca bojoó. Meépdih ñi babhca bojoó’, jwĩ niíj daác wah jĩíh.* Gn 9.4; Ex 34.15-17; Lv 17.10-16; 18.6-23 21 Jon jã́tih, bʉʉbʉt jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉná, jwĩ chooát yeó jáap jʉmat pah, Moisés ã wʉtatjidih ĩpĩ́ bohéna caá. Nihat tʉ́tchidih moón caandíh jwĩ jéihna caá. Pánihna, weém wã niiját pahjeh tih Jesúsdih jéihnit judíowã nihcannitdih, niíj daác wahat dée caá, bita jwĩ déewã jwiítdih ĩ íijcat pínah niijná”, Santiago ãt niijíp wʉt jĩ.
Judíowã nihcannitdih ĩ daác wahat
22 Páant ã niijíchah joinít, Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit, Jesúíhwãdih waóhnit, nihat Jesúíhwã biícdih, Antioquía tʉ́tchidih moondíh ĩ daácni nʉ́odih Pablowãjeéh ʉb bejnit pínah, Judas, Silasdihbʉt ĩt ñíwip wʉt jĩ. Judas ã́ih biíh wʉ̃t Barsabás wʉt jĩ. Queét Jesúsdih tʉ́i jepahnit ĩ jʉmʉchah, bita Jesúíhwã queétdih ĩt tʉ́i wẽi enep wʉt jĩ. 23 Pánih queétdih ñío péanit, nin pah ĩt niíj daacáp wʉt jĩ:
“Yeéb nihat judíowã nihcannit Jesúíhwã Antioquía tʉ́tchidih moón, Siria baácdih moón, Cilicia baácdih moondíhbʉt jwiít Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit, ã́ihwãdih waóhnit, nihat ã́ihwãbʉt, yeebdíh jwĩ tʉ́yat tʉ́ʉtna caá. 24 Biquína jwĩjeéh jʉmnit yeeb pébhna jʉibínit, yeebdíh dawá wʉtatdih ĩt jepahat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih wʉtnit, yeebdíh ĩt tac bʉʉgánap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, jwiítboó queétdih jwĩ wahcah yʉhna, queétjeh bejnit, yeebdíh páant ĩt wʉtʉp taga. 25 Pánihna, jwiít nihat biíc yoobó ñi pebhna wahni pínahdih jwĩ ñíwip be. Páant jwĩ ñíonitdih jwĩ oini Pablo Bernabéjeéh jwĩ wahbipna caá. 26 Pablowã jwĩ Maáh Jesucristoíh tʉ́ini doonádih ʉ́ʉmcanjeh ĩ bohénachah, dawá láa bita queétdih ĩt pʉñʉp wʉt jĩ. ‘Ĩ mao yohíhichah yʉhna, Jesúíh tʉ́ini doonádih jwĩ naóh cádahcan niít’, ĩpĩ́ niijná caá. 27 Pánihna, jwĩ daácni nʉ́odih yeebdíh ĩ naáwát pínah niijná, Judas, Silasjĩh Pablowãjeéh ñi pebhna jwĩ wahna caá. 28 Tʉ́ini Espíritu jwiítdih ã teo wáacachah, ã jéihyatjĩh nin pah jwĩ jenah joiná caá: Wái náah jʉmni wʉtatdih wʉtcan, nin pahjeh jwĩ niíj wʉtbipna caá: 29 ‘Nin jwĩ́ih dios caá’, niíj jenah joí pãpnidih wẽinit, ĩ cádah cáagniji jeémátdih ñi jeémpca bojoó. Meépdih ñi babhca bojoó. Jõp teo maoni nʉñʉ́pwãdihbʉt ñi jeémpca bojoó. Ñi áa nihcannitjĩh ñi yéej chãjca bojoó. Nin jwĩ wʉtatdih jepahna, ñi tʉ́i jʉmbipna caá. Páant bóojeh tigaá yeebdíh jwĩ wʉtʉp”, ĩt niíj daacáp wʉt jĩ.
30 Caán nʉ́odih daác péanit, Antioquía tʉ́tchina bejnitdih ĩ wʉ̃hat tʉ́ttimah, queétboó bejna, Antioquía tʉ́tchina ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, Jesúíhwãdih míic wáacat tʉ́ʉtnit, Jerusaléndih moón ĩ daác wahni nʉ́odih ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. 31 Páant ĩ wʉ̃hni nʉ́odih míic en naóhna, tʉ́inijeh ĩ wʉtʉchah joinít, bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ. 32 Judas Silasjĩh Dios naáwátdih naóh yapanit jʉmna, Jesúíhwãdih Dios naáwátdih ĩt tʉ́i bohénap wʉt jĩ. Páant ĩ bohénachah joinít, Jesúíhwãboó bʉ́dí wẽinit, Jesúsdih chah ĩt tʉ́i jenah joyóp wʉt jĩ. 33 Judas Silasjĩh caanná maatápdih jʉmnitji caanjĩ́h moondíh ĩ cádah jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́chah, “Ñi tʉ́i bejeé”, Antioquía tʉ́tchidih moón queétdih ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant niijnít, Judaswãdih wahnitji Jerusalén tʉ́tchidih moondíh ĩt tʉ́yat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ĩ niiját tʉ́ttimah, Judasjeh ãt jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. 34 Obohjeéhtih, Silasboó biíh jwʉ́ʉb jenah joinít, Antioquía tʉ́tchidih ãt chãwáp wʉt jĩ. 35 Pablo Bernabébʉt caán tʉ́tchidih ĩt chãwáp wʉt jĩ. Pánihna, queét, dawá bita biícdih Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩt bohénap wʉt jĩ.
Chéneji Pablo tʉ́ini doonádih naóh jibidih ã bejat
36 Tʉ́ttimah, Antioquía tʉ́tchidih maatápdih jʉmniji Pablo Bernabédih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
—Chóbe, nihat tʉ́tchinadih moón jwĩ jwíih naóhnitjidih jwĩ táoh en jibjĩh, páant mʉntih, ãt niijíp wʉt jĩ.
37 Páant ã niijíchah joinít, Bernabéboó Juan Marcosdih ĩjeéh ãtih ʉb bejíhip wʉt yʉh jĩ. 38 Caánboó ĩ jwíih jibichah, ĩjeéh Panfilia baácna jʉibíniji yʉhna, biíc yoobó nihcan, ãt jwʉ́ʉbah jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Caán biíc yoobó ã nihcatdih enniji, Pablo caandíh chéneji ãt ʉb bejíhcap wʉt jĩ.* Hch 13.13 39 Páant ã ʉb bejíhcah enna, Bernabé Pablojĩh queétjeh tʉbit míic niijnít, ĩt míic cádahap wʉt jĩ. Pánihna, Bernabéboó Chipre wʉ̃t jʉmni quewana Juan Marcosdih ãt nʉmah chʉ́ʉh bejep wʉt jĩ. 40 Pabloboó Silasdih ã chéen pínahdih ñíonit, ãt nʉmah bejep wʉt jĩ. Pánihna, ĩ bohénadih bejat pínah jã́tih, “Paá, queétdih en daonít, ma tʉ́i teo wáacá”, Jesúíhwã ĩt niíj ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ. Páant ĩ ʉʉ́bát tʉ́ttimah, Pablo Silasjĩh ĩt bejep wʉt jĩ. 41 Pánih bejnit, Siria baácna Cilicia baácnabʉt jʉibínit, caanjĩ́h moón Jesúíhwãdih jwʉ́ʉb bohéna, queétdih ĩt tʉ́i teo wáacap wʉt jĩ.

*15:1 Lv 12.3

*15:7 Hch 10.1-43

*15:8 Hch 2.4; 10.44

*15:20 Gn 9.4; Ex 34.15-17; Lv 17.10-16; 18.6-23

*15:38 Hch 13.13