11
Israel ã jʉimená daocánnitdih Dios ã tʉ́i ʉbat
1 ¿Israel ã jʉimená Dios ã ñíonitjidih bʉʉ láa ãta yoh taniít? yeéb ñi jenah joyóchah. ¡Nihcan caá! Queétdih ã yohcan beé. Weembʉ́t Israel ã jʉima, Abraham jʉimená ĩ jʉima náahji mʉn tigaá. Benjamín ã jʉimená jʉmni poómpdih bóo caá.* Fil 3.5 2 Biíhmah Israel ã jʉimenádih Dios ã ñíonitji ĩ jʉmʉchah, queétdih ãt yohcap jĩ. Dios naáwátdih naóh yapani Elíasji Israel ã jʉimená ĩ yéej chãjatjidih Diosdih ãt naóh yacap jĩ. ¿Caán ã naóh yac daacátjidih yeébboó ñi jéihcan niít? Nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: 3 “Maá, ma naáwátdih naóh yapanitdih dawá ĩt mao yohop be. Meemdíh wẽina, nʉñʉ́pdih jwĩ mao cáo wʉ̃hat jeé poómpnadihbʉt ĩt boto mao yoh beedánap wʉt be. Ma naáwátdih naóh yapanit biícdih jʉmni weemjéh caá wã jʉdhdʉp. Páant wã jʉmat doonádih joiná, weemdíhbʉt ĩ mawíhna caá”, ãt niíj daacáp tajĩ.* 1R 19.10,14 4 Páant ã niijíchah joinít, Diosboó Elíasdih nin pah ãt niíj jepahap wʉt jĩ: “Meém biícjeh pohba nihcan caá. Páantjeh wĩ́ih cã́acwã siete mil pohba ĩ jʉmna caá. Queétdih weémboó wã tʉ́i wapap be. Páant wã wapachah, bita ĩ pãpni Baal wʉ̃t jʉmnidih queét ĩ wẽi ʉʉ́bhcan caá. Páant dawá ĩ jʉmatdih jéihnit, ma ʉ́ʉmca bojoó”, Dios Elíasdih ãt niijíp wʉt jĩ.* 1R 19.18 5 Elías jʉm láa, daocánnit Diosdih tʉ́i wẽinit ĩ jʉmat pah mʉntih, bʉʉbʉt daocánnit Israel ã jʉimenádih Dios bʉ́dí oina, jĩ́gah ennit, ã́ihwã pínah ãt ñíwip taga. 6 Pánih ñíonit, “Ñi tʉ́i chãjat jíib yeebdíh wã ñíona caá”, ãt niijcáp jĩ. Ĩ tʉ́i chãjat jíib ã teo wáacna, oinit, jĩ́gah enat yoobát ãta nihcan tagaá.
7 Páant niijnít, ¿ded pah tigaá ã jʉm? Nin pah caá: “Nit wĩ́ihwã caá”, Dios queétdih ã niiját pínahdih Israel ã jʉimená bʉ́dí ĩ náahachah yʉhna, páant ãt niijcáp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, ã́ihwã ĩ jʉmat pínah niijná, daocánnitdihjeh Dios ãt ñíwip wʉt jĩ. Bita ã ñíocannitboó caandíh chah yap yohnit ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. 8 Páant ã yapatdih Dios naáwátdih naóh yapanit nin pah ĩt niíj daacáp tajĩ:
“Caandíh náahcannitdih Dios ʉ̃onit panihnit ãt chãjap be. Páant ã chãjachah, ded pah ã wẽpatdih ã jʉ́ʉtʉchah yʉhna, ĩpĩ́ beh encan caá. Ã naáwátdih joiná yʉhna, ĩpĩ́ beh joicán caá. Páantjeh tigaá bʉʉbʉt queét ĩ jʉmʉp”, ĩt niíj daacáp tajĩ. (Dt 29.4; Is 29.10)
9 Maáh David nin pah caandíhjeh mʉntih ãt niíj daacáp tajĩ:
“Queét Israel ã jʉimená bʉ́dí jeémátdih, dawá bií déedihbʉt bíbohnit, wẽina, ‘Jwiítdih Dios ã tʉ́i wẽi enna caá’, niíj jenah joinít, ded pah yéej chãjnit ĩ jʉmatdih ĩ jéihcan caá. Páant ĩ jʉmʉchah ennit, queétdih ma peéh chãjaá.
10 Pánih peéh chãjna, queétdih jéih encannit panihnit ma chãjaá. Ma peéh chãjnit pínahjeh jʉmna, bʉ́dí jĩ́gah naáh jʉmnit ĩ jʉmʉ naáh”, ãt niíj daacáp tajĩ. (Sal 69.22-23)
Judíowã nihcannitdih Dios ã tʉ́i ʉbat
11 Páant niijnít, nin pah wã jwʉ́ʉb ʉʉ́bh joiná caá: Israel ã jʉimená, Cristodih ĩ náahcah ennit, ¿Dios queétdih yohat yoobát taniít? ñi jenah joyóchah. Queétdih páant bóo pohba ã chãjcan niít. Páant ã yohcan yʉhna, queét Cristodih ĩ náahcah, bʉʉ judíowã nihcannitboodíh Dios ã tʉ́i ʉbbipna caá. Judíowãboó ĩ jepchá tʉbat pínah niijná, judíowã nihcannitdih Dios ã́ihwã pínah ã chãjna caá. 12 Judíowã Cristodih náahcan, ĩ yap yohat jíib, bʉʉ láa nihat baácdih moondíh dawá tʉ́i ʉbnit, Dios queétboodíh ã tʉ́i chãj wʉ̃hna caá. Pánihna, judíowã yap yohnit ĩ jʉmʉchah, bitadih Dios tʉ́i chãjna, queét judíowã Cristodih ĩ jepahachah bácah, bitadih chah tʉ́ini pohba ã chãj wʉ̃hbipna caá.
13 Páant niijná, yeéb judíowã nihcannitdih wã naóhna caá. Yeebdíh caá Cristo weemdíh ã bohéát tʉ́ʉtʉp. Pánih yeebdíh bohéna, oboh nih bohéna wã chãjcan caá. 14 Páant wã déewãdih wãpĩ́ niíj naóhna caá, Dios ã tʉ́i ʉbnit ñi jʉmatdih ĩ jéihyat pínah niijná. Pánih jéihnit, íijna, tʉ́ʉt nʉʉmnít, queétbʉt Cristodih ĩ náahachah ennit, Dios queétdihbʉt ã tʉ́i ʉbbipna caá. 15 Judíowãdih Dios ã cádah jwʉhʉchah, nihat baácdih moón judíowã nihcannitboó tʉ́ini doonádih joinít, Cristodih ĩ jepahna caá. Páant ĩ jepahachah ennit, queétboodíh ãjeéh ã tʉ́i jʉmat tʉ́ʉtna caá. Queét judíowãboodíh ã́ihwã pínah ã chãjachah bácah, nihat baácdih moondíh tʉ́ini yoobát ã jʉmat tʉ́ʉtbipna caá. Ã́ihwã ĩ jʉmʉchah, chah dawá Cristodih jepahnit iiguípna bejnit déejidih Dios ã tʉ́i ʉbbipna caá. 16 Nin pah caá ã jʉmʉp: Cã́acwã ĩ jwíih chãjni pan dahdih Diosdih ĩ wʉ̃hʉchah, “Nin tʉ́ini caá”, ã niíj enbipna caá. Pánih caanbítdih ennit, nihat jʉdhnidihbʉt biíc yoobó “Nin tʉ́ini caá” ã niíj enbipna caá. Pánihat pah mʉntih, máa náat tʉ́ini ã jʉmʉchah, ã́ih cã́canabʉt tʉ́ini ã jʉmna caá. Páant niijná, nin pah wã niíj naóhna caá: Jwĩ nʉo Abrahamji Diosdih ã tʉ́i jenah joyóchah, “Nin tʉ́ini caá”, Dios caandíh ã niíj enat pahjeh, ã jʉimenábʉt caandíh ĩ tʉ́i jenah joyóchah, “Nit tʉ́init caá”, queétdihbʉt ã niíj enbipna caá.
17 Biquína judíowã olivo nah Dios ã bóod yohni cã́cana panihnit ĩ jʉmʉchah, yeéb judíowã nihcannitboodíh ã bóod yohopjidih ã jwʉ́ʉb dʉʉjnít panihnit ñi jʉmna caá. Yeéb jiadih bóo olivo cã́cana panihnit ñi jʉmʉchah yʉhna, momni olivo nah panihnidih ãt jwʉ́ʉb dʉʉjʉ́p wʉt jĩ. Páant niijná, nin pah wã niíj naóhna caá: Judíowã ĩ jʉmʉpjidih yeéb judíowã nihcannitdih Dios ãt jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉ́m jwejep wʉt jĩ. Pánih dʉʉjnít panihnit ñi jʉmʉchah, judíowãdih Dios ã tʉ́i teo wáacat pah, bʉʉ yeebdíhbʉt ã tʉ́i teo wáacna caá. 18 Páant yeebdíh ã ñíwichah jéihnit, “Jwiítboó judíowãdih chah tʉ́init caá”, ñi niíj jenah joicá bojoó. Nindih ñi tʉ́i náhninaá: Ded máa cã́cana ã́ih náatdih ãpĩ́ teo wáaccan caá. Obohjeéhtih, ã́ih náat caá caán cã́canadih ã tʉ́i teo wáacap. Páant ã nihat pah, jwiít judíowãdihjeh Dios jwíih ñíona, máa náat panihnit jwĩ jʉmna caá. Pánih ñíona, jwĩ dée pínah Cristodih ãt ñíwip wʉt jĩ, yeebdíhbʉt ã tʉ́i ʉbat pínah niijná. Pánihna, “Jwiítboó judíowãdih chah tʉ́init caá”, ñi niíj jenah joicá bojoó.
19 Yeéb judíowã nihcannit nin pah ñita niij tágaá: “Biquína máa cã́canadih ĩ bóod yohat pahjeh Dios biquína judíowãdih ãt yohop wʉt jĩ, jwiítboó ã́ihwã jwĩ jʉmat pínah niijná”, ñita niij tágaá. 20 Páant ñi niiját yoobópdih tigaá. Obohjeéhtih, queét Cristodih ĩ tʉ́i jenah joicátji jíib Dios queétdih ãt cádah jwʉhʉp taga. Cristodih ñi tʉ́i jenah joyát jíibjeh ã́ihwã pínah yeebdíh ãt ñíwip taga. “Jwiít judíowãdih chah tʉ́init caá”, ñi niíj jenah joyóchah, ã tʉ́ican caá. Yeebbʉ́t ñi tʉ́i chãja chaáh, queét judíowã ĩ cádahat pah “caandíh ñi cádahná” niijná. 21 Jwíih jʉmni cã́cana panihnit judíowã Cristodih ĩ jepahcat jíib, Dios yohna, yeéb ã jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmní cã́cana panihnit, caandíh ñi cádahachah ennit, yeebdíhbʉt biíc yoobó ã yohbipna caá. 22 Dios yeebdíh ded pah ã tʉ́i chãjatdih ñi tʉ́i náhninaá. Ʉ́ʉm náah jʉmni caandíh jepahcannitdih ã peéh chãjat pínahdihbʉt bʉ́dí jenah joyát caá náahap. Yeébboó caandíh ñi tʉ́i jenah joí cádahcah, yeebdíh ã tʉ́i chãjbipna caá. Obohjeéhtih, caandíh ñi cádahachah, yeebdíhbʉt Dios ã yohbipna caá. 23 Queét jepahcannit judíowã tʉ́ʉt nʉʉmnít, caandíh ĩ jepahachah, caán ã bóod yohni cã́cana panihni ĩ jʉmʉchah yʉhna, queétdih ã jwʉ́ʉb dʉʉjbípna caá, ã ñíonit biícdih ĩ jwʉ́ʉb jʉmat pínah niijná. Diosdih dedé bʉwat wihcah, ã yohnijidih ã jéih jwʉ́ʉb dʉʉjná caá. 24 Pánihna, yeéb judíowã nihcannit jiadih bóo olivo cã́cana panihnit ñi jʉmʉchah yʉhna, momni olivo nahdih dʉʉját pah, Dios yeebdíh ã́ihwã pínah ãt chãjap wʉt jĩ. Yeebdíh pánih chãjni jʉmna, judíowãboó ã jwíih ñíonit ĩ jʉmʉchah, momni olivo nah yoobát panihnidih queét ã yohnitjiboodíh ã jwʉ́ʉb dʉʉját pínahdih Dios ã bʉwacan caá.
Dios judíowãdih ã tʉ́i ʉbat
25 Yeéb wã déewã panihnit, “Dios jwiít judíowã nihcannitdih chah ã wẽi enna caá”, ñi niíj jenah joicát pínah niijná, bʉʉ yeebdíh cã́acwã ĩ jéihca naáhdih wã naóhbipna caá. Nin pah ã jʉmna caá: Bʉʉ jwʉh dawá judíowã Diosdih ĩ jepah jwʉhcan caá. Dios ã ñíonit judíowã nihcannitdih ã́ihwã ã chãjat tʉ́ttimah, judíowã jwʉh jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmnít, caandíh ĩ jepahbipna caá, bʉca. 26 Páant ĩ jepahachah, queét nihat iiguípna bejnit déejidih Dios ã tʉ́i ʉbbipna caá. Páant ã yapat pínahdih Dios naáwátdih naóh yapanit nin pah ĩt niíj daacáp tajĩ:
“Jerusalén tʉ́tchimant jʉ̃óhni judíowãdih ã tʉ́i ʉbbipna caá. Pánih jʉ̃óhniboó queét Jacob ã jʉimená Diosdih ĩ náahcatjidih ã tʉ́ʉt nʉʉmbípna caá. (Is 59.20)
27 Páant ã tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, ‘Ĩ yéejatdih wã yohbipna caá. Pánih yohnit, wã niijátji pahjeh queétdih wĩ́ihwã wã chãjbipna caá’, Dios ã niijná caá”, ĩt niíj daacáp tajĩ. (Jer 31.33-34)
28 Judíowã ĩ nʉowãdih ã ñíonitji ĩ jʉmʉchah, Dios queétdih bʉ́dí ã oyatji pahjeh mʉntih, bʉʉ jʉmnitdihbʉt biíc yoobó ã oina caá. Obohjeéhtih, páant ã oinit ĩ jʉmʉchah yʉhna, Cristoíh doonádih joííhcan, Diosdih eníhcannit ĩ jʉmna caá. Páant ĩ eníhcat jíib, bʉʉ jwʉh yeéb judíowã nihcannitboó Cristoíh doonádih joinít, ñi jepahna caá. Obohjeéhtih, judíowã Diosdih ĩ eníhcah yʉhna, Dios páantjeh queétdih ã oina caá. 29 Pánih oina, ĩ nʉowãdih Dios ã niijátji pah ĩ jʉimenádihbʉt ñíonit, ã oi cádahcan niít. 30 Yeébboó jã́tih Diosdih yap yohnit ñi jʉmʉchah yʉhna, judíowã ĩ yap yohochah ennit, bʉʉ jwʉh yeebdíh jĩ́gah ennit, Dios ãt tʉ́i ʉbʉp taga. 31 Yeebdíh ã jĩ́gah en teo wáacatdih enna yʉhna, queétboó páantjeh yap yohnit ĩ jʉmna caá. Pánih yap yohnit ĩ jʉmʉchah, Dios yeebdíh ã jĩ́gah enat pahjeh queétdihbʉt biíc yoobó ã teo wáacbipna caá. 32 Nin pah caá: “Nihat cã́acwã tʉbit yap yohnit ĩ jʉmʉchah, queét nihatdih jĩ́gah ennit wã teo wáacbipna caá”, Dios ã niijná caá.
33 ¡Choo! ¡Dios wẽpni niít! Nihat tʉ́i jéih beedáni yoobát caá ã yoób jʉmʉp. Páant ã jʉmʉchah, ã jenah joyátdih, ã chãjatdihbʉt jwiít cã́acwãboó jwĩ tʉ́i jéih beedácan caá.* Is 55.8-9 34 Nin pah Dios naáwátdih naóh yapanit ĩt niíj daacáp tajĩ: “Dios jwĩ maáh ã jenah joyátdih det ĩ jéihcan caá. Pánih jéihcannit jʉmna, det caandíh ‘Nin pah ma chãjaá’, ĩ jéih niijcán caá.* Job 15.8; Is 40.13; Jer 23.18; 1Co 2.16 35 Det Diosdih biíh pah bóodih ĩ wʉ̃hat tʉ́ttimah, ‘Caán weemdíh ã jíib bʉʉdána caá’, ĩ jéih niijcán caá”, ĩt niíj daacáp tajĩ.* Job 41.11 36 Dios nihatdih chãjni ã jʉmna caá. Pánih jʉmna, nihat ã chãjni ã́ih míic ã jʉmʉchah, nihatdih ã wẽpatjĩh páantjeh ã jʉmat tʉ́ʉtna caá. Páant ã jʉmʉchah, yeó jáap jʉmat pah caandíh jwĩ wẽi naóh jĩíh. Páant tií ã jʉmʉ nah.* 1Co 8.6; Ef 4.6; Col 1.16