1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. 2 Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně. 3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu. 4 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé. 5 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah. 6 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin. 7 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně. 8 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. 9 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah.