2
Ježíš proměňuje vodu ve víno
1 V galilejské vesnici Káně se za tři dny konala svatba a byla tam Ježíšova matka Marie. 2 Mezi svatebními hosty byl Ježíš a jeho učedníci. 3 Docházelo jim víno a Marie o tom řekla Ježíšovi.
4 „Proč mi to říkáš?“ odpověděl Ježíš. „Moje chvíle ještě nepřišla.“ 5 Marie vyzvala obsluhující: „Udělejte všechno, co vám můj syn přikáže.“
6 Na chodbě stálo šest kamenných – asi hektolitrových – nádob, kterých se používalo k obřadnímu umývání. 7 Ježíš poručil sloužícím, aby je naplnili vodou. 8 Když to udělali, vyzval je: „Dejte z toho ochutnat správci hostiny.“ 9 Nic netušící správce ochutnal vodu, kterou Ježíš proměnil ve víno, zavolal ženicha 10 a řekl mu: „To víno je vynikající. Obvykle se začíná lepším a končí horším. Ale tobě vydrželo dobré víno až do konce.“
11 Zázrakem v Káni Ježíš poprvé projevil svou božskou moc. A jeho učedníci v něho uvěřili.
12 Potom Ježíš se svou matkou, bratry a učedníky strávil několik dní v Kafarnaum.
Ježíš obnovuje pořádek v chrámu
13 Blížily se židovské velikonoční svátky, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma. 14 Na nádvoří Jeruzalémského chrámu našel směnárníky peněz, prodavače obětních býčků, ovcí a holubů. 15 Upletl si z provázků důtky a z chrámového nádvoří prodavače i s dobytkem vyhnal. Směnárníkům zpřevracel stoly a rozházel peníze. 16 „Pryč s tím odtud. Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ volal za nimi.
17 V té chvíli si učedníci vzpomněli na starozákonní proroctví: „Stravuje mne horlivost pro Boží dům.“
18 Židé se ho hněvivě ptali: „Jak si můžeš dovolit takto jednat? Máš-li pověření od Boha, dokaž je nějakým zázrakem!“
19 „Dobře,“ odpověděl Ježíš, „zbořte tento chrám, a já ho ve třech dnech znovu postavím.“
20 „Co je to za nesmysl?“ posmívali se mu Židé. „Vždyť chrám stavěli plných čtyřicet šest let, a ty bys ho chtěl vystavět ve třech dnech?“
21 Židé Ježíšova slova nepochopili. Nemluvil totiž o chrámu, ale o svém těle. 22 I učedníci tomu porozuměli až po jeho zmrtvýchvstání.
23 Během Velikonoc vykonal Ježíš v Jeruzalémě řadu zázraků, a tak v něj mnozí uvěřili. 24-25 Věděl o každém všechno, nepotřeboval se na nikoho vyptávat. Sám však zůstával pro mnohé hádankou.