1 Ježíš se vrátil od Jordánu naplněn Duchem svatým a ten ho nyní vedl do ústraní na poušť. 2 Pobyl tam čtyřicet dní a po celou tu dobu nic nejedl. Když už byl vyčerpán hladem, přišel k němu ďábel 3 a pokoušel ho: „Jsi-li opravdu Boží Syn, nadělej si chleba z těchto kamenů.“ 4 Ježíš odpověděl: „Je psáno v zákoně: ‚Člověku nestačí k životu jen chléb, ale Boží slovo potřebuje vždycky.‘ “ 5 Potom ďábel v jediném okamžiku odkryl moc a bohatství všech království světa 6 a řekl: „To všechno mi patří a mohu to rozdávat, komu se mi zlíbí. 7 Vzdej mi poctu a všechno to bude tvé.“ 8 Ježíš řekl: „Je psáno, že jedině Boha máme uctívat a jenom jemu se klanět.“ 9 Nakonec ho ještě ďábel vyvedl na ochoz chrámu a řekl: „Jsi-li Boží Syn, seskoč dolů. 10 Vždyť je přece psáno,

12 Ježíš na to odpověděl: „Ale je také psáno, že nemáme Boží sliby zneužívat, ani Boha pokoušet.“ 13 Po těchto slovech ho ďábel opustil a čekal na svou další příležitost.

14 Vyzbrojen mocí Ducha, vrátil se Ježíš do Galileje. Pověst o něm se brzy rozšířila po celém okolí. 15 Učil v synagogách, lidé se mu obdivovali a pozorně mu naslouchali.

16 Přišel i do Nazaretu, kde vyrůstal. I tam šel podle svého zvyku v sobotu do synagogy. Povstal, aby dal najevo, že chce číst z Písma. 17 Podali mu svitek z knihy proroka Izajáše. Rozvinul ho a nalezl místo, kde je psáno:

20 Pak Ježíš stočil svitek, podal ho sluhovi a posadil se. Lidé napjatě čekali na výklad přečteného oddílu. 21 Obsahem Ježíšova kázání bylo: „Dnes se uskutečňuje to, co jsem právě četl.“ 22 Všichni souhlasně přikyvovali a divili se, jak pěkně Ježíš hovořil. Říkali: „A to je syn tesaře Josefa!“ 23 Ježíš ale pokračoval: „Asi byste mi rádi připomněli přísloví: Lékaři, uzdrav se sám! Proč neuděláš doma stejné zázraky, o jakých slyšíme třeba z Kafarnaum? – 24 Víte proč? Protože jako každý prorok nacházím nejméně víry u vás doma. 25 Jen si vzpomeňte, jak to bylo v době proroka Elijáše, kdy tři a půl roku nepršelo. 26 V Izraeli bylo mnoho vdov, ale Elijáš byl poslán jen k jediné, a to ještě pohanské vdově ze Sarepty v Sidónsku. 27 Anebo v době proroka Elíši bylo v Izraeli mnoho malomocných, a nakonec byl uzdraven jen Naamán, pohan ze Sýrie.“ 28 Po těchto slovech se lidé v synagoze rozzuřili, 29 popadli Ježíše a vlekli ho za město na sráz hory, odkud ho chtěli svrhnout dolů. 30 On se jim však ztratil v davu a odešel odtud.

31 Odešel do Kafarnaum v Galileji a kázal tam v sobotu k lidem. 32 Na posluchače udělal hluboký dojem, protože z jeho slov vyzařovala zvláštní moc. 33 V synagoze byl také muž posedlý démonem a ten vykřikoval: 34 „Co je ti do nás, Ježíši z Nazaretu? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, tebe posílá Bůh.“ 35 Ježíš démona okřikl: „Buď zticha a ven z něho!“ Zlý duch s tím mužem ještě zalomcoval, ale už mu neublížil. Od té chvíle měl ten muž pokoj. 36 Lidé se polekali a dohadovali se mezi sebou: „Co je to v jeho slovech? S jakou autoritou poroučí démonům, že ho na slovo poslouchají?“ 37 A tak se o Ježíši brzy mluvilo po celém okolí.

38 Ze synagogy odešel Ježíš do domu rybáře Šimona. Tam ho prosili, aby pomohl Šimonově tchyni, která ležela na lůžku s vysokou horečkou. 39 Ježíš se nad nemocnou sklonil a slovem ji uzdravil. Horečka okamžitě klesla, žena vstala a dokonce byla schopna je pohostit. 40 Večer přicházeli mnozí k Ježíšovi a přiváděli s sebou svoje blízké postižené nejrůznějšími nemocemi. Kladl na ně ruce a uzdravoval je. 41 Osvobodil také mnoho lidí od démonů, kteří hrůzou křičeli: „Ty jsi Boží Syn.“ Ježíš je umlčoval, protože nestál o to, aby právě oni zveřejňovali, že je Mesiáš.

42 Časně ráno opustil Ježíš dům a vyhledal si osamělé místo. Lidé ho všude hledali. Chtěli ho zadržet a zabránit mu, aby od nich odešel. 43 On jim však řekl: „Musím i v jiných městech hlásat radostnou zprávu o přicházejícím Božím království, vždyť k tomu mne Bůh poslal.“ 44 A tak kázal v různých synagogách i v Judsku.