1-2 „Dobře jim tak,“ říkáš si, „mají, co si zasloužili.“ Ale pozor! Myslíš, že sám jsi na tom lépe? Chceš snad tvrdit, že ses nikdy ničeho špatného nedopustil? 3 Druhé soudíš a doufáš, že sám soudu ujdeš, přestože děláš totéž? 4 Nepohrdáš tak i ty Boží laskavostí, trpělivostí a shovívavostí? Uvědom si, že právě Boží laskavost vede člověka k tomu, aby se zastyděl a začal nový život! 5 Kdo však setrvává v tvrdošíjném odporu proti Bohu, na toho dopadne Boží hněv v den soudu. 6 V ten den Bůh spravedlivě odplatí každému po zásluze: 7 věčný život dá těm, kdo usilují o nepomíjející hodnoty neúnavným konáním dobra; 8 ty však, kteří prosazují sami sebe, odporují pravdě a dopouštějí se bezpráví, stihne spravedlivý trest. 9 Zlo se jako bumerang vrátí na každého, kdo je páchá, ať je to nevěrec nebo pobožnůstkář – na toho tím spíš! 10 Věčná sláva, čest a pokoj budou však odměnou všech, kdo konají dobro: věřících především, ale stejně tak i nekřesťanů. 11 U Boha neplatí žádná protekce. 12 Každý, kdo hřeší proti Božím přikázáním, musí zahynout, ať už je zná či nikoliv. 13 Aby byl člověk uznán za bezúhonného, k tomu nestačí zákon pouze znát; je nutno také jej plnit. 14 Jestliže nevěrci, přestože Boží zákon neznají, jednají podle svého svědomí tak, že je to v souladu s Božími příkazy, 15 dokazují tím, že Boží zákon skrytě existuje v jejich svědomí. Ono je jejich zákonem, který je buď obviňuje nebo obhajuje, 16 a to se ukáže i v den soudu, kdy Bůh odhalí hlubiny lidského nitra.

17 Ty jsi věřící, spoléháš na příslušnost k církvi, oháníš se Bohem, 18 znalostí jeho vůle, poučen Biblí umíš věci správně hodnotit. 19-20 Domníváš se, že ostatní jsou slepí, nevzdělaní a nevychovaní a ty že jsi jejich vůdce, učitel a vychovatel, poněvadž z Bible čerpáš pravé vědění a poznání. 21 Jak je tedy možné, když druhé poučuješ, že si sám poučení nebereš? Kážeš, že krást je hřích, ale to ti nebrání, aby sis přivlastňoval cizí majetek? 22 Druhým cizoložství zakazuješ, sobě ne? Modláře zatracuješ, jejich peníze jsou ti však dobré? 23 Na všechno máš pohotově biblický citát, ale Boha urážíš tím, že ho neposloucháš. 24 Jaký div, že se nevěrci Bohu posmívají, když u věřících vidí takové jednání! 25 Na svém vyznání si může zakládat jen ten, kdo podle něj žije. 26 Jestliže se věřící člověk ve svém jednání rozchází s učením Bible, není víc než pohan a nevěrec. 27 Spíše má právo počítat se mezi lidi ten, kdo Boha sice nezná, ale žije v souladu s Božími požadavky. Takový člověk, který zásady tvé víry nepoznal – ač třeba jiného náboženství nebo ateista, pokud žije podle biblických zásad, plným právem zahanbí tebe se vším tvým náboženstvím, jehož zákony přestupuješ. 28 Pravým židem rozhodně není ten, kdo tak navenek vypadá nebo se může vykázat židovským původem. To snad udělá dojem na lidi. 29 Před Bohem však je rozhodující čistota srdce.