1 Tehdy nejvyšší kněz řekl: “Je to tak?” 2 A on řekl: “Bratři a otcové, slyšte: Bůh slávy se ukázal našemu otci Abrahamovi, když byl v Mezopotámii, předtím než se usadil v Cháranu, 3 a řekl mu: ‘Vyjdi ze své země a ze svého příbuzenstva a pojď do země, kterou ti ukážu.’ 4 Tehdy vyšel ze země Chaldejců a usadil se v Cháranu. A když jeho otec zemřel, přestěhoval ho [Bůh] odtud do této země, ve které teď bydlíte. 5 A nedal mu v ní dědictví ani [jako] šlápotu nohy, ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu i jeho semeni po něm, když [ještě] neměl syna. 6 Bůh tedy mluvil takto: ‘Tvoji potomci budou žít jako přistěhovalci v cizí zemi. Budou podrobeni do otroctví a bude se [s nimi] zle nakládat po čtyři sta let. 7 Ale ten národ, kterému budouotročit, budu já soudit,’ řekl Bůh, ‘a potom vyjdou a budou mi sloužit na tomto místě.’ 8 A vydal jim smlouvu obřízky. [Abraham] tedy zplodil Izáka a osmého dne ho obřezal, Izák potom Jákoba a Jákob dvanáct patriarchů.” 9 “Patriarchové pak žárlili na Josefa a prodali [ho] do Egypta, ale Bůh byl s ním. 10 Vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu milost a moudrost před faraonem, egyptským králem, a [ten] ho ustanovil správcem nad Egyptem i nad celým svým domem. 11 Potom přišel na celou egyptskou i kananejskou zem hlad a veliké soužení a naši otcové nenalézali potravu. 12 Když pak Jákob uslyšel, že v Egyptě je obilí, poslal [tam] naše otce poprvé; 13 a podruhé se Josef dal svým bratrům poznat a [tak] byl farao seznámen s Josefovým rodem. 14 Josef tedy poslal a zavolal [k sobě] svého otce Jákoba i celé své příbuzenstvo v [počtu] sedmdesáti pěti duší. 15 [Tak] tedy Jákob sestoupil do Egypta a zemřel on i naši otcové. 16 Potom byli přeneseni do Sichemu a pochováni v hrobě, který Abraham koupil za cenu stříbra od Emorových synů v Sichemu.” 17 “Jak se však přibližoval čas zaslíbení, o kterém Bůh přísahal Abrahamovi, lid v Egyptě rostl a množil se, 18 než povstal jiný král, který neznal Josefa. 19 Ten nakládal s naším rodem lstivě a trápil naše otce, takže [museli] odkládat své novorozence, aby nezůstávali naživu. 20 V tom čase se narodil Mojžíš a byl velice krásný. Ten byl chován tři měsíce v domě svého otce, 21 a když byl odložen, vzala si ho faraonova dcera a vychovala si ho jako syna. 22 Mojžíš pak byl vyučen vší moudrosti Egypťanů a byl mocný ve slovech i skutcích. 23 A když mu bylo čtyřicet let, přišlo mu na srdce, aby navštívil své bratry, syny Izraele. 24 A když uviděl jednoho, jak trpí bezpráví, zastal se ho, pomstil toho trápeného a Egypťana zabil. 25 Domníval se totiž, že jeho bratři porozumí, že jim Bůh skrze jeho ruku dává vysvobození, ale oni nerozuměli. 26 Ukázal se jim tedy [i] druhého dne, když měli potyčku a snažil se je usmířit slovy: ‘Muži, jste bratři! Proč ubližujete jeden druhému?’ 27 Ten, který ubližoval bližnímu, ho však odstrčil se slovy: ‘Kdo tě nad námi ustanovil vůdcem a soudcem?’ 28 Chceš mě snad zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?’ 29 Mojžíš tedy kvůli tomu slovu utekl a bydlel jako přistěhovalec v midjánské zemi, kde zplodil dva syny. 30 Když se pak naplnilo čtyřicet let, ukázal se mu na poušti u hory Sinaj Pánův anděl v plameni hořícího keře. 31 Když to Mojžíš uviděl, podivil se tomu vidění. A když přistupoval, aby se lépe podíval, zazněl k němu Pánův hlas: 32 ‘Já [jsem] Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.’ Mojžíš se tedy roztřásl a neodvažoval se podívat. 33 Tehdy mu Pán řekl: ‘Zuj obuv ze svých nohou, protože místo na němž stojíš, je svatá půda. 34 Viděl jsem zřetelně trápení svého lidu, který [je] v Egyptě; uslyšel jsem jejich sténání a sestoupil jsem, abych je vysvobodil. Proto nyní pojď, pošlu tě do Egypta.’ 35 Toho Mojžíše, kterého zavrhli se slovy: ‘Kdo tě ustanovil vůdcem a soudcem?’, toho Bůh prostřednictvím anděla poslal jako vůdce a vysvoboditele, když se mu ukázal v keři. 36 Ten je vyvedl a dělal divy a zázraky v egyptské zemi, na Rudém moři i na poušti po čtyřicet let.” 37 “To je ten Mojžíš, který řekl synům Izraele: ‘Pán, váš Bůh, vám vzbudí z vašich bratrů Proroka jako mne; toho budete poslouchat.’ 38 To je ten, který ve shromáždění na poušti stál mezi andělem, jenž k němu mluvil na hoře Sinaj, a našimi otci. Ten přijal živá slova, aby [je] dal nám. 39 Toho naši otcové nechtěli poslouchat, ale odmítli [ho.] Ve svých srdcích se obrátili do Egypta 40 a řekli Áronovi: ‘Udělej nám bohy, kteří půjdou před námi, protože nevíme, co se stalo s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z egyptské země.’ 41 V těch dnech pak udělali tele a přinesli té modle oběť a veselili se z díla svých rukou. 42 Bůh se tedy odvrátil a vydal je, aby sloužili nebeskému zástupu, jak je napsáno v knize Proroků: ‘Obětovali jste snad mně [své] oběti a dary čtyřicet let na poušti, dome Izraelský? 43 Vztyčili jste stánek Molocha a hvězdu svého boha Remfana, obrazy, které jste si udělali, abyste se jim klaněli! Proto vás přestěhuji za Babylón.’ ” 44 “Naši otcové měli na poušti stánek svědectví, jak nařídil Ten, který řekl Mojžíšovi, aby ho udělal podle vzoru, který viděl. 45 Ten také naši otcové převzali a vnesli s Jozuem do panství pohanů, které Bůh vyhnal před tváří našich otců. [Tak to bylo] až do dnů Davida, 46 který v Božích očích nalezl milost a prosil, aby [mohl] najít stánek Bohu Jákobovu. 47 Ale dům mu postavil [až] Šalomoun. 48 Nejvyšší však nebydlí v chrámech udělaných rukama, jak říká prorok: 49 ‘Nebe je mi trůnem a země podnoží mých nohou. Jaký dům mi postavíte, praví Pán, a jaké bude místo mého spočinutí? 50 Neučinila snad má ruka toto všechno?’ ” 51 “Tvrdošíjní a neobřezaného srdce i uší, vy stále [jen] vzdorujete Duchu Svatému - jak vaši otcové, [tak] i vy! 52 Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? A zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého, jehož jste se vy teď stali zrádci a vrahy. 53 Vy jste přijali Zákon skrze působení andělů a nezachovali jste [ho]!” 54 A když to slyšeli, zuřili ve svých srdcích a skřípali na něj zuby. 55 [On] však, plný Ducha Svatého, upřel zrak do nebe, spatřil Boží slávu a Ježíše, stojícího po Boží pravici, 56 a řekl: “Hle, vidím otevřená nebesa a Syna člověka stojícího po Boží pravici!” 57 Tehdy hlasitě vykřikli, zacpali si uši a jednomyslně se na něj vrhli. 58 Potom ho vyhnali ven z města a kamenovali [ho.] Svědkové tehdy odložili své pláště u nohou mladíka jménem Saul 59 a kamenovali Štěpána, který vzýval [Boha] a říkal: “Pane Ježíši, přijmi mého ducha.” 60 Potom klesl na kolena a hlasitě zvolal: “Pane, nepočítej jim tento hřích!” A když to řekl, zesnul.