1 Když se tedy Festus ujal vlády v provincii, vydal se po třech dnech z Cesareje vzhůru do Jeruzaléma. 2 Tehdy mu nejvyšší kněz a přední Židé oznámili [žalobu] proti Pavlovi. Prosili ho 3 a dožadovali se [té] laskavosti, aby ho nechal poslat do Jeruzaléma; chystali totiž léčku, že ho po cestě zabijí. 4 Ale Festus odpověděl, že Pavel má být střežen v Cesareji a že on sám se chystá brzy odjet. 5 “Proto ti,” řekl, “kdo mezi vámi mají moc, ať se vypraví se [mnou,] a je-li na tom muži nějaká špatnost, ať ho žalují.” 6 Když tedy mezi nimi pobyl přes deset dní, sestoupil do Cesareje. Druhého dne pak usedl na soudnou stolici a poručil, ať předvedou Pavla. 7 A když přišel, obstoupili ho Židé, kteří přišli z Jeruzaléma, a vznášeli proti Pavlovi mnohá a těžká obvinění. Ta [však] nemohli dokázat, 8 když se Pavel hájil: “Ani proti židovskému Zákonu ani proti chrámu ani proti císaři jsem se v ničem neprovinil.” 9 Ale Festus, který se chtěl zavděčit Židům, Pavlovi odpověděl: “Chceš se vydat do Jeruzaléma a tam být ohledně toho přede mnou souzen?” 10 Pavel tedy řekl: “Stojím před císařskou soudnou stolicí, kde mám být souzen. Židům jsem nijak neublížil, jak sám velmi dobře víš. 11 Jsem-li tedy opravdu v neprávu a spáchal jsem něco zasluhujícího smrt, neodmítám zemřít; jestliže však [na tom,] z čeho mě obviňují, nic není, nikdo mě jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři!” 12 Tehdy Festus promluvil s radou a odpověděl: “K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš!” 13 Po několika dnech pak do Cesareje dorazil král Agrippa s Bereniké, aby pozdravili Festa. 14 A když tam pobyli mnoho dní, vyprávěl Festus králi o Pavlově při. Řekl: “Felix zanechal ve vězení jistého muže. 15 A když jsem byl v Jeruzalémě, řekli mi o něm velekněží a židovští starší a žádali jeho odsouzení. 16 Odpověděl jsem jim, že Římané nemají ve zvyku vydávat nějakého člověka na smrt dříve, než by ten obžalovaný měl [své] žalobce tváří v tvář a dostal možnost hájit se proti [jejich] obvinění. 17 Když se tu tedy sešli, usedl jsem příštího dne beze všech odkladů na soudnou stolici a poručil, ať toho muže předvedou. 18 A když povstali [jeho] žalobci, neobvinili [ho] z ničeho takového, jak jsem se já domníval, 19 ale měli s ním [spor] o nějakých otázkách ohledně toho jejich náboženství a o nějakém mrtvém Ježíši, o kterém Pavel tvrdil, že žije. 20 Já jsem však byl nad těmi otázkami bezradný a říkal jsem [mu], zda by chtěl jít do Jeruzaléma a tam být ohledně nich souzen. 21 Ale když se Pavel odvolal, aby byl zachován k soudu Jeho Veličenstva, nařídil jsem, ať ho hlídají, dokud ho nepošlu k císaři.” 22 Agrippa tedy Festovi řekl: “Také bych si toho člověka chtěl poslechnout.” A on řekl: “Uslyšíš ho zítra.” 23 A druhého dne, když Agrippa a Bereniké přišli s velikou nádherou a vstoupili s veliteli a význačnými muži města do jednací síně, byl na Festův rozkaz přiveden Pavel. 24 Tehdy Festus řekl: “Králi Agrippo a všichni muži, kteří jste tu s námi, vidíte tohoto [člověka], o kterém se mnou jak v Jeruzalémě, tak zde jednala celá židovská obec s křikem, že nesmí zůstat naživu. 25 Já jsem však shledal, že nic zasluhujícího smrt nespáchal. Když se ale sám odvolal k Jeho Veličenstvu, rozhodl jsem se ho [k] němu poslat. 26 Nemám [však], co bych [svému] pánu o něm napsal jistého. Proto jsem ho přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych až [to] bude vyšetřeno, měl co napsat. 27 Zdá se mi totiž nerozumné posílat vězně a neoznámit, z čeho je obviněn.”