1 Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz Nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, vracejícímu se od pobití králů, a požehnal mu. 2 Jemu také Abraham oddělil desátek ze všech věcí. [Ten] je podle výkladu nejprve Král spravedlnosti, dále pak také král Sálemu, což znamená král pokoje. 3 Bez otce, bez matky, bez rodokmenu, nemaje počátek dní ani konec života, ale připodobněn Božímu Synu zůstává knězem navždycky. 4 Považte tedy, jak vznešený [je] ten, kterému i patriarcha Abraham dal desátek z kořisti! 5 Ti ze synů Léviho, kteří přijímají kněžství, přece mají přikázání, aby podle Zákona přijímali desátky od lidu, to jest od svých bratrů, ačkoli vyšli z Abrahamových beder. 6 Avšak ten, který nepochází z jejich rodokmenu, přijal desátek od Abrahama a požehnal toho, který měl zaslíbení. 7 Požehnání pak bezesporu přijímá menší od většího. 8 Zde tedy přijímají desátky smrtelní lidé, ale tam [někdo], o kom se svědčí, že žije. 9 Dalo by se dokonce říci, [že] skrze Abrahama dal desátek i Lévi, který desátky přijímá, 10 neboť byl ještě v otcových bedrech, když mu Melchisedech vyšel vstříc. 11 Kdyby tedy dokonalost byla skrze levítské kněžství (neboť za něj byl lidu vydán Zákon), proč by ještě [bylo] potřeba, aby povstal jiný kněz podle Melchisedechova řádu, a nebyl jmenován podle Áronova řádu? 12 Mění-li se totiž kněžství, nastává nutně i změna Zákona. 13 Neboť [ten], o kom se toto říká, patří k jinému pokolení, z něhož se nikdo oltáři nevěnoval. 14 Je přece zřejmé, že náš Pán povstal z Judy, a o tomto pokolení Mojžíš nic ohledně kněžství nemluvil. 15 A je [to] ještě mnohem zřejmější, když podobně jako Melchisedech povstává jiný kněz, 16 který přišel ne podle zákona tělesného nařízení, ale podle moci nepomíjejícího života. 17 [Písmo] totiž svědčí: “Ty jsi knězem navěky podle Melchisedechova řádu.” 18 Dochází tedy jednak ke zrušení [toho] předchozího přikázání pro jeho slabost a neužitečnost 19 (neboť Zákon nepřivedl nic k dokonalosti) a jednak k zavedení lepší naděje, skrze niž se přibližujeme Bohu. 20 A poněvadž není [knězem] bez přísahy 21 (neboť oni se stali kněžími bez přísahy, ale on s přísahou při tom, který mu řekl: “Pán odpřisáhl a nebude [toho] litovat: Ty jsi knězem navěky podle Melchisedechova řádu”), 22 tím lepší smlouvy se stal Ježíš ručitelem. 23 A jich se stalo kněžími mnoho, protože jim smrt bránila [jimi] zůstat, 24 ale on, protože zůstává na věky, má nepomíjející kněžství. 25 Proto je také schopen dokonale spasit ty, kdo skrze něj přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby za ně orodoval. 26 Slušelo se totiž, abychom měli takovéhoto nejvyššího kněze - svatého, nevinného, neposkvrněného, odděleného od hříšníků a vyvýšeného nad nebesa. 27 Ten nemusí jako tamti nejvyšší kněží každý den nejprve přinášet oběti za své vlastní hříchy a potom za [hříchy] lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe. 28 Zákon totiž za nejvyšší kněží ustanovuje lidi, kteří mají slabosti, ale slovo přísahy, která [přišla] po Zákonu, [ustanovuje] na věky dokonalého Syna.