1 Te yàcáⁿ ní xíndéhé vǎha té Pǎblú núú nchàa‑güedé, te ní xáhaⁿ‑dě:

—Cada càhnu iní nchòhó cue tée cùchiuⁿ, te ducaⁿ nchòhó cue tée cùu sacuéhé, véxi‑í càchí tnúhu‑í sá ñà túú cuěchi‑í, chi mee Yǎ Ndiǒxí náhá‑gǎ nása ndècu‑í ñuyíú‑a, te ñá túú cùcahaⁿ núù‑í núú‑gǎ —càchí té Pǎblú xǎhaⁿ‑dě xii‑güedé.

2 Te té Anàniás tée cùu dútú cúnùu‑gá ní xáhaⁿ‑dě xii cue tée nùtnɨ́ɨ yatni dɨ̀ñɨ té Pǎblú sá cání‑güedě déhndé yuhu‑dé. 3 Te té Pǎblú ní xáhaⁿ‑dě xii dútú‑ǎⁿ:

—Yòhó, chi úhú tnàhí iní‑n, chi ní ndúcú‑n těe ní caniha xìi‑í, te ñá túú cuěchi‑í, dico quiní‑n nǎ cada ñaha Yǎ Ndiǒxí xii‑n. Te yòhó ní cana ñaha‑n ndùcu tnúhu‑n nǔu quìde‑í nchaa nàcuáa càháⁿ tnúhu sá nǐ chídó tnùní ndíi Moìsés cada‑o. Te mee‑n nǐ ndúcú‑n těe ní caniha, te ñá túú dùcaⁿ ní cáháⁿ ndíi cada‑o —càchí té Pǎblú xǎhaⁿ‑dě xii dútú cúnùu‑gá‑áⁿ.

4 Te cue tée xǐnutnɨ́ɨ dɨ̀ñɨ té Pǎblú ní xáhaⁿ‑güedě xii‑dé:

—Nèhé ní quide‑n chi ní xícuèhé‑n dǔtú cúnùu‑gá tée xìnu cuechi núú Yǎ Ndiǒxí —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii té Pǎblú.

5 Te té Pǎblú ní xáhaⁿ‑dě xii‑güedé:

—Cada càhnu iní‑ndó chi ñá túú xìní‑í sá dǔtú cúnùu‑gá cúú‑dě, chi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí càchí‑xi sá vǎ cúú cǎháⁿ cuèhé‑ó cuèndá ɨɨⁿ tée cùnuu ñuú‑ó yòtnúhu. Te yúhú ñá túú xìní‑í sá těe cùnuu cuu‑dé nǔu ní sácóo‑í ní cáháⁿ‑í —càchí té Pǎblú xǎhaⁿ‑dě xii‑güedé.

6 Te òré‑áⁿ nǐ cutnùní iní té Pǎblú sá dává‑güedě cúndɨ̀hɨ‑güedé cue tée cùu saducéú, te dava‑güedé cúndɨ̀hɨ‑güedé cue tée cùu fariséú, te níhi ní cáháⁿ‑dé ní xáhaⁿ‑dě xii‑güedé:

—Yúhú cúù‑í tée farìséú, te tnàhá tǎtà‑í ndɨhɨ xíì‑í cúú‑güedě cue tée farìséú tucu. Te tnàhá yúhú sàndáá iní‑í sá ndótó nchàa ñáyiu ní xíhí, te núu xíǎⁿ cuìní‑ndó ndùcu tnúhu‑ndo nǔù‑í cáná ñàha‑ndo —cachí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑güedé.

7 Te sá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ‑dé xíǎⁿ ní nàá ndɨhɨ tnàha cue tée cùu fariséú ndɨhɨ cue tée cùu saducéú, chi ñá ɨ́ɨ́ⁿ‑ní tnǔhu ni cǎháⁿ‑güedé, chi ní ndɨ queheⁿ ndɨ queheⁿ‑güedé sá nǐ cáháⁿ‑güedé. 8 Te cue tée cùu saducéú càchí‑güedé sá vǎ ndótó cuè ñáyiu ní xíhí, te cue tée cùu fariséú càchí‑güedé sá ndótǒ‑yu. Te cue tée cùu saducéú càchí‑güedé sá ñà túú espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí, te cue tée cùu fariséú càchí‑güedé sá ìó espíritú xínú cuèchi núú‑gǎ. 9 Te ta cùdééⁿ‑güedě cuáháⁿ, te níhi‑gá cúú ìní‑güedé càháⁿ‑güedé, te ɨɨⁿ ǔú cue tée cùu fariséú cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés ní cáháⁿ níhi‑güedé, te xǎhaⁿ‑güedě:

—Ñá túú cuěchi‑dé, te cudana te ní cáháⁿ ndɨhɨ‑dé ɨɨⁿ espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí te vá ngǒo vá cúú vǎha iní‑ó nǔú‑gǎ —càchí cue tée cùu fariséú xǎhaⁿ‑güedě xii‑güedé.

10 Te cuèndá sá ǐo xǐnàá‑güedé, xíǎⁿ ní yùhú tée cùu capitáⁿ cúnùu‑gá sá cáhní‑güedě té Pǎblú, núu xíǎⁿ ní xáhaⁿ‑dě sá quɨ̀hɨ́ⁿ‑güedé cúnúcuaca ñaha‑güedě candeca ñaha‑güedě núhú cuàrtél.

11 Te ndéé niú cúú ùú ní quexìo Xítohó Jesucrìstú núú ndécú tě Pǎblú, te ní xáhaⁿ‑gǎ:

—Ñɨɨ́ cunduu‑n, vá yùhú‑n, chi nàcuáa ní cáháⁿ‑n nǐ cacunehe ñaha‑n xìi‑í iha, te dɨu‑ni ducaⁿ cǎháⁿ‑n càcunehe ñaha‑n xii‑í quɨ́hɨ́ⁿ‑n ñùú Ròmá —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.

12-13 Te nduu tněé ní natacá vìhi‑gá údico cue tée isràél ní ndatnúhu‑güedé sá cáhní‑güedě té Pǎblú, te ní xítnàha‑güedé:

—Ni dǐtá vǎ cáxí‑ó te ni ndùte vá cóhó‑ó nděé ndacu‑o càhni‑o té Pǎblú, te dǎtnùní caxi‑o dǐtá, te coho‑o ndùte, chi sa ní sani iní‑ó sǎ cádá‑ó, te cuu cuéchi xii‑o nǔu vá cádá‑ó —càchí‑güedé xǐtnàha‑güedé.

14 Te ní sáháⁿ‑güedé núú ndécú nchàa dútú cúnùu ndɨhɨ nchaa cue tée cùu sacuéhé, te ní xáhaⁿ‑güedě:

—Ní cachí‑ndɨ́ sá ni dǐtá vǎ cáxí‑ndɨ̌ ndéé nǔu ní ndacu‑ndɨ́ ní sahni‑ndɨ́ té Pǎblú, chi sa ní sani iní‑ndɨ́ sá cádá‑ndɨ̌, te cuu cuéchi núu vá cádá‑ndɨ̌. 15 Te duha cada‑ndo ndɨ̀hɨ dava‑gá cue tée cùnuu, chi cúñaha‑ndo xìi tée cùu capitáⁿ cúnùu‑gá: “Quixi ndɨhɨ‑n tě Pǎblú núú ndécú‑ndɨ̌ cuèndá ndatnúhu ndɨhɨ‑ndɨ́‑dé, chi cuìní‑ndɨ́ nducu tnǔhu váha‑gá‑ndɨ́ ná cúú sǎ nǐ quide‑dé”, duha cúñaha‑ndo xìi tée tàxi tnuní sandàdú. Te ducaⁿ‑ni cǔñaha‑ndo dàndahú‑ndó‑güedě cuèndá quixi ndɨhɨ‑güedé té Pǎblú, te nchúhú sa cundetu‑ndɨ́‑güedé ichi, chi quiní té Pǎblú ná cahni‑ndɨ́‑dé —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii cue tée cùchiuⁿ.

16 Te déhe cúha té Pǎblú ní níhí‑dě tnúhu nàcuáa cada‑güedé ditó‑dé. Te ní sáháⁿ‑dé cuàrtél, te ní xáhaⁿ‑dě xii ditó‑dé nàcuáa càháⁿ‑güedé cada ñaha‑güedě. 17 Te ní cana té Pǎblú ɨɨⁿ tée cùu capitáⁿ, te ní xáhaⁿ‑dě:

—Vá cúndèe iní‑n, quɨ̌hɨ́ⁿ ndɨhɨ‑n těe‑a na càháⁿ ndɨhɨ‑dé tée cùnuu‑gá, chi ndècu ɨɨⁿ cuendú cúñaha‑dě cuìní‑í —càchí té Pǎblú xǎhaⁿ‑dě xii tée cùu capitáⁿ.

18 Te dǎtnùní ní xica tée cùu capitáⁿ ndécá‑dě dáxíⁿ tě Pǎblú cuáháⁿ núú ndécú těe cùnuu‑gá, te òré ní quexìo‑güedé núú‑dě, te ní xáhaⁿ těe cùu capitáⁿ xii‑dé:

—Té Pǎblú tée yɨ̀hɨ vecaá ní cana ñaha‑dě xii‑í, te ní cachí‑dé véxi‑í ndɨhɨ tée‑a cuèndá cachí tnúhu‑dé ɨɨⁿ cuèndú cuìní‑dé —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii tée cùnuu‑gá.

19 Te tée cùnuu‑áⁿ nǐ tnɨɨ‑dé ndaha dáxíⁿ tě Pǎblú, te tànehe ñaha‑dé cuáháⁿ ɨɨⁿ xio, te ní xícáⁿ tnúhú‑dě núú‑dě, te xǎhaⁿ‑dě:

—¿Ná cuèndú cuìní‑n cǎháⁿ‑n? —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii dáxíⁿ tě Pǎblú.

20 Te ní xáhaⁿ‑dě xii tée cùnuu‑áⁿ:

—Cue tée isràél ní ndatnúhu ndáá‑güedé sá quíxí‑güedě tneé cáháⁿ ndàhú‑güedé núú‑n càndeca‑n té Pǎblú quɨ́hɨ́ⁿ jùndá, te yàcáⁿ cácáⁿ tnúhú ndǎá‑güedé núú‑dě ná cúú sǎ nǐ quide‑dé, càchí‑güedé xǐtnàha‑güedé. 21 Te vá quɨ̀ndáá iní‑n chi dìcó dandàhú ñáhá‑güedě, chi vìhi‑gá údico‑güedé ndátnǔhu‑güedé cundedɨ́‑güedé ichi cahni ñaha‑güedě. Te xǐtnàha‑güedé sá ni dǐtá vǎ cáxí‑güedě, te ni ndùte vá cóhó‑güedě ndéé nǔu ní ndacu‑güedé ní sahni ñaha‑güedě, te dǎtnùní caxi‑güedé dítá, te coho‑güedé ndute, chi sa ní sani iní‑güedé sá cádá‑güedě, te cuu cuéchi núu vá cádá‑güedě, càchí‑güedé xǐtnàha‑güedé. Te cundecu túha‑ná‑güedé cundetu ñaha‑güedě tneé, te núu na quɨ̀ndáá iní‑n càndeca‑n‑dé quɨ́hɨ́ⁿ jùndá —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii tée cùnuu‑áⁿ.

22 Te tée cùnuu‑áⁿ nǐ xáhaⁿ‑dě:

—Cuanùhú, te vá yǒo tnàhí cúñaha‑n sǎ nǐ quixi‑n nǐ cachí tnúhu‑n nàcuáa càháⁿ‑güedé cada‑güedé té Pǎblú —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

23 Te tée cùnuu‑gá ní cana‑dé úú cue tée cùu capitáⁿ, te xǎhaⁿ‑dě:

—Tava‑ndo ǔú cièndú sandàdú cue tée xìca saha, ndɨhɨ únídico úxí sandàdú cue tée yòdo cuayú, ndɨhɨ úú cièndú sandàdú mee‑ni cuè tée xǐnehe lànzá. Te cada túha‑ndo chi caca‑ndo òré caá ɨ́ɨ́ⁿ niú quɨ́hɨ́ⁿ‑ndó ñùú Cèsareá ndɨhɨ té Pǎblú. 24 Te nducu‑ndo cuědìcó ɨɨⁿ ǔú cuàyú codo‑dě ndɨhɨ cue tée ndèé ñáhá xìi‑dé. Te cada cuedàdú‑ndó‑dě ichi, te candeca‑ndo‑dě quɨ́hɨ́ⁿ quɨ́ndeca‑ndo‑dě núú těe cùu gobiernú —càchí tée cùnuu‑áⁿ xǎhaⁿ‑dě xii cue tée cùu capitáⁿ.

25 Te tée cùnuu‑áⁿ nǐ cadúha‑dé tutú cuèndá quɨ́hɨ́ⁿ ndaha té Juělí tée cùu gobiernú. Te duha ní chídó tnùní‑dé núú tùtú cuáháⁿ:

26 “Cóvǎha dǐí‑n, tǎtá gobernàdór. Ío cada càhnu iní, yúhú nánì‑í Clàudiú Lìsiás. Yúhú ní tendaha‑ǐ ɨɨⁿ tutú véxi ndaha‑n cuèndá quiní tnùní‑n nàcuáa ní cuu iha. 27 Cue tée isràél ní tnɨɨ‑güedé ɨɨⁿ tée nàni Páblú cuìní‑güedé cahni ñaha‑güedě ní cùu, te ní níhì‑í tnúhu sá těe ròmá cúú‑dě nǔu ní sáháⁿ‑í ndɨhɨ sandàdú‑í ní dácǎcu‑ndɨ́‑dé. 28 Te ní cuiní‑í quiní‑í ná cuèndá téé ñàha‑güedé cuéchi xii‑dé, núu xíǎⁿ ndécà‑í‑dé ní sáháⁿ núú nǐ quide cue tée cùchiuⁿ israél jùndá. 29 Te yàcáⁿ ní níhì‑í tnúhu sá ñà túú nǎ cuéchi ni quìde‑dé, chi cuèndá‑ni sá nǐ níhí‑güedě tnúhu sá ñà túú sàndáá iní‑dé cada‑dé nchaa sá nǐ xóo cada ñáyiu ní xíndecu ndéé sanaha nchìcúⁿ nihnu‑güedé quìde‑güedé, xíǎⁿ ní cudééⁿ‑güedě núú‑dě. Te ñá túú cuěchi càhnu ni quide‑dé nǔu quɨ́hɨ́ⁿ‑dé vecaá àdi cahni‑í‑dé. 30 Te ní níhì‑í tnúhu sá cuè tée isràél ndúcú‑güedě nàcuáa cada‑güedé cahni ñaha‑güedě xii‑dé, xíǎⁿ ní xáhaⁿ‑ǐ xii sandàdú‑í sá cándèca ñaha‑güedé quixi xíáⁿ. Te ní xáhaⁿ‑ǐ xii cue tée tèe ñaha cuéchi sá quíxí‑güedě ndéé xíáⁿ cǎháⁿ‑güedé nǔu ná cuéchi ní quide‑dé. Te cada càhnu iní‑n chi duha‑ni ndùu tnúhu càháⁿ‑í, te cundee ìní‑n quèheⁿ cuendá‑n‑dě”, duha ní chídó tnùní tée ní cadúha tutú cuáháⁿ ndaha té Juělí.

31 Te cue sandàdú ní quide‑güedé nàcuáa ní xáhaⁿ těe tàxi tnuní ñáhá xìi‑güedé chi ní xica‑güedé ndɨhɨ té Pǎblú òré caá ɨ́ɨ́ⁿ niú, te dɨu‑ni niú‑áⁿ nǐ quexìo‑güedé ñuú Antìpatrís. 32 Te sátá nǐ túndaá, te ní nacuico cuè tée xǐnehe lànzá ndɨhɨ dava‑gá sandàdú xícá sàha cuánuhú‑güedé cuàrtél, te mee‑nǎ sandàdú cue tée yòdo cuayú cuáháⁿ ndɨhɨ té Pǎblú. 33 Te òré ní quexìo‑güedé ñuú Cèsareá, te ní sáha‑güedé tée cùu gobiernú tutú néhé‑güedě cuáháⁿ. Te ní queheⁿ cuèndá‑dé té Pǎblú. 34 Te sátá nǐ dácuáhá těe cùu gobiernú‑áⁿ tutú‑áⁿ te ní xícáⁿ tnúhú‑dě núú tě Pǎblú, te xǎhaⁿ‑dě:

—¿Ndèé tée cùu‑n? —cachí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

Te ní xáhaⁿ tě Pǎblú:

—Tée Cìliciá cúù‑í —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

35 Te ní xáhaⁿ těe cùu gobiernú‑áⁿ:

—Òré quexìo cue tée tèe ñaha cuéchi xii‑n, te cáháⁿ‑n nǎsa ní cuu, chi níhì‑í nàcuáa cada ndáá‑í cuèndá‑n —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii té Pǎblú.

Te ní xáhaⁿ‑dě xii sandàdú sá cúndèé‑güedé té Pǎblú vehe càhnu té Hèrodés.