1 Ná ká'a̱n‑ga̱‑ri̱ sɨkɨ̱ táká tu̱'un ni̱ chaa‑ró núu̱‑rí. Va̱'a‑ga̱ kendo̱o cha̱a nú tú ké'é‑de ñasɨ́'ɨ́. 2 Ko kua̱chi ja̱ íó tu̱'un téné, ja̱ yúán vá'a‑ga̱ ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ná kóo ñasɨ́'ɨ́ máá‑de. Te ná ɨɨn ná ɨɨn‑ña ná kóo yii máá‑ña. 3 Te cha̱a kúu yii‑ún, ná skíkuu va̱'a‑de jíín ñásɨ́'ɨ́‑de. Te ñasɨ́'ɨ́‑ún, suni súan ná skíkuu va̱'a‑ña jíín yíi‑ñá. 4 Ñasɨ́'ɨ́, tú kúu tá'ú máá‑ña tíñu nuu̱ yíkɨ kúñu‑ña, chi̱ yii‑ñá. Suni súan cha̱a kúu yii, tú kúu tá'ú máá‑de tiñu nuu̱ yíkɨ kúñu‑de, chi̱ ñasɨ́'ɨ́‑de. 5 Nú kákuni̱‑ro̱ kakán ta'u̱ ní'in‑ró ɨ́ɨn tiempo‑ni, te nú íó conforme tá'an‑ró, te kuu sásá'án‑ró máá‑ró, te nú túu te túu. Yúan‑na te va'a̱‑ga̱ ná náketá'an tuku‑ró, náva̱'a ma̱ kúu koto nchaa̱ Satanás róó sɨkɨ̱ tú'un téné. 6 Ko tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱ sɨkɨ̱ permiso, nasu̱ já tá'ú‑rí tiñu nuu̱‑ro̱. 7 Játa'a̱n ini̱‑ri̱ ja̱ táká cha̱a ná kóo‑de nátu̱'un káa‑ri̱, ko ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ni̱ ni'i̱n‑dé ta'u̱‑dé nuu̱ Dios, chi̱ súan ni̱ teta'a̱n‑ya̱‑dé. 8 Súan ká'a̱n‑ri̱ jíín cháa kákuu soltero, jíín ñá'an kákendo̱o ndá'ú, ja̱ vá'a‑ga̱ kendo̱o súan‑ni jíná'an nátu̱'un ruu̱. 9 Te nú kájini̱ máá, já má kánda jíín, ná tánda'a. Chi̱ va'a̱‑ga̱ ja̱ tánda'a, nasu̱ já ndúki̱jí. 10 Ko jíín ñáyɨvɨ ní ka̱tanda'a, ká'a̱n ni̱'in‑ri̱, ko nasu̱ rúu̱ chi̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ ká'a̱n: Ja̱ ñásɨ́'ɨ́, ma̱ xndóo‑ña yíi‑ñá. 11 Te nú kenda‑ña kuní‑ña, ma̱ náta̱nda'a‑ñá, xí ná nándiki̱n‑ña yíi‑ñá, Te cha̱a kúu yii‑ún, ma̱ kíñi'in‑de‑ña kí'i̱n‑ña. 12 Te jíín sáva‑ga̱‑de ká'a̱n máá‑rí, nasu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱: Nú ɨɨn ñani̱‑yo̱ ncháka‑de ɨɨn ña'an tú kándíja, te játa'a̱n ini̱ máá‑ña kúnchaa̱‑ña jíín‑de, ma̱ kíñi'in‑de‑ña kí'i̱n‑ña. 13 Te nú ɨɨn ña'an ncháka‑ña ɨ́ɨn cha̱a tú kándíja, te játa'a̱n ini̱ máá‑de kunchaa̱‑de jíín‑ña, ma̱ kíñi'in‑ña‑dé ki'i̱n‑de. 14 Chi cha̱a tú kándíja, a ni̱ ndundoo‑de sá'a ñasɨ́'ɨ́‑de. Te ña'an tú kándíja, a ni̱ ndundoo‑ña sá'a yii‑ñá. Chi̱ nú tú súan, te koo chá'án sé'e‑ró núú, ko vina a ni̱ ka̱ndundoo‑i. 15 Ko nú kuxio cha̱a tú kándíja‑ún kuní‑de, ná kúxio‑de. Chi ja̱ yúán tú nɨ́nɨ xáa̱n sɨkɨ́ cháa xí ñá'an. Chi̱ sua vindáa̱ vinené ná kúxiu̱kú‑yó kuní Dios ja̱ ní kana‑ya̱ xiní‑yo̱. 16 Chi na̱ún jiní róó, ñasɨ́'ɨ́, ja̱ sánaa te kundéé‑ró káku yii‑ro sá'a‑ró, xí róó, cha̱a kúu yii, ja̱ káku ñasɨ́'ɨ́‑ro̱ sá'a‑ró. 17 Ko nátu̱'un ni̱ ja̱'a Jíto'o̱‑yo̱ núu̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑de, jíín nátu̱'un ni̱ kana Dios xini̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑de, súan ná káka‑de, chi̱ suni súan tá'ú‑rí tiñu nuu̱ táká tɨku'ni̱. 18 Ni̱ kana‑ya̱ xiní ɨ́ɨn cha̱a ja̱ á ni̱ xɨtɨ̱ ndúu̱ náún. Núsáá te ná kóo‑de súan‑ni. Ni̱ kana‑ya̱ xiní ɨ́ɨn cha̱a tú ní xɨtɨ́ ndúu̱ náún. Ma̱ xɨ́tɨ ndúu̱‑de máá‑de núsáá. 19 Tu̱'un xɨtɨ́ ndúu̱, jíín tú'un tú xɨtɨ́ ndúu̱, tú ndé játíñu, chi̱ sua ja̱ ná skíkuu va̱'a‑yó tíñu tá'ú Dios. 20 Ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ndasa ni̱ i̱o hora ni̱ kana‑ya̱ xiní‑dé, jíín yúan ná kúndii̱‑de. 21 Mozo kúu‑ró, te ni̱ kana‑ya̱ xiní‑ro̱ náún. Ma̱ yú'ú‑ro̱ núsáá vii. Ko nú jiní máá‑ró já kúu kenda‑ró káka kuu ndicha̱‑na̱‑ro̱, kuu nú kuu. 22 Chi̱ nú mozo kúu‑de, te ni̱ kana Jito'o̱‑yo̱ xiní‑dé, libre íó‑de nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Suni súan jíín cháa jíka kuu ndicha̱‑na̱, nú ni̱ kana‑ya̱ xiní‑dé, mozo kúu‑de nuu̱ Cristo. 23 Chi̱ ya'u ni̱ nakuaan‑ya̱ róó jíná'an‑ró. Ma̱ kuátíñu sáni‑ró núu̱ cháa núsáá. 24 Ñáni̱, ná ɨɨn ná ɨɨn cha̱a ndasa tiñu ni̱ kana‑ya̱ xiní‑dé, súan ná kúndii̱‑de náva̱'a ná kuátíñu‑de nuu̱ Dios. 25 Ko sɨkɨ̱ ñá'an jáá, tú ní tá'ú máá Jíto'o̱‑yo̱ tíñu nuu̱‑rí. Ko ná ká'a̱n‑ri̱ ndasa jáni ini̱‑ri̱, nátu̱'un ɨɨn cha̱a ja̱ ní kundá'ú ini̱ Jito'o̱‑yo̱‑dé, náva̱'a kundii̱ ndaa̱‑de. 26 Va̱i tu̱ndó'o sɨkɨ̱‑yo̱ vína. Te ja̱ yúán jáni ini̱‑ri̱ ja̱ vá'a‑ga̱ kendo̱o cha̱a nú kunchaa̱‑ni máá‑de súan. 27 Ncháka‑ró ñásɨ́'ɨ́ náún. Ma̱ sía̱‑ro̱‑ñá núsáá. Tú ñasɨ́'ɨ́‑ro̱ náún. Ma̱ kúñukuu ini̱‑ro̱ ñásɨ́'ɨ́ vii. 28 Ko nú ta̱nda'a‑ro, nasu̱ kuáchi sá'a‑ró. Te nú ña'an jáá ní ta̱nda'a‑ñá, nasu̱ kuáchi sá'a‑ña. Ko ña̱yɨvɨ yúan, ni'i̱n‑í tu̱ndó'o ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Te tú kuní‑ri̱ ja̱ tá'a̱n‑ro̱ súan. 29 Ñáni̱, tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱ chi̱ a ni̱ nduu kútɨ́ tiempo. Vina te cha̱a ká'i̱o ñasɨ́'ɨ́, ná sá'a‑de cuenta ja̱ túu‑ña íó. 30 Te cha̱a kánde'e̱, nátu̱'un tú kánde'e̱‑de. Te cha̱a kákusɨɨ̱ iní, nátu̱'un tú kákusɨɨ̱ iní‑de, te cha̱a kájaan, nátu̱'un tú na̱ún káñava̱'a‑de, 31 te cha̱a kútéñu jíín tíñu ñu̱yɨ́vɨ yá'a, nátu̱'un tú kútéñu‑de, chi̱ modo ñu̱yɨ́vɨ yá'a náa‑ní. 32 Chi̱ játa'a̱n ini̱‑ri̱ ja̱ má yú'ú‑ro̱. Cha̱a soltero, jítú iní‑de jíín táká tiñu máá Jíto'o̱‑yo̱, ndasa ná kúsɨɨ̱ iní Jito'o̱‑yo̱ sá'a‑de, 33 ko cha̱a a ni̱ ta̱nda'a, jítú iní‑de jíín táká tiñu ja̱ íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, ndasa kusɨɨ̱ iní ñasɨ́'ɨ́‑de sá'a‑de. 34 Suni súan sɨ́ɨn sɨ́ɨn kájani ini̱ ña'an jáá jíín ñá'an á ni̱ ta̱nda'a. Chi̱ ña'an jáá, jítú iní‑ña jíín táká tiñu kuní máá Jíto'o̱‑yo̱, náva̱'a kendo̱o ndoo yikɨ kúñu‑ña jíín añú‑ña kuní‑ña. Ko ña'an á ni̱ ta̱nda'a, jítú iní‑ña jíín táká tiñu íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, ndasa kusɨɨ̱ iní yii‑ñá sá'a‑ña kuní‑ña. 35 Ko tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱ náva̱'a kéndo̱o va̱'a‑ró jíná'an‑ró. Nasu̱ yó'o chú'un‑ri̱ suku̱n‑ro̱, ko ni̱ ka'a̱n‑ri̱ náva̱'a kaka jíñú'ún‑ró, te náva̱'a nuña‑ró kuátíñu kútu‑ro núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. 36 Te nú ɨɨn cha̱a jáni ini̱‑de ja̱ tú va̱'a jíka‑de jíín ɨ́ɨn ña'an jáá, chi̱ nú ni̱ ja̱'a medida kúu, te nú nɨ́nɨ sá'a‑de, núsáá te ná sá'a‑de ndasa kuní‑de, nasu̱ kuáchi kúu ná tánda'a‑dé jíín‑ña. 37 Te nú ɨɨn cha̱a kándii̱ ni̱'in ini̱ añú‑de, te tú nándɨ'ɨ‑de, chi̱ kúu jíto‑de máá‑de, te ni̱ chaa ini̱ añú‑de ja̱ má tɨ́ɨn‑de ña'an jáá‑ún. Suni va̱'a‑ni sá'a‑de. 38 Súan íó, te cha̱a ta̱nda'a jíín‑ña, va̱'a sá'a‑de. Te cha̱a tú ta̱nda'a jíín‑ña, va̱'a‑ga̱ sá'a‑de. 39 Ña'an ní ta̱nda'a, nú nini chakú yii‑ñá, yí'i‑ña ndá'a‑dé. Ko nú a ni̱ ji'i̱ yii‑ñá, yúan‑na te a ni̱ nuña‑ña. Te nú kuní máá‑ña, te kuu ná náta̱nda'a‑ñá jíín ɨ́ɨn cha̱a kándíja nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. 40 Ko jáni ini̱‑ri̱ ja̱ sɨ́ɨ̱‑gá koo ini̱‑ña nú kunchaa̱ ndá'ú máá‑ña súan‑ni. Te jáni ini̱‑ri̱ ja̱ súni yí'i Espíritu Dios ruu̱.