6
Ja̱ ní skée‑yá u'u̱n mil ña̱yɨvɨ
1 Te ni̱ kuu ta̱ká tiñu yá'a. Te ni̱ kee tuku Jesús kua'a̱n‑ya̱ ɨngá lado mar Galilea, ja̱ kúu mar Tiberias. 2 Te kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ ní kandiki̱n‑i‑ya̱, chi ni̱ kajini̱‑i ta̱ká tuni̱ ni̱ sá'a‑ya̱ jíín ñáyɨvɨ káku'u̱. 3 Te ni̱ kaa Jesús ɨɨn yuku. Te ni̱ jungo̱o‑ya̱ yúan jíín cháa káskuá'a jíín‑yá. 4 Te a ni̱ kuyani viko Pascua, viko ñáyɨvɨ judío. 5 Te ni̱ ndakoto Jesús. Te ni̱ jini̱‑ya̱ já vái koyo kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín Felipe: Ndénu̱ kuáan‑yó stáa̱ kée ñáyɨvɨ yá'a, áchí‑ya̱. 6 Ko súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱ já jíto nchaa̱‑ya̱‑dé, chi̱ a ni̱ jini̱‑ya̱ ndasa kúu ja̱ sá'a‑ya̱. 7 Te ni̱ ka'a̱n Felipe jíín‑yá: Ma̱ kánda uu̱ ciento peso staa̱ náva̱'a kee‑í tí'li̱ tí'li̱ jíná'an‑i, áchí‑de. 8 Te Andrés, ñani̱ Simón Pedro, ɨɨn cha̱a skuá'a jíín‑yá, ni̱ ka'a̱n‑de: 9 Ió ɨɨn su̱chí yá'a te ndíso‑i u'u̱n sta̱tilá cebada jíín úu̱ ti̱yáká lúlí. Ko na̱saa‑na̱ kúu‑ún, chi̱ kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ, áchí‑de. 10 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús: Súngo̱o‑ró ñáyɨvɨ, áchí‑ya̱. Te yúan íó kua'a̱ ichá. Te nátu̱'un u'u̱n mil cha̱a ni̱ kaju̱ngo̱o‑de. 11 Te ni̱ ki'in Jesús sta̱tilá‑ún. Te ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá. Te ni̱ saka‑yá nuu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá. Te máá‑de ni̱ ja̱'a‑de nuu̱ ñáyɨvɨ káxiu̱kú‑ún. Suni súan ni̱ kaja̱'a‑de ti̱yáká‑ún. Te ni̱ ka̱yee‑í na̱saa kákuu ini̱ máá‑i. 12 Te nuu̱ ní kanda'a̱ chi̱i‑i, te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa káskuá'a‑ún: Nastútú‑ró táká pedazo ja̱ ní ndendoso, náva̱'a tú naa kútɨ, áchí‑ya̱. 13 Te ja̱ á ni̱ ka̱yee ñáyɨvɨ‑ún, te ni̱ ka̱nastútú‑de pedazo ja̱ ní ndendoso sɨkɨ́ ndɨ́'ú'u̱n sta̱tilá cebada‑ún. Te ni̱ kútú‑ni uxi̱ uu̱ ji̱ka. 14 Te ña̱yɨvɨ‑ún ni̱ kajini̱‑i tuni̱ ni̱ sá'a Jesús, te ni̱ kaka'a̱n‑i: Ja̱ndáa̱ ndija ja̱ cháa yá'a kúu I'a̱ kani tu̱'un Dios ja̱ kíi ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Achí‑i. 15 Te ni̱ jini̱ Jesús ja̱ vái koyo‑i ja̱ kátɨɨn‑i‑ya̱, kuu‑ya̱ rey máá‑i. Te ni̱ kuxio tuku máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ yúku‑ún.
Ja̱ ní jika já'á‑yá nuu̱ mar
16 Te nuu̱ ní ini, te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ka̱nuu‑de onde̱ mar. 17 Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ɨɨn barco. Te kája'a̱n‑de ɨnga̱ lado mar onde̱ ñuu̱ Capernaum. Te ni̱ kuñaa. Te té nchaa̱‑ga̱ Jesús nuu̱‑dé. 18 Te ni̱ kee ɨɨn tachi̱ xáa̱n. Te ndónda nducha mar sá'a. 19 Te ni̱ ka̱jika‑de jíín barco nátu̱'un u'u̱n xí iñú kilómetro. Te ni̱ kajini̱‑de Jesús ja̱ jíka‑ya̱ núu̱ mar. Te ni̱ kuyani‑ya̱ núu̱ barco‑ún. Te ni̱ kayu̱'ú‑de. 20 Te máá‑yá ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Máá‑rí kúu. Ma̱ yú'ú‑ro̱ jíná'an‑ró, áchí‑ya̱. 21 Te kákusɨɨ̱ iní‑de ja̱ ná kɨ́vɨ‑ya̱ iní barco. Yúan‑na te ni̱ jaa̱‑ni barco nuu̱ ñú'un núu̱ kuángoyo‑de‑ún.
Máá Stáa̱ chakú kúu Jesús
22 Te kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, te ká'i̱in ta̱ká ña̱yɨvɨ ɨngá lado mar. Te ni̱ kajini̱‑i ja̱ máá ɨ́ɨn‑ni barco íó yúan. Te suni ni̱ kajini̱‑i ja̱ tú ní kɨ́vɨ Jesús ini̱ barco jíín cháa káskuá'a jíín‑yá, chi̱ sua máni máá‑ni cha̱a káskuá'a‑ún, ni̱ kaja'a̱n máá‑ni‑de. 23 Ko sava‑ga̱ barco lúlí, onde̱ ñuu̱ Tiberias ni̱ ja̱koyo yani lugar nuu̱ ní ka̱yee‑í staa̱ já ní jika̱n ta'u̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ núú. 24 Te ni̱ kajini̱ ña̱yɨvɨ já Jesús jíín cháa káskuá'a jíín‑yá, tú káxiu̱kú‑yá yúan. Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo máá‑i ini̱ barco lúlí‑ún, te kája'a̱n‑i ñuu̱ Capernaum kuana̱ndúkú‑i Jesús. 25 Te ni̱ ka̱nani'i̱n‑í‑ya̱ ondé ɨnga̱ lado mar. Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín‑yá: Maestro, na̱ hora ni̱ chaa̱‑ní yá'a, áchí‑i. 26 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ kánandúkú‑ró rúu̱, nasu̱ já ní kajini̱‑ro̱ táká tuni̱ ni̱ sá'a‑ri̱, chi̱ sua ja̱ ní ka̱yee‑ro stáa̱ te ni̱ kanda'a̱ chi̱i‑ró. 27 Ma̱ sátiñu‑ró já ní'i̱n‑ro̱ ndéyu já náa, chi̱ sua ja̱ ná kúchaku̱‑ro̱ nɨ́ɨ́ káni sá'a. Máá Sé'e cha̱a kua̱'a‑ya̱ ndéyu‑ún nuu̱‑ro̱, chi ni̱ jatu̱'un Táa̱‑yo̱ Dios ja̱ sá'a‑ya̱ súan. Achí‑ya̱ jíín‑i. 28 Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín‑yá: Ndasa sá'a‑ná náva̱'a sá'a‑ná tiñu kuní Dios, áchí‑i. 29 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Tiñu kuní Dios kúu ja̱ kándíja‑ró núu̱ I'a̱ ni̱ tájí‑yá va̱i, áchí‑ya̱ jíín‑i. 30 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n‑i: Núsáá te na̱ún tuni̱ sá'a‑ní náva̱'a kuni̱‑ná te kandíja‑ná níí. Na̱ún tiñu sá'a‑ní. 31 Ndɨ̱yi táa̱‑yo̱, ni̱ ka̱yee‑dé staa̱ ándɨ́vɨ́ ondé nuu̱ ñú'un té'é nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Onde̱ andɨ́vɨ́ ní ja̱'a‑ya̱ stáa̱ ní ka̱yee‑dé, áchí‑i jíín‑yá. 32 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nasu̱ Moisés ní já'a staa̱ ondé andɨ́vɨ́ núu̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Ko Táa̱‑ri̱, chi̱ onde̱ andɨ́vɨ́ já'a ndija‑ya̱ Stáa̱ núu̱‑ro̱. 33 Chi̱ Staa̱ Dios kúu I'a̱ ni̱ kuun ichi ándɨ́vɨ́. Te já'a‑ya̱ já kúchaku̱ ña̱yɨvɨ ñúyɨ́vɨ. Achí‑ya̱ jíín‑i. 34 Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín‑yá: Táta̱, nene̱ kua̱'a‑ní staa̱ jián kée‑ná, áchí‑i. 35 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Máá‑rí kúu máá Stáa̱ já kúchaku̱‑ro̱ sá'a. Ndéja̱ kíi nuu̱‑rí, ma̱ kúu̱ kutɨ sóko. Te ndéja̱ kándíja ruu̱, ma̱ kuchí kutɨ ndúcha. 36 Ko a ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ tú kákandíja‑ró rúu̱, va̱sa ni̱ kajini̱‑ro̱ núu̱‑rí. 37 Ta̱ká ja̱ já'a máá Táa̱‑ri̱ nuu̱‑rí, chaa̱ nuu̱‑rí. Te ndéja̱ cháa̱ nuu̱‑rí ma̱ kíñi'in kutɨ‑rí ki'i̱n. 38 Ni̱ kuun‑ri̱ ichi ándɨ́vɨ́ náva̱'a sá'a‑ri̱ ja̱ kuní I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱, nasu̱ já sá'a‑ri̱ ja̱ kuní máá‑rí. 39 Te máá Táa̱‑ri̱ kúu I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱. Te tú kuní‑ya̱ já náa ní ɨɨn ña̱yɨvɨ ní ja̱'a‑ya̱ núu̱‑rí, chi̱ sua ja̱ ná náschakú‑ri̱‑i kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ. 40 Te ya̱'á kúu ja̱ kuní I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱. Ta̱ká ña̱yɨvɨ já jiní nuu̱ Sé'e‑ya̱ te kandíja‑i nuu̱‑yá, kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni. Te máá‑rí naschakú‑ri̱‑i kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ. Achí‑ya̱ jíín‑i. 41 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n cha̱a judío sɨkɨ̱‑yá. Chi ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Máá‑rí kúu Staa̱ ní kuun ichi ándɨ́vɨ́. 42 Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Á nasu̱ cháa yá'a kúu Jesús, se̱'e José. Te a kájini̱‑yo̱ táa̱‑de jíín náa̱‑de. Te naja̱ ká'a̱n‑de: Ichi ándɨ́vɨ́ ní kuun‑ri̱, áchí‑de. 43 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ma̱ ká'a̱n sóó‑ró jíná'an‑ró. 44 Máá Táa̱‑ri̱, ni̱ tájí‑yá ruu̱ va̱i‑ri̱. Te ma̱ kúu kii ni ɨɨn ña̱yɨvɨ núu̱‑rí nú tú kinchaka máá‑yá‑i. Yúan‑na te naschakú‑ri̱‑i kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ. 45 Yóso núu̱ tutú cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios: Ndɨta̱ká‑de kutu̱'a‑de sá'a Dios, áchí. Núsáá te ta̱ká ña̱yɨvɨ jíni so̱'o tu̱'un ká'a̱n máá Táa̱‑ri̱, te tu̱'a‑i jíín, ña̱yɨvɨ‑ún kíi‑i nuu̱‑rí. 46 Ni ɨɨn ña̱yɨvɨ, tú ní jiní kutɨ núu̱ máá Táa̱‑ri̱. Máá I'a̱ va̱i onde̱ nuu̱ Dios, máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱ kúu ja̱ á ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ máá Táa̱‑ya̱. 47 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró: Nú ɨɨn ña̱yɨvɨ kándíja‑i ruu̱, kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni. 48 Máá‑rí kúu Staa̱ já kúchaku̱‑ro̱ sá'a. 49 Ndɨ̱yi táa̱‑ro̱, ni̱ kayee‑dé staa̱ ándɨ́vɨ́ ondé nuu̱ ñú'un té'é te a ni̱ kaji'i̱‑de. 50 Ko ya̱'á kúu Staa̱ já vái ichi ándɨ́vɨ́ náva̱'a nú ndé ña̱yɨvɨ kée, te ma̱ kúu̱‑i. 51 Máá‑rí kúu Staa̱ chakú ja̱ vái ichi ándɨ́vɨ́. Te nú ndé ña̱yɨvɨ kée Staa̱ yá'a, kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni. Te Staa̱ já kuá'a‑ri̱‑ún, kúu ku̱ñu‑ri̱. Te kua̱'a‑ri̱ ku̱ñu‑ri̱ náva̱'a kuchaku̱ ñu̱yɨ́vɨ. Achí‑ya̱. 52 Yúan‑na te cha̱a judío, ni̱ ka̱státá'an máá‑de: Cha̱a yá'a, ndasa kuu kua̱'a‑de ku̱ñu‑de kee‑yo, áchí‑de. 53 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, nú tú kee‑ro kúñu máá Sé'e cha̱a, te nú tú ko'o‑ró nɨñɨ́‑yá, te ma̱ kúchaku̱‑ro̱ jíná'an‑ró. 54 Chi̱ cha̱a kee kúñu‑ri̱ te ko'o nɨñi̱‑rí, kuchaku̱‑de nɨ́ɨ́ káni. Te máá‑rí naschakú‑ri̱‑de kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ. 55 Chi ku̱ñu‑ri̱ kúu ndija ndeyu. Te nɨñi̱‑rí kúu ndija nducha. 56 Cha̱a yée kúñu‑ri̱ te jí'i nɨñi̱‑rí, nene̱ kunchaa̱‑de jíín‑rí, te ruu̱ jíín máá‑de. 57 Máá Táa̱‑ri̱ chakú‑ya̱. Te ni̱ tájí‑yá ruu̱ va̱i‑ri̱. Te máá‑rí chakú‑ri̱ sá'a Táa̱‑ri̱. Suni súan nú ndé cha̱a kee rúu̱, suni kuchaku̱‑de sá'a‑ri̱. 58 Ya̱'á kúu Staa̱ vái ichi ándɨ́vɨ́. Ndɨ̱yi táa̱‑ro̱ sɨ́ɨn staa̱ ándɨ́vɨ́ ní ka̱yee‑dé, te a ni̱ kaji'i̱‑de. Ko nú ndé cha̱a kee Stáa̱ yá'a, kuchaku̱‑de nɨ́ɨ́ káni, áchí‑ya̱ jíín‑de. 59 Ta̱ká tu̱'un yúan ni̱ ka'a̱n Jesús ini̱ ve̱'e sinagoga, nini stá'a̱n‑ya̱ i̱ní ñúu̱ Capernaum. 60 Te kua'a̱ cháa káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kajini so̱'o‑de. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Xaa̱n yíí káa tu̱'un yá'a. Ndé cha̱a kúu juku̱'un ini̱, áchí‑de. 61 Te Jesús ni̱ jini̱‑ni‑ya̱ já súan ni̱ kaka'a̱n cha̱a káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kánayu̱'ú‑ro̱ sá'a tu̱'un yá'a náún. 62 Te ndasa sá'a‑ró nú kuni̱‑ro̱ máá Sé'e cha̱a, ndaa‑ya̱ núu̱ ní kanchaa̱ núú‑yá. 63 Jíín máá Espíritu kúu ja̱ kúchaku̱‑yo̱ sá'a. Te yikɨ kúñu tú kutɨ ní'i̱n tíñu. Tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró kákuu cuenta Espíritu jíín já kúchaku̱‑yo̱ sá'a. 64 Ko sava‑ró, tú kákandíja‑ró, áchí‑ya̱. Chi̱ Jesús, onde̱ xnáñúú ní jini̱‑ya̱ ndéja̱ kúu ja̱ tú kandíja, te ndéja̱ kúu ja̱ nástúu‑ya̱. 65 Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱: Ja̱ yúán ní ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ ní ɨɨn ña̱yɨvɨ ma̱ kúu kii‑i nuu̱‑rí, nú tú ní játu̱'un máá Táa̱‑ri̱, áchí‑ya̱. 66 Yúan‑na te kua'a̱ cháa káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ka̱nakaka yátá‑de, te tuká‑ni ní kájika‑de jíín‑yá.
Ja̱ ní ka'a̱n ndaa̱ Pedro
67 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín máá ndɨ́'uxí uu̱ cha̱a‑ún: Te róó suni ki̱ngoyo‑ró kákuni̱‑ro̱ náún, áchí‑ya̱. 68 Te ni̱ ka'a̱n Simón Pedro: Táta̱, ndé nuu̱ kíngoyo‑ná, chi̱ máá‑ní kúu I'a̱ jáni tu̱'un ndasa kuchaku̱‑ná nɨ́ɨ́ káni. 69 Te kájini̱‑ná te kákandíja‑ná ja̱ máá‑ní kúu Cristo, Se̱'e Dios, I'a̱ chakú, áchí‑de. 70 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Tú ní káji‑ri̱ ndɨ́'uxí uu̱‑ro̱ náún. Te ɨɨn‑ró kúu kui'na̱. Achí‑ya̱. 71 Te súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱ sɨkɨ́ Judas Iscariote, se̱'e Simón. Chi cha̱a yá'a, nastúu‑de‑ya̱. Te ɨɨn tá'an ja̱ uxí uu̱‑ún kúu‑de.