12
Cuenta yujan íá cháa fariseo
1 Nini súan kúu, te ni̱ ka̱kutútú kuá'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ, ja̱ kájañu̱ tá'an‑i. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa káskuá'a jíín‑yá: Koto va̱'a‑ró máá‑ró núu̱ yújan íá cháa fariseo, chi yu̱án kúu tu̱'un yóso yú'u. 2 Chi̱ tú ni ɨɨn na̱ún yíndi'u̱ ja̱ má kénda ndiji̱n. Ni tú ni ɨɨn ja̱ yísa̱'í ja̱ má kuní‑yo̱ núu̱. 3 Núsáá, ta̱ká tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ro̱ ñúñáa, onde̱ nuu̱ íó ndiji̱n ná kúni so̱'o‑i. Te tu̱'un ni̱ ka'a̱n ya̱á‑ro̱ ní ka̱jini so̱'o‑i ká'i̱in‑i ini̱ ve̱'e, te onde̱ xini̱ vé'e ná kóo jaa tu̱'un.
Ndéja̱ yú'ú‑yo̱ kóto‑yó
4 Ko amigo, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró: Ma̱ yú'ú‑ro̱ kóto‑ró ñáyɨvɨ já'ni yíkɨ kúñu‑yó, chi̱ nú ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ ka̱ja'ni‑í, te tuká ɨnga̱ na̱ún kúu sá'a‑ga̱‑i. 5 Ko ná stá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱ ndé ja̱ yú'ú‑ro̱ kóto‑ró. Ió ɨɨn ja̱ nú a ni̱ ja'ni‑í róó te íó poder yu̱án chíndee róó nuu̱ infierno. Yu̱án yú'ú‑ro̱ kóto‑ró núsáá. Yu̱án kástu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱. 6 Tú kúya̱'u u'u̱n tɨsaa̱ ja̱ úu̱ xu̱'ún náún. Te tú ni ɨɨn‑tɨ̱ náa iní Dios. 7 Chi̱ a ni̱ ka'u‑ya̱ ondé ta̱ká ixi xiní‑ro̱. Núsáá te ma̱ yú'ú‑ro̱ jíná'an‑ró, chi̱ kánúú‑ga̱‑ro̱ vásá kuá'a̱ tɨ́saa̱. 8 Te ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nú ndé cha̱a kani ndaa̱‑de tu̱'un‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ, suni súan máá Sé'e cha̱a nakani ndaa̱‑ya̱ tú'un‑de nuu̱ ndájá'a̱ Dios. 9 Ko nú ndé cha̱a ské'ichi̱‑de ruu̱ nuu̱ ñáyɨvɨ, suni súan ské'ichi̱‑ri̱‑de nuu̱ táká ndajá'a̱ Dios. 10 Te nú ndé cha̱a ka'a̱n ndɨva̱'a‑de sɨkɨ̱ máá Sé'e cha̱a, koo tu̱ká'nu ini̱‑ya̱ núu̱‑dé. Ko nú ndé cha̱a ka'a̱n ndɨva̱'a‑de sɨkɨ̱ Espíritu Santo, ma̱ kóo tu̱ká'nu ini̱ nuu̱‑dé. 11 Te nú ni̱ kaja̱ncha̱ka‑i róó ini̱ ve̱'e sinagoga nuu̱ cháa kákuñá'nu jíín núu̱ cháa tá'ú tíñu, ma̱ nákani xaa̱n iní‑ro̱ ndasa xndíó káni‑ró tú'un, xí ndasa ka'a̱n‑ro̱. 12 Chi̱ máá Espíritu Santo stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑ro̱ ndasa kanúú tú'un ka'a̱n‑ro̱ hora‑ún, áchí‑ya̱.
Sɨkɨ̱ já kútóó iní
13 Yúan‑na te ɨɨn cha̱a kándee‑de nuu̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Maestro, ka'a̱n‑ní jíín ñaní‑ná ná ká'ncha̱ sava‑de ta'u̱‑ná jíín‑ná, áchí‑de. 14 Ko máá‑yá ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Utale̱, ndéja̱ ní jani ruu̱ ja̱ kúu‑ri̱ cha̱a sándaa̱ xí cháa ka'ncha̱ sava ta'u̱ já kúu róó jíná'an‑ró. Achí‑ya̱. 15 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Koto va̱'a‑ró máá‑ró, te ma̱ kútóó iní‑ro̱, chi va̱sa kua'a̱ xáa̱n ndátíñu ñáva̱'a ɨɨn cha̱a, ko nasu̱ já jíín yúán te kuchaku̱ jíñú'ún‑de, áchí‑ya̱. 16 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ ɨ́ɨn tu̱'un yátá jíín‑i: Ni̱ i̱o ɨɨn cha̱a kúká. Te ni̱ ndea̱ xaa̱n nuní‑dé. 17 Te cha̱a‑ún, nákani ini̱‑de: Ndasa sá'a‑ri̱, chi̱ tuká núña yaka̱‑ri̱ nataan‑gá‑ri̱ nɨñi‑rí, áchí‑de. 18 Te ni̱ kachi̱‑de: Sua ná sá'a‑ri̱. Ná kanú‑ri̱ yaka̱‑ri̱. Te nakani‑ri̱ ja̱ ká'nu‑ga̱. Te yúan nataan ndɨ́'ɨ‑ri̱ nɨñi‑rí jíín táká‑ga̱ ndatíñu‑ri̱. 19 Yúan‑na te kachi̱‑ri̱ jíín iní jíín añú‑ri̱: Vina te kua'a̱ xáa̱n ndátíñu ñáva̱'a‑ró já kánda kua'a̱ kuiá. Ná ndéta̱tú‑ro̱ te kaji‑ro kó'o‑ró, te ná kúsɨɨ̱ iní‑ro̱ núsáá, áchí‑de jíín máá‑de. 20 Ko ni̱ kachi̱ Dios jíín‑de: Cha̱a ñáá kúu‑ró. Akuáa vína te kuu̱‑ro̱. Te ndatíñu ni̱ sátu̱'a‑ró‑ún, ndé cha̱a kuu. Achi̱ Dios. 21 Súan íó sɨkɨ̱ cháa ja̱ sákúká‑de máá‑de, ko tú kúká‑de nuu̱ Dios.
Ma̱ nákani ini̱‑yo̱ sɨkɨ́ já kúchaku̱‑yo̱
22 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa káskuá'a jíín‑yá: Núsáá te ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ma̱ nákani ini̱‑ro̱ sɨkɨ́ já kúchaku̱‑ro̱, nú ndasa kee‑ro, ni sɨkɨ̱ yíkɨ kúñu‑ró, nú ndasa kundii kuna̱má‑ro̱. 23 Á tú kánúú‑gá vida‑ro̱ vásá já kée‑ro, te yikɨ kúñu‑ró vásá sá'ma‑ro náún. 24 Nde̱'é‑ró tɨ́ka̱ká, tú jítu‑tɨ̱, ni tú nástútú‑tɨ́, ni tú náchiva̱'a‑tɨ̱ iní yaka̱‑tɨ̱, chi̱ máá Dios skée‑yá‑tɨ̱. Á tú kánúú‑ga̱‑ro̱ vásá kɨ́tɨ‑ún. 25 Ko ndé róó ja̱ súan nákani ini̱‑ro̱ te á kuu chísó‑ga̱‑ro̱ máá‑ró ɨ́ɨn yíkɨ́. 26 Te nú ma̱ kúu sá'a‑ró va̱sté ɨ́ɨn tiñu lúlí‑ga̱ súan, te naja̱ kánakani ini̱‑ro̱ jíín sáva‑ga̱‑ún núsáá. 27 Nde̱'é ndasa kája'nu ita̱ yuku. Tú sátiñu, ni tú táú. Ko ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ rey Salomón kɨvɨ̱ ní kuñá'nu xaa̱n‑dé ni tú ní kúu ku'un‑de sa'ma súan nátu̱'un ita̱‑ún. 28 Te Dios, nú súan skúna̱má‑ya̱ itá yuku‑ún ja̱ íó vina te yuchaa̱n kayu̱ nuu̱ ñú'u̱n, naga̱ ni̱ kuu ja̱ má skúna̱má‑ya̱ róó. Te naja̱ tú kákandíja va̱'a‑ró. 29 Te ma̱ kuítú iní‑ro̱ ndasa kee‑ro, xí ndása ko'o‑ró ni ma̱ nákani xaa̱n iní‑ro̱ núsáá. 30 Chi ta̱ká ndatíñu yá'a kájítú iní ña̱yɨvɨ ñúyɨ́vɨ jíín. Ko máá Táa̱‑ro̱ a jiní‑ya̱ já kánandɨ'ɨ‑ró táká ndatíñu yá'a. 31 Ko kuítú iní‑ro̱ kɨ́vɨ‑ró iní ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Yúan‑na te kua̱'a‑ga̱‑ya̱ táká ndatíñu‑ún nuu̱‑ro̱. 32 Ma̱ yú'ú‑ro̱ jíná'an‑ró, chi va̱sa tɨku'ni̱ lúlí kákuu‑ró, ko máá Táa̱‑ro̱ ándɨ́vɨ́, a ni̱ kusɨɨ̱ iní‑ya̱ já núu̱‑ro̱ kuá'a‑ya̱ ñúu̱ nuu̱ tá'ú‑yá tiñu. 33 Xi̱kó táká ndatíñu‑ró, te sá'a‑ró caridad. Ndúkú‑ró bolsa ja̱ má kútú'ú kuátíñu‑ró. Te suni taan‑ro yají‑ro̱ ondé andɨ́vɨ́ nuu̱ tú naa. Chi̱ yúan ma̱ kúu kɨ̱vɨ ñakui̱'ná, ni ma̱ kúu chaa ti̱kixin te stɨ́vɨ́‑tɨ́. 34 Chi nuu̱ kándee yaji̱‑ro̱, yúan kúu nuu̱ kuítú iní‑ro̱ jíín. 35 Ku'ni̱ ni̱'in chi̱i‑ró jíná'an‑ró, te lámpara máá‑ró, ná kóo tu̱'a‑ni ñu'u̱n ini̱.
Ja̱ ní káinda̱tu mozo jito'o̱‑i
36 Te máá‑ró jíná'an‑ró ná kóo tu̱'a‑ró nátu̱'un mozo káinda̱tu‑i jito'o̱‑i ja̱ ncháa̱‑de kua'a̱n‑de viko tánda'a, náva̱'a nú ni̱ nchaa̱‑de te ka'a̱n‑de, te kuña‑ni‑i ve'e jíná'an‑i. 37 Xáán ndatu̱ kuu mozo‑ún te nú ni̱ nchaa̱ jito'o̱‑i nuu̱‑í, te jiní‑de ja̱ kándi̱to‑i. Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ kú'ni̱‑de chi̱i‑de, te nuu̱ mesa súngo̱o‑de mozo‑de te kani‑de ko'o̱‑í jíná'an‑i. 38 Te va̱sa ná cháa̱‑de ñúú, xí va̱sa ná ncháa̱‑de ja̱'a ñu̱u, te nú suni súan kuní‑de sá'a mozo‑ún ja̱ kándi̱to‑i, ndatu̱ xaa̱n kéndo̱o mozo‑ún jíná'an‑i. 39 Ko ná júku̱'un ini̱‑ro̱ tú'un yá'a. Táa̱ ini̱ ve̱'e, nú ní jiní‑de na̱ hora kúu ja̱ kíi ñakui̱'ná te kundito‑de núú, te ma̱ kuá'a‑de tu̱'un sákuí'ná vé'e‑de núú. 40 Te róó suni súan koo tu̱'a‑ró, chi̱ máá kɨvɨ́ já tú na̱ún kájani ini̱‑ro̱, te nchaa̱‑ni máá Sé'e cha̱a, áchí‑ya̱ jíín‑de. 41 Yúan‑na te Pedro, ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱: Táta̱, máá‑ni nuu̱ náá jíná'an‑ná ká'a̱n‑ní tu̱'un yá'a náún, xí súni ká'a̱n‑ní nuu̱ táká‑ga̱ cha̱a yá'a, áchí‑de. 42 Te ni̱ ka'a̱n máá Jíto'o̱‑yo̱: Ndéja̱ kúu ɨɨn mozo ndito xini̱ já skíkuu va̱'a, chi̱ máá jíto'o̱, kani‑de mozo‑ún ná kóto‑i se̱'e‑de náva̱'a skée‑í su̱chí‑ún máá hora ja̱ xíin tíñu. 43 Xáán ndatu̱ kuu mozo‑ún, te nú ni̱ nchaa̱ jito'o̱‑i te nani'i̱n‑dé‑i sá'a‑i súan. 44 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱, ja̱ káni‑de mozo‑ún ja̱ kóto‑i ta̱ká ndatíñu‑de. 45 Ko nú mozo‑ún jáni ini̱‑i: Kúkuéé‑ga̱ te nchaa̱ jito'o̱‑ri̱, achi̱ máá‑i. Te kejá'á‑i stují‑í mozo máá‑i jíín ñá'an kájatíñu nuu̱‑í. Te kee‑í te ko'o‑i, te naji̱ni‑i. 46 Te mozo‑ún, nú ni̱ nchaa̱ jito'o̱‑i kɨvɨ̱ já tú ndátu‑i jíín hora ja̱ tú jiní‑i, te xndó'o‑de‑i, te kiñi'in‑de‑i onde̱ jíín cháa tú káskíkuu va̱'a. 47 Chi̱ nú ndé mozo a jiní‑i tiñu ndasa játa'a̱n ini̱ jito'o̱‑i, te nú tú ní sátu̱'a‑i, ni tú ní skíkuu‑i tiñu kuní máá‑de, ndo'o xaa̱n‑í yunu xíi. 48 Ko nú ndé mozo tú jiní‑i tiñu ndasa játa'a̱n ini̱ jito'o̱‑i, te nú sá'a‑i tiñu ñáá ja̱ xndó'o‑de‑i núú, yúan‑na te yaku̱‑ni yunu xíi ndo'o‑i. Chi̱ nú kua̱'a‑ya̱ kuá'a̱ ndátíñu nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a, te nandaka̱n kua'a̱‑yá nuu̱‑dé. Te suni súan nú kua'a̱ ndátíñu kátatu̱‑i ɨɨn cha̱a, ví'í‑gá nandaka̱n‑i nuu̱‑dé.
Sɨkɨ̱ tú'un sásɨ́ɨn máá jíná'an
49 Ni̱ kii‑ri̱ ja̱ chíndee‑ri̱ ñu'u̱n ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Te xaa̱n kuní‑ri̱ ja̱ ná kóo. 50 Te íó ɨɨn tu̱ndó'o ja̱ kuánducha‑rí jíín, ko xaa̱n ndukuí'a̱ ini̱‑ri̱ onde̱ ná skíkuu‑ri̱. 51 Kájani ini̱‑ro̱ já ní chaa̱‑ri̱ ja̱ kóo ná'ín‑ni ini̱ ñu̱yɨ́vɨ náún. Ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ ná túu, chi̱ sua ndonda sɨkɨ̱ tá'an. 52 Chi̱ ɨɨn‑ni ve'e koo u'u̱n ña̱yɨvɨ, te sásɨ́ɨn máá jíná'an. Uni̱ ndonda sɨkɨ̱ úu̱, te uu̱ ndonda sɨkɨ̱ uní. 53 Chi̱ ndonda sɨkɨ̱ tá'an, táa̱ sɨkɨ̱ sé'e‑de, te se̱'e sɨkɨ̱ táa̱‑i. Náa̱ sɨkɨ̱ sésɨ́'ɨ́‑ña, te se̱sɨ́'ɨ́ sɨkɨ̱ náa̱‑i. Náchi̱só sɨkɨ̱ séja̱nú‑ña, te seja̱nú sɨkɨ́ náchi̱só‑i. Achí‑ya̱.
Sɨkɨ̱ tuní skuá'a‑yó
54 Te suni ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún: Nú ni̱ kajini̱‑ro̱ nána viko̱ íchi nú kée ndika̱ndii, te káka'a̱n‑ro̱: Kuun sau̱, áchí‑ro̱, te kúu súan. 55 Te nú ni̱ nana nuu tachi̱, te káka'a̱n‑ro̱: Nandii, áchí‑ro̱, te súan kúu. 56 Cha̱a uu̱ xini̱ kákuu‑ró. A kájini̱‑ro̱ na̱ún kuní ka'a̱n tuni̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ jíín ándɨ́vɨ́, te naja̱ tú kánakuni̱‑ro̱ kɨvɨ́ yá'a núsáá. 57 Te naja̱ tú kátava máá‑ró cuenta ndé ja̱ kúu tiñu va̱'a núsáá. 58 Ko nú kua'a̱n‑ro̱ núu̱ juez jíín cháa jíto u'u̱ róó, te yachi̱ ná ndátu̱'ún vá'a‑ró jíín‑de nini ká'i̱in‑ró íchi jíín‑de. Chi̱ nú túu, te kua̱'a‑de róó nuu̱ juez, te juez kua̱'a‑de róó nuu̱ policía, te policía chindee‑de róó veka̱a. 59 Te ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ má kénda kutɨ‑ro yúan onde̱ nú tú chunáa‑ro táká centavo, áchí‑ya̱ jíín‑de.