Lain Arbin a le on ái
IOANES
Worwor táil
Ái Ioanes ái á kes tili di á kalilik án aratintin si Iesu, má ái sang a parai suri ngo “kalik án aratintin er ái Iesu a lala mámnai” (Ioa 13:23, 21:20). Ái Ioanes a le i buk minái suri matananu er da wásái, da ruruna ngo ái Iesu á Mesaia, Natun ái Káláu, má da atur páptai liu muswan (Ioa 20:31). Má ák inngasi mul ngo ái Iesu, ái muswan á Káláu, má ák tar kápán páplun áng kálámul má, má ák liu main i naul bim suri inngas tar Káláu si git (14:7-11). Pasi á ngorer ái Ioanes ák utung Iesu ngo ‘Pinpidan’ kabin kán liu a para inngas tar Káláu si git (1:1-18). Ái Ioanes a lala parai ngo ái Iesu a hut sosih suri tari liu muswan er a kis áklis singin bos kálámul er di ruruna on (3:16, 3:36, 5:24, 6:40, 10:28, 11:25). Má a lala parai mul ngo ái Iesu á Natun ái Káláu, má ngo kápte kes mul á sál alatung gita mur on suri giták hut i narsán ái Káláu, ái Iesu masik sár á sál (5:19-27, 10:30, 11:27, 14:6).
1
Pinpidan a oboi kápán páplun
1 Ioa 17:5; 1Io 1:1-2; Apa 19:13Hirá sang kápte be akaksim, ái koner ngisán ái Pinpidan a kis, má ái diar liu tiklik ái Káláu, má ái diar tukes sár ái Káláu. 2 Má hirá sang kápte be akaksim, ái Pinpidan ákte kis tiklik má mam Káláu. 3 1Ko 8:6; Kol 1:16-17; Eba 1:2Ái Káláu a káplabin á akaksim, má a longoi mai limán ái Pinpidan, má kápte kesi táit a hut bia ngo ái Pinpidan kápate longoi. Tan táit no, ái sang a longoi. 4 Ioa 5:26Ái Pinpidan, ái á káplabin liu. Má liu erei, ái á talas uri atalsai matananu. 5 Ioa 3:19Má talas a lu talápár i kuron, má kuron kápate rakrakai artálár suri na sorliwi.
6 Mat 3:1; Luk 1:13-17, 76Má namur ái Káláu a dos palai kesi kálámul ngisán ái Ioanes. 7 Ái a hut suri apapos narsán matananu suri á talas er, má ngorer matananu da longrai má dák ruruna on. 8 Ái Ioanes kápte ngo ái á talas, ái sár a hut suri apapos suri á talas er. 9 Ioa 8:12Má talas er, ái á talas muswan sang, má ák hut uri naul matmatngan pokon má ák atalsai matananu no.
10 Ái Pinpidan ákte kis i katbán matananu i naul matmatngan pokon er diar aksimi ái Káláu, mái sár matananu kápdite mák tusi ngo ái muswan sár á erei. 11 A hut uri kán malar muswan sang, mái sár kán matananu kápdite lu árár pasi. 12 Mái sár te tili di, di mák ilmi má dik ruruna on, má ngorer a tari nokwan si di suri da rang natun ái Káláu. 13 Ioa 2:11, 3:3-6; 1Pe 1:23Má kápdite rang natun ái Káláu tili kápán páplun ngorer i kalik a mon i kákán mák páng uri kápán páplun, kápte. Ái Káláu sang a Kák di kabin a aliwi taniá di, má ngorer dik rang natun ái Káláu.
14 Pil 2:7Ái koner ngisán ái Pinpidan a tar kápán páplun má ák han kis i katbán i gim. Má gim mákái ngo a káng mai artangan má muswan, má gimá mákái mul i minmáir er a tari ái Kákán si kán Kalik er káh kes. 15 Má ái á kálámul ái Ioanes a parai er ák lu binbin ngoromin, “Minái ái koner iau worwor suri erei iak parai ngo, ‘Ái na hut namurwa iau, mái sár a pakta sorliu iau kabin ákte mulán kis má, má namur iak páng.’ ”
16 Má kabin i kán tilik artangan, ák lu balbal asosah i git mák lu akulukna git keskeskes. 17 Kal 34:28; Rom 6:14A ngoromin. Ái Káláu a inngasi kán nagogon si Moses mái Moses a tari singin matananu. Má namur ái Iesu Karisito a hut mák inngasi si git á artangan má muswan káián ái Káláu. 18 Kal 33:20; Ioa 6:46; 1Ti 6:16Kápte kes a mák Káláu be. Ái Natun, koner káh kes mái koner diar arwat má a kis tiklik mam Kákán, ái sang a inngas tar Káláu singin matananu.
Arbin si Ioanes Tám Arsiu
Mat 3:1-12; Mar 1:1-8; Luk 3:1-18
19 Má ida Ierusalem tan tátáil káián matananu Iudáiá di longrai arbin sur Ioanes Tám Arsiu, má ngorer dik dos palai te tám osmapak má te tili gegen si Lewi suri da gátnai ngoromin, “Á iáu ái sinih?” 20 Mái Ioanes kápate kulut suri kos di, mái sár a para talsai si di ngo, “Á iau kápte ngo iau á Mesaia.”
21 Nag 18:15, 18; Mat 11:14Di longrai ngorer má dikte lu bali gáltai ngo, “Má iáu sinih? Iáu ái koner si Elaisa, be?” Mái Ioanes a kos di ngo, “Auh, kápte.” Má dik bali gáltai mul ngo, “Á iáu á tám worwor tus er gim kis monai?” Mái Ioanes a parai ngo, “Kápte.”
22 Má dik gáltai mul ngoromin, “Má parai si gim má, iáu sinih, suri gima kaleng mai kam kokos uri narsán rung di dos pala gim. Una para talsai sang ngo iáu sinih.” 23 Ais 40:3Ái Ioanes a longrai ngorer má áng kos di mai worwor si Aisaia tám worwor tus ngoromin,
“Á iau á kaungán kálámul a lu binbin iamuni pokon mau ngo,
‘Gama long anokwai sál er i bál gam suri nák láklák on ái Konom!’ ”
24 Má namur ái rung er dikte dos pala di i tan Parisaio, 25 di gátna Ioanes ngoromin, “Iáu parai ngo kápte iáu Mesaia ngo iáu Elaisa, má kápte ngo iáu á tám worwor tus er gim kis monai. Ngo ngorer, ki suri dáh u lu arsiu?” 26 Mái Ioanes a kos di ngo, “Á iau iau arsiu mai dan sár. Mái sár alatung i katbán i gam, kesá kálámul kápgamte mák ilmi. 27 Ioa 1:15Kálámul er a murwa pas iau, mái sár ái a pakta i giur, má ngorer iau rumrum suri ina kusak i kán rum.”
28 Má rung er di hut narsá Ioanes má dik argátna mai i pákánbung ái Ioanes a arbin mák arsiu anang Betani i balsán dan á Ioridan tilanang.
Koner a Sipsip si Káláu
29 Ais 53:6-7; 1Pe 1:18-19Má arasa uri kesi bung, ái Ioanes kán tu arbin má arsiu, má namur a mák Iesu a lu lákláklák tilanang uratung i narsán. A mákái ngorer mák parai singin matananu iatung ngo, “Mákái! Erei mái Sipsip ái Káláu a tari suri na pusak pasi sápkin kán naul matmatngan pokon! 30 Ioa 1:15Minái ái koner iau worwor suri erei iak parai ngo, ‘Ái na hut namurwa iau, mái sár a pakta sorliu iau kabin ákte mulán kis sang, má namur iak páng.’ 31 Iau mánán on ngo matngan kálámul er na hut sang, mái sár káp iau te mánán ngo na kálámul ngádáh. Má iau hut iak arsiu mai dan, má ngorer iak eran i sál suri matananu Israel da mánán ilmi á kálámul er, má na tur talas uri mát di.”
32 Mat 3:16Má namur ái Ioanes a apapos mák parai ngoromin, “Iau mákái Tanián a sosih tilami bát ngoro bun, má a roh kis on mák mon on. 33 Má káp iau te mánán besang mul on ngo ái á kálámul er a tarwai ái Káláu. Mái sár ái Káláu sang, koner a dos pala iau suri ina arsiu mai dan, ákte parai singing ngoromin, ‘Una mákái kálámul er Tanián na sosih má náng kis on. Kálámul er, ái ái koner na arsiu mai Tanián a Pilpil.’ ” 34 Mat 3:17Mái Ioanes a bontai kán worwor mák parai ngo, “Iakte mákái má, má ngorer iau parai si gam ngo ái sang á Natun ái Káláu.”
Bos mulán kalilik án aratintin si Iesu
35 Má arasa uri kesi bung bul, ái Ioanes iatung mul mai aru i kán kalik án aratintin. 36 Ioa 1:29Má a mák Iesu a láklák sorliu iamunang, mái Ioanes a parai ngo, “Erei sár á Sipsip káián ái Káláu!” 37 Má aru kalik án aratintin diar longra Ioanes a parai ngorer, má diar má aptur má mur i Iesu. 38 Mái Iesu a ilang kaleng má ák mák diar diar lu murmur on, mák gálta diar ngoromin, “Dánih gaur mákmák suri?”
Diar má kos Iesu ngo, “Rabai, ai u lu kiskis ái á erei?” (Sálán worwor erei ‘Rabai’ ngo ‘Tám Aratintin’.) 39 Ái Iesu a kos diar mák parai ngo, “Gaur lákám má gaurák mákái.” Má ngorer ditul má han, má diará mákái pokon a lu kiskis ái, má diará kis tiklik mai pang i ronron sang kabin ákte hat má i pákánbung i rahrah.
40 Mat 4:18-20Má aru kalik er diar longrai táit a parai ái Ioanes sur Iesu má ngorer diará mur i Iesu, kesi tur diar ngisán ái Enru tuán ái Saimon Petero. 41 Má namur, ái Enru a han mák sangar i ser pas tuán, ái Saimon, mák parai singin ngoromin ngo, “Gimáte ser pasi má Mesaia!” (Sálán worwor erei ‘Mesaia’ ngo ‘koner a ilwa pasi ái Káláu’.) 42 Mat 16:18Má namur, ái Enru a long pas Saimon uri narsá Iesu. Mái Iesu a mákái mák parai singin ngo, “Á iáu ái Saimon, natun ái Ioanes. Mái sár, Saimon, ina utung iáu mul mam Kepas.” (Kepas a ngorer i kuir wor ‘Petero’, sálán ngo ‘hat kis’.)
Ái Iesu a kilkila pas Pilip mái Nataniel
43 Má namur arasa uri kesi bung bul, ái Iesu a hol on ngo na han ur Galiláiá. Má ngorer ái Iesu a han mákái kesi kálámul ngisán ái Pilip mák parai singin ngo, “Lákám, una mur i iau!”
44 Ái Pilip, ái sang til Betesaida, malar si Enru mái Petero. 45 Nag 18:18; Ais 7:14, 9:6; Ier 23:5; Ese 34:23Mái Pilip a han má ák ser pas turán, ái Nataniel, mák parai singin ngoromin, “Gimáte mákái má kálámul erei ái Moses a worwor talas ur on i buk án nagogon, má tan tám worwor tus mul dikte le suri. Kálámul erei ngisán ái Iesu, kakun Nasaret, natun ái Iosep.” 46 Ái Nataniel a longrai ngorer mák gátna Pilip ngo, “Be, ngádáh na ngoi? A arwat ngo tekesi lain táit na hut til Nasaret?” Mái Pilip a kosoi ngo, “Lákám má, unák mákái!”
47 Má diará lu hanhan má, má ngo ái Iesu a mák Nataniel a lu hanhan suri, a parai sur Nataniel ngo, “Kakun Israel muswan á kálámul min! Kápate mánán i angagur!” 48 Mái Nataniel a gátna Iesu ngo, “Ngádáh u mánán i iau ngoi?”
Mái Iesu a kosoi ngo, “Iau mák iáu nengen sang kápte be a lam pas iáu ái Pilip. U sámtur pagas i lalin tawan.” 49 Mat 14:33, 16:16; Mar 3:11Ái Nataniel a longrai ngorer mák parai ngoromin, “Tám Aratintin, iáu á Natun ái Káláu, má iáu kabisit káián Israel!”
50 Mái Iesu a parai singin ngo, “Be, iáu ruruna sár kabin iau parai singim ngo iau mák iáu nengen ada i lalin tawan? Na, wa namur una mákái tara támin táit sang na tapam hut!” 51 Tgk 28:12Má namur ái Iesu a parai si di ngoromin, “A támin muswan sang ngo gama mákái naul bát na pasbat, má tan angelo si Káláu da lu taptapam má dák lu sososih, má Natun Kálámul a ngoro sál tan angelo di lu láklák on.”
1:1: Ioa 17:5; 1Io 1:1-2; Apa 19:13
1:3: 1Ko 8:6; Kol 1:16-17; Eba 1:2
1:4: Ioa 5:26
1:5: Ioa 3:19
1:6: Mat 3:1; Luk 1:13-17, 76
1:9: Ioa 8:12
1:13: Ioa 2:11, 3:3-6; 1Pe 1:23
1:14: Pil 2:7
1:18: Kal 33:20; Ioa 6:46; 1Ti 6:16
1:21: Nag 18:15, 18; Mat 11:14
1:23: Ais 40:3
1:27: Ioa 1:15
1:29: Ais 53:6-7; 1Pe 1:18-19
1:30: Ioa 1:15
1:32: Mat 3:16
1:34: Mat 3:17
1:36: Ioa 1:29
1:40: Mat 4:18-20
1:42: Mat 16:18
1:45: Nag 18:18; Ais 7:14, 9:6; Ier 23:5; Ese 34:23
1:49: Mat 14:33, 16:16; Mar 3:11
1:51: Tgk 28:12