5
Jeé ñaj yacapboó ded pah jʉmnitdih Dios ã wẽi enatdih Jesús ã bohéát
(Lc 6.20-23)
1 Dawá ã pebh ĩ jʉibínachah ennit, jeé ñaj yacapboó pʉ́ʉh laáb jʉibínit, Jesús caanjĩ́h ãt chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ. Páant ã chʉ́ʉdʉchah, ã bohénitbʉt ã pebhna ĩt jʉibínap wʉt jĩ. 2 Páant ĩ jʉibínachah ennit, queétdih bohéna, nin pah ãt niíj naóh jwíihip wʉt jĩ:
3 “Det moh yéejnit panihnit Dios ã teo wáacatdih bidnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, queétdih ã teo wáacbipna caá, Dios ã maáh jʉmʉpboó ĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná.
4 “Det ĩ yéejatdih jĩ́gahnit, bita ĩ yéejatdihbʉt jĩ́gahnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, queétdih tʉ́i teo wáacnit, ĩ yéejatdih ã yohochah, ĩ jĩ́gahat ã yaibípna caá.* Is 57.18; 61.2
5 “Det bitadih yap yohcanjeh teo wáacnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, nin baác jáap ã jʉmʉchah, queétdih maáta pínah ã waadábipna caá.* Sal 37.11
6 “Det nʉʉgʉ́p wʉn babhbíhnit panihnit yoobópdih chãjat pínahdih bidnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, Dios queétdih ã teo wáacbipna caá, caandíh ĩ tʉ́i jepahat pínah niijná.* Pr 9.5; Is 55.1-2
7 “Det bitadih jĩ́gah en teo wáacnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, Diosbʉt queétdih ã jĩ́gah en teo wáacbipna caá.
8 “Det Diosdihjeh bidnit, yoobópdih jenah joinítdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, ã teo wáacachah, Diosdih ĩ enbipna caá.* Sal 24.3-4
9 “Det bitadih míic jʉ̃ihñat tʉ́ʉtcan, tʉ́i biícdih chãjat tʉ́ʉtnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, ‘Wã weh caá’, queétdih ã niijbípna caá.* Pr 12.20
10 “Det Dios ã náahat pah ĩ chãjat jíib bitaboó queétdih yeejép ĩ chãjachah yʉhna, caandíh cádahcannitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, ã teo wáacachah, Dios ã maáh jʉmʉpboó ĩ jʉmbipna caá.* 1P 3.14
11 “Wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib bita yeebdíh ĩ jʉ̃ihñʉchah, yeejép ĩ chãjachah, ĩ yee naóh yacachah, yeebdíh wẽi ennit, wã teo wáacbipna caá.* 1P 4.14 12 Dios naáwátdih naóh yapanitjidih biíc yoobó yeejép ĩtát chãj waáwáp tajĩ. Pánihna, queétdih ĩ chãjatji pahjeh bita yeebdíhbʉt yeejép ĩ chãjbipna caá. Obohjeéhtih, jeáboó ñi jʉibínachah, Dios yeebdíh bʉ́dí ã tʉ́i chãjbipna caá. Páant ã tʉ́i chãjat pínahdih jéihnit, bita yeebdíh yeejép ĩ chãjachah yʉhna, ñi tʉ́i weñeé”, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.* 2Cr 36.16; Hch 7.52
Nʉ́ʉmni, jiiát panihnit Jesúíhwã ĩ jʉmat
(Mr 9.50; Lc 14.34-35)
13 “Yeéb nin baácboó jʉmna, nʉ́ʉmni panihni ñi jʉmna caá. Nʉ́ʉmnijĩh ñipĩ́ bʉiná caá, jeémát ã nʉñat pínah niijná. Pánihat pah yeéb wĩ́ihwãboó nihat bitajeéh jʉmna, queétdih ñi tʉ́i teo wáacna caá, ĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná. Obohjeéhtih, nʉ́ʉmni ã bʉyát beedéchah, ñi jéih jwʉ́ʉb bʉyácan caá. Páant ã bʉicáh, caandíh yohatjeh caá náahap. Pánih yohnidih cã́acwã jéihcanjeh, ĩ wid chʉ̃ibipna caá. Pánihat dée pah yeéb Diosdih cádahna, bitadih teo wáacat dée wihcan, bʉicánni nʉ́ʉmni panihni ñita jʉm tagaá.* Mr 9.50; Lc 14.34-35
14 “Yeéb nin baácboó jʉmna, jiiát panihni ñi jʉmna caá. Chei namáboó ñi jii béjat pah, ñi tʉ́i chãjachah ennit, bitabʉt biíc yoobó Dioíh namáboó ĩ jéih bejna caá. Jeejíh jʉmni tʉ́tchidih dedé jãhat wihcah, nihat cã́acwã ĩ tʉ́i enat pah, yeéb ñi tʉ́i chãjatdihbʉt nihat ĩ tʉ́i enna caá.* Jn 8.12; 9.5 15 Jiiát dahdih jiinít, pamap dahjĩh cã́acwã ĩpĩ́ páah jwejcan caá. Obohjeéhtih, caandíh japboó ĩpĩ́ jií cáagna caá, nihat mʉʉ́ diítboó jʉmnit ĩ tʉ́i enat pínah niijná.* Mr 4.21; Lc 8.16; 11.33 16 Pánihna, caán japboó cáagni jiiát dah panihni jʉmna, yeebbʉ́t bitadih ñi tʉ́i chãjaá. Páant ñi tʉ́i chãjachah ennit, ñi íip jeámant bóodih cã́acwã ĩ wẽi naóhbipna caá”, queétdih Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.* 1P 2.12
Moisés ã wʉtatji
17 “Nindihbʉt yeebdíh wã jéihyaat tʉ́ʉtna caá: Moisés ã wʉtatjidih, Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátjidihbʉt yohodih wã jʉ̃óhcan beé. Queét ĩ daacátjidih yoobópdih cã́acwãdih jéihyanit, ĩ niijátji pah biíc yoobó chãjat tʉ́ʉt niijná, wã jʉ̃ʉ́wʉ́p be. 18 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Péeni yeó jáap jã́tih, Moisés ã wʉtatji ã bʉʉdcán niít. Nihat ã daacátji pah ã yap beedáát pínah jã́tih, nin baác, jeábʉt ã bʉʉdcán niít.* Lc 16.17 19 Ded biíc wʉtatdih yap yohna, ‘Dedé pínah nihcan caá’, niijní, bitadihbʉt yap yohat tʉ́ʉtni, Dios ã maáh jʉmʉpboó oboh jʉmni ã jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, ded ã wʉtatdih tʉ́i jepahna, bitadihbʉt jepahat tʉ́ʉtni, Dios ã maáh jʉmʉpboó maáh ã jʉmbipna caá. 20 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Moisés ã wʉtatjidih bohénit, fariseowãbʉt ‘Dios ã wʉtatdih jwĩ tʉ́i jepah beedána caá’, niijná yʉhna, ĩ tʉ́i chãjcan caá. Pánihna, Dios ã wʉtatdih yeébboodíh queét chah tʉ́i jepahat caá náahap. Pánih jepahcan, Dios ã maáh jʉmʉpboó ñi jʉibícan niít”, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
Íijat
(Lc 12.57-59)
21 “Ñi nʉowãdih nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá: ‘Cã́acwãdih ñi mao yohca bojoó. Ded cã́acdih mao yohnidih peéh chãjat ã jʉmbipna caá’, ĩ niijátjidih ñit joijí tagaá.* Ex 20.13; Dt 5.17 22 Obohjeéhtih, weémboó nin pah yeebdíh wã naóhna caá: Ded biíhdih íijna, cã́acdih mao yohnidih ĩ peéh chãjat pah, caandíhbʉt peéh chãjat ã jʉmbipna caá. Ded biíhdih jʉ̃ihna ‘Meém jenah joicánni caá’, ã niijátji jíib, peéh chãjat tʉ́ʉtnit pebhboó ĩ ʉb bejbipna caá. ‘Meém yeejépabeh caá’, niijní iiguípna bejni pínah ã jʉmna caá.
23 “Diosdih weñedih jʉibína, sacerdotedih nʉñʉ́pdih ñi mao wʉ̃hat tʉ́ʉtat pínah jã́tihbitjeh, biíh yeebdíh ã íijatdih náhninit, nin pah ñi chãjaá: 24 Ñi wʉ̃hni pínah nʉñʉ́pdih jwej jwʉhnit, ã pebhna jwʉ́ʉb bej, ñi míic ámohoó. ‘Páant wã chãjatjidih wã jĩ́gahna caá. Chéneji wã jwʉ́ʉb chãjcan niít, páant mʉntih. Pánihna, weemdíh ma íij jenah joyátdih ma cádahaá’, ñi niijí. Páant ñi míic ámohat tʉ́ttimah, Dioíh mʉʉná caandíh weñedih ma jwʉ́ʉb bejeé, bʉca.
25 “Biíhdih ma jíib bʉʉdáátdih bidnit, cã́acwãdih peéh chãjat tʉ́ʉtni maáh pebhna naóh yacadih meemdíh ã ʉb bejechah, ãjeéh íijcanjeh ma bejeé. Peéh chãjat tʉ́ʉtni pebhboó ñi jʉibíát pínah jã́tih, meemdíh ã naóh yaccat pínah niijná, caanjĩ́h ñi míic ámohoó. Páant ñi chãjcah nihna, yeebdíh ãta naóh yac tagaá. Páant ã naóh yacachah joinít, peéh chãjat tʉ́ʉtniboó meemdíh nemat mʉʉ́boó ãta nemat tʉ́ʉt tagaá. 26 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Caán nemat mʉʉ́boó ñi jíib chãj beedáát pah bóo ñi jʉm jwʉhbipna caá. Caán jíib chãjat tʉ́ʉtnidih jíib chãj péanit, ñi bacbipna caá”, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
Bita weha mánajĩh yeejép chãjcat
27 “Ñi nʉowãdih nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá: ‘Bita weha mánajĩh yeejép ñi chãjca bojoó’, ĩ niijátjidih ñit joijí tagaá.* Ex 20.14; Dt 5.18 28 Obohjeéhtih, weémboó yeebdíh nin pah wã naóhna caá: Ded yad wilijĩh yeejép chãjcan yʉhna, caántdih en ñinahnitjeh, yeejép ãtát chãj péanap taga. Pánihna, yaddihbʉt biíc yoobó mʉntih ã yapna caá.
29 “Ma jéihyepmant bóo quíibjĩh en ñinahnit, yeejép chãjna, caan dáhdih wã́at yohat pah, caán yéej chãjatdih ma cádahaá. Caandíh cádahcan, iiguípna mata bej tagaá. Míih quíib dahdih ma wã́at yohochah, caan dáhjeh ãta bʉʉd tágaá. Obohjeéhtih, chénat pah dahjĩh iiguípna bejna, chah yeejép pohba mata yap tagaá. Pánihna, en ñinahnit, yeejép chãjatdih cádahat caá náahap.* Mt 18.9; Mr 9.47
30 “Míih jéihyepmant bóo téihyajĩh yeejép chãjna, caán téihyadih ma dʉ́ʉc bóod yohat pah, caán yéej chãjatdih ma cádahaá. Caandíh cádahcan, iiguípna mata bej tagaá. Míih téihyadih ma yohochah, caán téihyajeh ãta bʉʉd tágaá. Obohjeéhtih, chénat pah téihyajĩh iiguípna bejna, chah yeejép pohba mata yap tagaá. Pánihna, yéej chãjatdih cádahat caá náahap”, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.* Mt 18.8; Mr 9.43
Yaddih yohcat
(Mt 19.7-9; Mr 10.11-12; Lc 16.18)
31 “Ñi nʉowãdih nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá: ‘Yaddih yohíhna, ñi yohat pínah papélahdih wʉ̃hnit, caántdih ñi jéih yohna caá’, ĩt niijíp wʉt yʉh jĩ.* Dt 24.1-4; Mt 19.7; Mr 10.4 32 Obohjeéhtih, weémboó nin pah yeebdíh wã naóhna caá: Ãjeéh bóli biíh newéjĩh yeejép mi chãjat jíibjeh, newé caántdih ã jéih yohna caá. Páant mi chãjcah yʉhna, ã yohat tʉ́ttimah, biíhjĩh mi jwʉ́ʉb áa jʉmna, caanjĩ́h yeejép mita chãj tagaá. Pánihna, det yohnitjĩh jwʉ́ʉb áa jʉmna, yeejép ĩ chãjna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.* Mt 19.9; Mr 10.11-12; Lc 16.18; 1Co 7.10-11
Ded pah yoobópdih jwĩ naáwát pínah
33 “Jon jã́tih moondíh nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá: ‘ “Dios ã enechah, wã niiját pah wã chãjbipna caá. Páant wã chãjcah, weemdíh ã peéh chãja naáh”, niijnít, ñi niiját pahjeh chãjat caá náahap’, ĩt niijíp wʉt jĩ.* Lv 19.12; Nm 30.2; Dt 23.21 34 Obohjeéhtih, yeébboó ñi niiját pah chãjíhcan, Dios ã wʉ̃tjĩh niijcánjeh, ‘weemdíh peéh chãjná’, niijná, biíh wʉ̃tjĩhjeh ñipĩ́ niijná caá. Yoobópdih nin pah yeebdíh wã naóhna caá: ‘Jeá tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niiját biíc yoobó wã chãjbipna caá’, ñipĩ́ niijná caá. Obohjeéhtih, ‘jeá’, niijná yʉhna, Dios ã maáh jʉmʉpboó ã jʉmʉchah, ã wʉ̃tdih niiját pahjeh mʉntih niijná caá ñi chãjap. 35 ‘Nin baác tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niiját biíc yoobó wã chãjbipna caá’, ñipĩ́ niijná caá. Obohjeéhtih, ‘baác’, niijná yʉhna, nin baácdih moondíh Dios maáh ã jʉmʉchah, ã wʉ̃tdih niiját pahjeh mʉntih niijná caá ñi chãjap. ‘Jerusalén tʉ́tchi tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niiját biíc yoobó wã chãjbipna caá’, ñipĩ́ niijná caá. Obohjeéhtih, Jerusalén jwĩ Maáh chah wẽpni ã ñíoni, caandíh jwĩ weñat pínah tʉ́tchi, oboh jʉmni tʉ́tchi nihcah, biíc yoobó mʉntih niijná caá ñi chãjap.* Sal 48.2; Is 66.1; Mt 23.22; Stg 5.12 36 ‘Wã báadhna, wã niiját pah yoobópdih wã chãjbipna caá’, ñi niijíchah, biíc yoobó ã tʉ́ican caá. Diosjeh yeebdíh ã jéih báadhdat tʉ́ʉtna caá. Caanjéh ñíih waó yoócdih jéih baabána, ã jéih jwʉ́ʉb eyana caá. Yeéb ã́ihwã jʉmna, ñíih bácahjĩh niijná yʉhna, ã́ih wʉ̃tjĩh niiját pahjeh mʉntih niijná caá ñi chãjap. 37 Obohjeéhtih, nin pahjeh ñi niijí: ‘Páant wã chãjbip caá’, niíj, ‘Páant wã chãjcan niít’, ñi niijí. Chah dawá jacna ñi niijíchah, ã tʉ́ican caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
Jwĩ peéh chãj jwʉ́ʉbacat
(Lc 6.27-36)
38 “Ñi nʉowãdih nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá. ‘Biíh míih quíib dahdih ã bʉ́ʉh mawat pahjeh, meembʉ́t caandíh bʉ́ʉh mao jwʉ́ʉbanaá. Míih maó doóbhdih ã daj mawat pahjeh, meembʉ́t caandíh daj mao jwʉ́ʉbanaá’, ĩt niijíp wʉt jĩ.* Ex 21.24; Lv 24.20; Dt 19.21 39 Obohjeéhtih, weémboó nin pah yeebdíh wã naóhna caá: Meemdíh yeejép chãjnidih yeejép ma chãj jwʉ́ʉbaca bojoó. Ded meemdíh íijnit, míih jéihyepmant bóo pʉ́o tíibdih ã mawachah, biámantbʉt ma jʉ́ʉtʉ́, mawíhna, ã jwʉ́ʉb mawat pínah niijná.* Lm 3.30 40 Biíhboó ded pah ma chãjatji jíib meemdíh ã naóh yacachah, peéh chãjat tʉ́ʉtniboó míih camisadih meemdíh naóh yacnidih ã wʉ̃hat tʉ́ʉtʉchah, caandíh wʉ̃hnit, ma dʉoní jih bóo chóodihbʉt ma wʉ̃hʉʉ́. 41 Biíhboó ã́ih bií déedih namá tacdih meemdíh ã dʉo wáhat tʉ́ʉtʉchah, meémboó ã jʉibíát pínahna ma dʉo wáhaá. 42 Ded ã náahatdih meemdíh ã ʉʉ́bʉ́chah, ma wʉ̃hʉʉ́. Biíh meemdíh ã waííhichah, caandíh ma wayaá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
Jwiítdih eníhcannitdih Jesús ã oyat tʉ́ʉtat
(Lc 6.27-28,32-36)
43 “Ñi nʉowãdih nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá: ‘Ñijeéh jʉmnitdih ñi oyoó. Obohjeéhtih, yeebdíh eníhcannitdih eníhcat caá náahap’, ĩt niijíp wʉt jĩ.* Lv 19.18 44 Obohjeéhtih, weémboó nin pah yeebdíh wã naóhna caá: Yeebdíh eníhcannitdih oinit, ñi tʉ́i chãjaá. Det yeebdíh yeejép ĩ chãjachah, Diosdih ñi ʉʉ́bʉ́, queétdih ã tʉ́i chãjat pínah niijná. 45 Pánih chãjna, jwĩ íip jeámant bóo ã weh ñi jʉmbipna caá. Diosboó nihat cã́acwãdih biíc yoobó ã tʉ́i chãjna caá. Yeejépwãdih, tʉ́initdihbʉt yeó ã tʉ́i chãhat tʉ́ʉtna caá. Ã wʉtatdih jepahnitdih, jepahcannitdihbʉt mah ã bʉʉgát tʉ́ʉtna caá. Cã́acwãdih biíc yoobó Dios ã tʉ́i chãjat pah, yeebbʉ́t biíc yoobó ñi tʉ́i chãjaá. 46 Yeebdíh oinitdihjeh ñi oi jwʉ́ʉbanachah, dedé pínah nihcan caá. Romano maáta ĩ ʉʉ́bát tʉ́ʉtni dinerodih ʉʉ́bhnitboó tʉbit yéejnit jʉmna yʉhna, páant ĩ chãjna caá. Obohjeéhtih, yeéb wĩ́ihwãboó nihatdih oinit, biíc yoobó teo wáacat caá náahap. 47 Yeéb ñi déewãdihjeh míic jwãáhnit, ñi wẽi naóh ʉʉ́bʉ́chah, dedé pínah nihcan caá. Diosdih jéihcannit yʉhna, biíc yoobó ĩ chãjna caá. Obohjeéhtih, yeébboó nihatdih ñi tʉ́i wẽi jwãáá. 48 Jeámant bóo jwĩ íip nihatdih tʉ́i chãjni ã jʉmat pah, ã weh jʉmna, biíc yoobó yeebbʉ́t nihatdih tʉ́i chãjnit ñi jʉmʉʉ́”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.* Lv 11.44-45; 19.2; Dt 18.13
*5:4 Is 57.18; 61.2
*5:5 Sal 37.11
*5:6 Pr 9.5; Is 55.1-2
*5:8 Sal 24.3-4
*5:9 Pr 12.20
*5:10 1P 3.14
*5:11 1P 4.14
*5:12 2Cr 36.16; Hch 7.52
*5:13 Mr 9.50; Lc 14.34-35
*5:14 Jn 8.12; 9.5
*5:15 Mr 4.21; Lc 8.16; 11.33
*5:16 1P 2.12
*5:18 Lc 16.17
*5:21 Ex 20.13; Dt 5.17
*5:27 Ex 20.14; Dt 5.18
*5:29 Mt 18.9; Mr 9.47
*5:30 Mt 18.8; Mr 9.43
*5:31 Dt 24.1-4; Mt 19.7; Mr 10.4
*5:32 Mt 19.9; Mr 10.11-12; Lc 16.18; 1Co 7.10-11
*5:33 Lv 19.12; Nm 30.2; Dt 23.21
*5:35 Sal 48.2; Is 66.1; Mt 23.22; Stg 5.12
*5:38 Ex 21.24; Lv 24.20; Dt 19.21
*5:39 Lm 3.30
*5:43 Lv 19.18
*5:48 Lv 11.44-45; 19.2; Dt 18.13