10
Jesús doce ã naáwát tʉ́ʉtnit pínah ĩ wʉ̃tna
(Mr 3.13-19; Lc 6.12-16)
Tʉ́ttimah, jwiít doce ã bohénitdih bid bojnit, nemépwãdih bacaat pínah wẽpat, nihat wʉnnitdih booaat pínah wẽpatdihbʉt jwiítdih ã wʉ̃hʉp jĩ.
Nin caá jwiít Jesús ã bohénit, ã naáwát tʉ́ʉtnit pínah jwĩ wʉ̃t: Simón ã jʉmʉp jĩ. Caandíh Pedro Jesús ã wʉ̃t bʉ́ʉdhdʉp jĩ. Ã ʉ́ʉd Andrésbʉt ã jʉmʉp jĩ. Santiago, ã ʉ́ʉd Juanjĩhbʉt ĩ jʉmʉp jĩ. Queét chénewã Zebedeo weh ĩ jʉmʉp jĩ. Felipe, Bartolomé, Tomás, weém Mateobʉt jwĩ jʉmʉp jĩ. Weémboó Romanowã ĩ maáta ĩ ʉʉ́bát tʉ́ʉtni dinerodih ʉʉ́bh wʉ̃hni wã jʉmʉp jĩ. Biíh Santiago, Alfeo wʉ̃ʉ́hbʉt ã jʉmʉp jĩ. Tadeo, Lebeo ĩ niíj wʉ̃t bʉ́ʉdhnibʉt ã jʉmʉp jĩ. Biíh Simón, Celote wʉ̃t jʉmni poómpdih bóobʉt ã jʉmʉp jĩ. Judas Iscariote, Jesúsdih eníhcannitdih dʉó wáini pínahbʉt ã jʉmʉp jĩ.
Jesús doce ã bohénitdih ã wahat
(Mr 6.7-13; Lc 9.1-6)
Jwiít doce ã bohénitdih ã wẽpatdih wʉ̃h, biíh tʉ́tchinaboó wahna, ded pah jwĩ chãjat pínahdih nin pah Jesús jwiítdih ã niíj naáwáp jĩ: “Judíowã nihcannit pebhna ñi bejca bojoó. Samaria baácboobʉ́t ñi bejca bojoó. Diosdih jéihcannit jʉmna, bʉʉdnít ovejawã panihnit ĩ jʉmʉchah, judíowã pebhboojéh ñi bejeé. ‘Dios maáh ã jʉmatdih ã jʉ́ʉtat pínah bahnijeh ã jʉdhna caá’, queétdih ñi niíj naáwá. Pánih naóhna, bácah moópnit, dawá tʉbʉ́p chʉ̃ʉ́hnit, wʉnah bejnitdihbʉt ñi booanaá. Nemép caolih jʉmnitíh bácahmant nemépwãdih ñi bacanaá. Páant ñi chãjat pínah wẽpatdih yeebdíh wã wʉ̃hna caá. Jíib náahcanjeh yeebdíh wã wʉ̃hat pah mʉntih, yeebbʉ́t biíc yoobó jíib náahcanjeh cã́acwãdih ñi teo wáacá.
“Pánih bejna, dinerodih ñi ʉb bejca bojoó. 10  Wʉh wʉʉ́h, tʉ́ʉt nʉʉmát pínah camisa, zapatos ʉb bejcan, íoh cajat nahdihbʉt ñi ʉb bejca bojoó. Ñi dʉwát chóojeh ñi dʉo béjeé. Ñi bohénit pínahboó yeebdíh ĩ nʉmah jeémpbipna caá. Ñi dʉoní chóo ã moopóchah, queétboó ñi tʉ́ʉt nʉʉmát pínah chóodihbʉt ĩ wʉ̃hbipna caá. Queétdih ñi teo wáacat jíib, páant caá yeebdíh ĩ chãjbipna caá.* 1Co 9.14; 1Ti 5.18
11  “Caán tʉ́tchina jʉibínit, caán tʉ́tchidih jʉm jwʉhna, yeebdíh wẽi jwãáhnitíh mʉʉdíhjeh ñi chão jwʉ́hʉʉ́. 12  Ĩ́ih mʉʉná waad béjnit, ‘Dios ã tʉ́yat ñijeéh ã jʉmʉ naáh’, caán mʉʉdíh moondíh ñi niijí. 13  Páant ñi niijíchah, tʉ́init ĩ jʉmat jíib, Dios ã tʉ́yat ĩjeéh ã jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, tʉ́icannit ĩ jʉmʉchah, páant ñi niijíchah yʉhna, Dios ã tʉ́yat ĩjeéh ã wihcan niít. 14  Yeebdíh náahcan, ĩ joííhcah, caán mʉʉmánt ñi bac bejeé. Bac bejnit, queétdih Dios ã yohat pínahdih jʉ́ʉtat tʉ́ʉt niijná, ñíih zapatosdih tóo dʉgnit, caán jʉmni becchídih ñi péoh mao yoh jéenanaá. Pánihna, caán tʉ́tchidih moón yeebdíh ĩ náahcah, biíc yoobó mʉntih queétdihbʉt ñi chãj jʉ́ʉtʉ́.* Hch 13.51 15  Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Peéh chãjni yeó jáapdih Sodoma tʉ́tchidih moón, Gomorra tʉ́tchidih moondíhbʉt Dios bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá.* Gn 19.24-28; Mt 11.24Obohjeéhtih, queétdih ã peéh chãjat chah, yeebdíh náahcannitboodíh ã peéh chãjbipna caá”, jwiítdih ã niijíp jĩ.* Lc 10.4-12
Jesúíhwãdih bita yeejép ĩ chãjat pínah
16  “¡Weemdíh ñi tʉ́i joyoó! Yeéb ovejawã panihnitdih jiowã́ panihnit pebhboó wã wahna caá. Pánihna, jopwã pah tac behcannit, maiwã pah ñi tʉ́i yap náhninaá.* Lc 10.3 17  ¡Ñi tʉ́i chãja chaáh! Yeebdíh eníhcannit ñi maátadih ĩ wʉ̃hbipna caá. Jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉ́boó waadnít, yeebdíh ĩ pʉ̃ibipna caá. 18  Wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib, caán tʉ́tchinadih moón ĩ maáta pebhna, chah wẽpnit maáta pebhnabʉt yeebdíh ĩ ʉb bejbipna caá. Caanná ĩ ʉb bejechah, queét maátadih, judíowã nihcannit maátadihbʉt wĩ́ih tʉ́ini doonádih ñi naóhbipna caá. 19  Páant maátadih ĩ wʉ̃hʉchah, ‘Ded pah wã niiját pínahdih wã jéihcan niít’, ñi niíj jenah joicá bojoó. Yeebdíh ĩ ʉʉ́bh joyóchahjeh, ñi niiját pínahdih Dios yeebdíh ã jéihyabipna caá. 20  Páant ã jéihyanachah, queétdih jepahna, yeéb ñi jenah joyátjĩhjeh ñi jepahcan niít. Dios jwĩ íip ã jenah joyátdih Tʉ́ini Espírituboó yeebdíh ã naáwát tʉ́ʉtbipna caá.* Mr 13.9-11; Lc 12.11-12; 21.12-15
21  “Caán láa, det wĩ́ihwã ĩ jʉmat jíib, biíc weh jʉmna yʉhna, maátadih naóh yacnit, ã déedih ã mao yohat tʉ́ʉtbipna caá. Ĩ mána ĩ wehdih, ĩ wehboó ĩ mánadihbʉt ĩ mao yohat tʉ́ʉtbipna caá.* Mr 13.12; Lc 21.16 22  Pánihna, yeéb wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib, nihat yeebdíh ĩ eníhcan niít. Páant ĩ eníhcah, yeebdíh yeejép ĩ chãjachah yʉhna, weemdíh páantjeh ñi cádahcah, yeebdíh wã tʉ́i ʉbbipna caá, wã íip pebhboó ñi tʉ́i jʉmat pínah niijná.* Mt 24.9,13; Mr 13.13; Lc 21.17 23  Wĩ́ih tʉ́ini doonádih ñi naáwát jíib, biíc tʉ́tchidih moón yeebdíh ĩ yéej chãjachah, biíh tʉ́tchina jwei béjnit, caanjĩ́h moondíhbʉt ñi naáwá. Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Nihat Israel baácboó jʉmni tʉ́tchinadih moondíh ñi naóh beedáát pínah jã́tih, weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé nin baácboó wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhbipna caá.
24  “Jáap jéihni caandíh bohéni chah nihcan caá. Biíc yoobó teo wʉ̃hnibʉt ã maáh chah nihcan caá.* Lc 6.40; Jn 13.16; 15.20 25  ‘Ded pah weemdíh bohénidih ã yapat pah mʉntih weemdíhbʉt ã yapbipna caá’, jáap jéihnidih niíj jenah joyát caá náahap. Teo wʉ̃hnibʉt ‘Ded pah wã maáhdih ã yapat pah mʉntih weemdíhbʉt ã yapbipna caá’, niíj jenah joyát caá náahap. Obohjeéhtih, ‘Wã maáh chah jʉmna, caandíh yeejép ã yapat pah weémboodíh ã yapcan niít’, niíj jenah joicát caá náahap. Weém mʉʉ́ mínah panihni, yeébboó wã pebh moon pánihnit ñi jʉmna caá. Pánihna, cã́acwã weemdíh ‘Beelzebú caá’, niijná, yeéb wĩ́ihwãdihbʉt biíc yoobó yeejép ĩ niijbípna caá”, Jesús jwiítdih ã niijíp jĩ.* Mt 9.34; 12.24; Mr 3.22; Lc 11.15
¿Deddih tigaá ʉ́ʉmat náah?
(Lc 12.2-7)
26  “Bʉʉ láa cã́acwãdih wĩ́ih tʉ́ini doonádih ñi naáwáchah yʉhna, joííhcan, bita ĩ encah, yeebdíh yeejép ĩ chãjbipna caá. Pánih yeejép ĩ bih chãjachah yʉhna, tʉ́ttimah nihat ĩ tʉ́i jéihbipna caá. Yeebdíh yeejép chãjnitdih ñi ʉ́ʉmca bojoó.* Mr 4.22; Lc 8.17 27  Pánihna, bʉʉ ded pah yeebdíhjeh wã bohéátdih tʉ́ttimah dawá cã́acwã cãtíh ʉ́ʉmcanjeh ñi naáwá. 28  Cã́acwã yeebdíh maona, ñíih bácahdihjeh ĩ mao yohna caá. Obohjeéhtih, ñíih caolihdih ĩ jéih maocan caá. Pánihna, det yeebdíh mao yohíhnitdih ñi ʉ́ʉmca bojoó. Obohjeéhtih, Diosboodíh caá ʉ́ʉmat náahap. Caanjéh tigaá ñíih bácahdih, ñíih caolihdihbʉt iiguípna ã jéih yohna caá.
29  “Chéne jwébehwãbit bainíbitjeh ĩ jíib jʉmʉchah yʉhna, biícbitdih Dios ã bʉʉdácan caá. Dios ã wʉtcah, caanbít ã wʉncan niít. 30  Ñíih waó yoócnadih Dios jenah en beedáni jʉmna, ded pah ñi jʉmatdihbʉt ã tʉ́i jéih beedána caá. Pánih jéih beedána, yeebdíh ã tʉ́i jéih en daoná caá. 31  Jwébehwãdih ã oyat chah, yeébboodíh ã oina caá. Pánih oinit, ã en dawátdih jéihna, ñi náhni dahwaca bojoó”, Jesús ã niijíp jĩ.
“Weém Jesúíh caá”, ʉ́ʉmcanjeh, niiját
(Lc 12.8-9)
32  “ ‘Weém Jesúíh caá’, ded bitadih ã niijíchah, weembʉ́t caandíh ‘Caán wĩ́ih caá’, wã íip jeáboó jʉmnidih wã niijbípna caá. 33  Obohjeéhtih, ded wĩ́ih jʉmna yʉhna, ‘Weém Jesúíh nihcan caá’, bitadih ã niijíchah, ‘Caán wĩ́ih nihcan caá’, weembʉ́t wã íipdih wã niijbípna caá”, Jesús ã niijíp jĩ.* 2Ti 2.12
Jesús cã́acwãdih chéne poómp ã chãjat
(Lc 12.51-53; 14.26-27)
34  “¿Ded pah tigaá yeéb weemdíh ñi niíj jenah joí? ‘Ã́ih doonádih joinít, nihat cã́acwã tʉ́i biícdih ĩ jʉmbipna caá’, ¿ñi niíj jenah joí niít? Obohjeéhtih, pánihcan caá. Cã́acwã wã bohéátdih ĩ joyát tʉ́ttimah, biquína wã naáwátdih ĩ tʉ́i wẽi joyóchah, bitaboó caandíh jepahcan, queétdih ĩ en jʉ̃ihbipna caá. 35  Biquína behnit wã naáwátdih ĩ tʉ́i joyát jíib ĩ weh queétdih ĩ eníhcan niít. Behnit yaádh wã naáwátdih ĩ tʉ́i joyát jíib ĩ weh yatá queétdih ĩ eníhcan niít. Ĩ chʉdhna yaádh wã bohéátdih ĩ tʉ́i joyát jíib, ĩ weh áana yaádh queétdih ĩ eníhcan niít. 36  Ded weemdíh jepahnidih ã déewã yoobát ĩ eníhbican nacaá.* Mi 7.6
37  “Ded weemdíh ã oyat chah ã mánadih, ã wehdih oina, wĩ́ih nihcan niít. 38  Pánihna, cruzboó wʉnna, yeejép wã yapat pínah pah, ded wĩ́ih ã jʉmat jíib yeejép ã yapbipna caá. Pánih yeejép yapatdih ʉ́ʉmnit, jweiná, wĩ́ih nihcan niít.* Mt 16.24; Mr 8.34; Lc 9.23; Jn 12.24 39  Ded weemdíh tʉ́i jenah joicán, bií déedih en ñinahnit, ã náahatdihjeh chãjna, iiguípna ã bejbipna caá. Obohjeéhtih, ded ã́ih pínahdih jenah joicánjeh, wã weñat pínahdih chãjniboó páantjeh wãjeéh ã tʉ́i jʉmbipna caá”, Jesús ã niijíp jĩ.* Mt 16.25; Mr 8.35; Lc 9.24; 17.33; Jn 12.25
Jwiítdih jíib wʉ̃hat panihni
(Mr 9.41)
40  “Det yeéb wĩ́ihwãdih tʉ́i náahna, weemdíhbʉt ĩ náahna caá. Pánihna, weemdíh tʉ́i náahni weemdíh wahnidihbʉt ã náahna caá.* Mr 9.37; Lc 9.48; 10.16; Jn 13.20 41  Dios naáwátdih naóh yapani ã tewat jíib Dios caandíh ã tʉ́i chãjbipna caá. Ã naáwátdih naóh yapani ã jʉmʉchah enna, ded caandíh tʉ́i náahna, naóh yapanidih ã tʉ́i chãjat pah Dios caandíhbʉt biíc yoobó ã tʉ́i chãjbipna caá. Ded tʉ́ini ã jʉmat jíib, Dios caandíh ã tʉ́i chãjbipna caá. Tʉ́ini ã jʉmʉchah ennit, biíhboó caandíh tʉ́i náahna, tʉ́inidih Dios ã tʉ́i chãjat pah, caandíh náahnidihbʉt biíc yoobó ã tʉ́i chãjbipna caá. 42  Ded wĩ́ih moh yéejni ã jʉmʉchah enna, caandíh ã babhbat pínah, bainí mahjeh ã wʉ̃hʉchah yʉhna, ã teo wáacatbit jíib, Dios caandíhbʉt ã tʉ́i chãjbipna caá”, Jesús jwiítdih ã niijíp jĩ.

*10:10 1Co 9.14; 1Ti 5.18

*10:14 Hch 13.51

*10:15 Gn 19.24-28; Mt 11.24

*10:15 Lc 10.4-12

*10:16 Lc 10.3

*10:20 Mr 13.9-11; Lc 12.11-12; 21.12-15

*10:21 Mr 13.12; Lc 21.16

*10:22 Mt 24.9,13; Mr 13.13; Lc 21.17

*10:24 Lc 6.40; Jn 13.16; 15.20

*10:25 Mt 9.34; 12.24; Mr 3.22; Lc 11.15

*10:26 Mr 4.22; Lc 8.17

*10:33 2Ti 2.12

*10:36 Mi 7.6

*10:38 Mt 16.24; Mr 8.34; Lc 9.23; Jn 12.24

*10:39 Mt 16.25; Mr 8.35; Lc 9.24; 17.33; Jn 12.25

*10:40 Mr 9.37; Lc 9.48; 10.16; Jn 13.20