1 A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové. 2 Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. 3 A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa? 4 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl. 5 Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé. 6 Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec. 7 Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech. 8 Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí. 9 A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé. 10 A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti. 11 A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé. 12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých. 13 Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude. 14 A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání. 15 Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,) 16 Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám. 17 A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého. 18 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá. 19 Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech. 20 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek. 21 Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude. 22 A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti. 23 Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte. 24 Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené. 25 Aj, předpověděl jsem vám. 26 Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte. 27 Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka. 28 Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice. 29 A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati. 30 A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou. 31 Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich. 32 Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto. 33 Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží. 34 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou. 35 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. 36 O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj. 37 Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka. 38 Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu, 39 A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka. 40 Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán. 41 Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána. 42 Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má. 43 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého. 44 Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde. 45 Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas? 46 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí. 47 Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej. 48 Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti, 49 I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci, 50 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví. 51 I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.