2
1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe; 2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti; 3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li; 4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí: 5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš; 6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost. 7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti, 8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá. 9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré, 10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí. 11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě, 12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené, 13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých, 14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších, 15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých; 16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí, 17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná; 18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její; 19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života; 20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal. 21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní; 22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.