1 Nechci pak, bratři, abyste nevěděli o duchovních darech. 2 Víte, že jste byli pohané a chodili jste k němým modlám, jak jste bývali vedeni. 3 Proto vám oznamuji, že nikdo, kdo mluví v Duchu Svatém, neřekne “Ježíš [buď] proklet,” a nikdo nemůže říci “Ježíš [je] Pán,” jedině v Duchu Svatém. 4 Jsou rozličné dary, ale tentýž Duch, 5 jsou rozličné služby, ale tentýž Pán 6 a jsou rozličná působení, ale Bůh, který to všechno ve všech působí, je tentýž. 7 A [tak] je každému dáván projev Ducha k užitku: 8 jednomu je totiž skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému pak slovo poznání podle téhož Ducha, 9 dalšímu víra v témž Duchu a jinému dary uzdravování v tomtéž Duchu, 10 jinému pak činění zázraků, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, jinému [rozličné] druhy jazyků, jinému výklad jazyků. 11 To vše ale působí jeden a tentýž Duch, který každému uděluje zvlášť, tak jak chce. 12 Vždyť tak jako je tělo jedno a má mnoho údů (ačkoli je totiž všech údů toho jednoho těla mnoho, jsou jedním tělem), tak [je tomu] i s Kristem. 13 Všichni jsme totiž byli v jednom Duchu pokřtěni do jednoho těla - ať už Židé nebo Řekové, otroci nebo svobodní - a všichni jsme byli napojeni jedním Duchem. 14 Tělo přece není jeden úd, ale mnoho. 15 Kdyby noha řekla: “Protože nejsem ruka, nepatřím do těla,” nepatří snad kvůli tomu do těla? 16 A kdyby ucho řeklo: “Protože nejsem oko, nepatřím do těla,” nepatří snad kvůli tomu do těla? 17 Kdyby celé tělo [bylo] okem, kde [by byl] sluch? Kdyby [bylo] celé sluchem, kde [by byl] čich? 18 Nyní však Bůh umístil údy v těle, každý jednotlivý z nich tak, jak chtěl. 19 Kdyby však byli všichni jedním údem, kde [by bylo] tělo? 20 Nyní pak je vskutku mnoho údů, avšak jedno tělo. 21 A oko nemůže říci ruce: “Nepotřebuji tě,” nebo zase hlava nohám: “Nepotřebuji vás.” 22 Naopak! Mnohem spíše jsou potřebné ty údy těla, které se zdají být slabší. 23 A těm [údům] těla, které máme za méně ctihodné, těm prokazujeme větší čest. Naše neslušné [údy] dostávají větší slušnost, 24 kterou ovšem naše slušné [údy] nepotřebují. Bůh ale složil tělo [tak, že] dal větší čest tomu, kterému se jí nedostává, 25 aby v těle nebylo rozdělení, ale [aby] údy měly o sebe navzájem stejnou péči. 26 A [tak], jestliže trpí jeden úd, trpí s [ním] všechny údy. Jestliže je jeden úd chválen, všechny údy se radují spolu [s ním]. 27 Vy jste tedy Kristovo tělo a jednotlivě [jeho] údy. 28 A Bůh ustanovil v církvi některé [takto]: za prvé apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele, potom zázraky, potom dary uzdravování, [potom] pomoci, vedení, [rozličné] druhy jazyků. 29 [Jsou] snad všichni apoštolové? [Jsou] snad všichni proroci? [Jsou] snad všichni učitelé? [Činí] snad všichni zázraky? 30 Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Vykládají snad všichni? 31 Mějte však horlivou touhu po lepších darech a [já] vám ukážu ještě mnohem vyšší cestu: