1 V Cesareji pak byl jeden muž jménem Kornélius, setník praporu zvaného Italský. 2 [Byl] zbožný a bohabojný s celým svým domem, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu. 3 [Ten] asi okolo deváté denní hodiny uviděl zřetelně ve vidění Božího anděla, jak k němu přišel a řekl mu: “Kornélie!” 4 A když na něj upřeně pohlédl, ulekl se a řekl: “Co je, Pane?” A [on] mu řekl: “Tvé modlitby a almužny vystoupily, aby byly připomenuty před Bohem. 5 Proto nyní pošli muže do Joppe a nech zavolat Šimona, který má příjmení Petr. 6 Ten je hostem u jistého Šimona koželuha, který má dům u moře. On ti poví, co máš dělat.” 7 Když pak ten anděl, který k němu mluvil, odešel, zavolal Kornélius dva své služebníky a [jednoho] zbožného vojáka z těch, kteří byli vždycky s ním, 8 a když jim všechno vyložil, poslal je do Joppe. 9 A druhého dne, když byli na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr okolo šesté hodiny na střechu, aby se modlil. 10 Tehdy dostal hlad a chtěl pojíst. Ale zatímco [mu] připravovali [jídlo], upadl do vytržení. 11 A spatřil otevřené nebe a jakousi nádobu, jak sestupuje k němu jako veliká plachta uvázaná za čtyři cípy a spouští se na zem. 12 V ní byla veškerá čtyřnohá zvířata země i šelmy, plazi a nebeské ptactvo. 13 Tehdy k němu zazněl hlas: “Vstaň, Petře, zabíjej a jez!” 14 Petr však řekl: “Nikoli, Pane; nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.” 15 Tehdy k němu hlas [promluvil] podruhé: “Co Bůh očistil, ty neměj za nečisté!” 16 To se stalo třikrát a [potom] byla nádoba znovu vzata do nebe. 17 A když byl Petr sám o sobě bezradný, co by mohlo znamenat to vidění, které měl, hle, ti muži, které poslal Kornélius, se doptali na Šimonův dům a stáli přede dveřmi. 18 Zavolali a ptali se, zda je tu hostem Šimon zvaný Petr. 19 A když Petr přemýšlel o tom vidění, řekl mu Duch: “Hle, tři muži tě hledají. 20 Proto vstaň, sejdi dolů a jdi s nimi bez rozpaků, protože já jsem je poslal.” 21 Petr tedy sešel k těm mužům, které k němu poslal Kornélius, a řekl: “Hle, já jsem ten, kterého hledáte. z jakého důvodu jste přišli?” 22 A oni řekli: “Setník Kornélius, spravedlivý a bohabojný muž, který má [dobré] svědectví od celého židovského národa, dostal pokyn od svatého anděla, aby tě nechal zavolat do svého domu a vyslechl tvá slova.” 23 Pozval je tedy dovnitř a pohostil. A druhého dne Petr vstal a odešel s nimi a někteří bratři z Joppe šli s ním. 24 Druhého dne pak přišli do Cesareje. Kornélius je očekával a svolal své příbuzné a blízké přátele. 25 A když Petr vcházel, stalo se, že mu Kornélius vyšel naproti a padl k [jeho] nohám a klaněl se [mu]. 26 Petr ho však zvedl se slovy: “Vstaň, já sám jsem také člověk!” 27 A jak s ním rozmlouval, vešel [dovnitř] a nalezl mnoho shromážděných. 28 Řekl jim tedy: “Vy víte, že je nemístné, aby se Žid připojil nebo přiblížil k cizozemci, ale mně Bůh ukázal, abych žádného člověka nenazýval nečistým nebo poskvrněným. 29 Proto jsem také bez odmlouvání přišel, když jsem byl zavolán. Ptám se tedy: Z jakého důvodu jste pro mě poslali?” 30 A Kornélius řekl: “Před čtyřmi dny jsem se postil až do této hodiny a v devátou hodinu jsem se modlil ve svém domě. A hle, přede mnou se postavil muž v zářícím rouchu 31 a řekl: ‘Kornélie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé almužny byly připomenuty před Bohem. 32 Proto pošli do Joppe a zavolej Šimona zvaného Petr. Ten je hostem v domě Šimona koželuha u moře. On přijde a bude k tobě mluvit.’ 33 Proto jsem k tobě hned poslal a ty jsi udělal dobře, že jsi přišel. Nyní jsme tedy my všichni přítomni před Boží tváří, abychom vyslechli vše, co ti Bůh přikázal.” 34 Petr tedy otevřel ústa a řekl: “Opravdu shledávám, že Bůh nikomu nestraní, 35 ale v každém národě je mu příjemný [ten], kdo se ho bojí a koná spravedlnost. 36 Slovo, které [Bůh] poslal synům Izraele, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista, který je Pánem všeho: 37 Vy víte, co se dělo po celém Judsku, počínaje od Galileje, po křtu, který kázal Jan 38 - jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše z Nazaretu, který chodil, konal dobro a uzdravoval všechny utlačované od ďábla, protože Bůh byl s ním. 39 A my jsme svědkové všeho toho, co dělal v judské zemi a v Jeruzalémě. A toho pověsili na dřevo a zabili, 40 ale Bůh ho třetího dne vzkřísil a způsobil, aby byl zjeven; 41 ne všemu lidu, ale svědkům, které Bůh předem vyvolil - nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání. 42 Přikázal nám, abychom kázali lidu a svědčili, že on je ten Bohem ustanovený Soudce živých i mrtvých. 43 Jemu vydávají svědectví všichni proroci, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.” 44 A když ještě Petr mluvil ta slova, Duch Svatý sestoupil na všechny, kdo poslouchali Slovo. 45 Věřící z obřízky, kteří přišli s Petrem, tedy užasli, že dar Ducha Svatého je vylit i na pohany. 46 Slyšeli je totiž, jak mluví jazyky a velebí Boha. Tehdy Petr odpověděl: 47 “Může snad někdo odepřít vodu těmto, kteří přijali Ducha Svatého jako my, aby nebyli pokřtěni?” 48 A přikázal, ať jsou pokřtěni v Pánově jménu. Tehdy ho poprosili, aby [s nimi] několik dní zůstal.