1 Královská.
4.
A tak král Šalomoun byl králem nade vším Izraelem. 
Tato pak byla knížata jeho: Azariáš syn Sádochův knížetem, 
Elichoref a Achiáš synové Sísovi byli písaři, Jozafat syn Achiludův kancléřem, 
A Banaiáš syn Joiadův nad vojskem, Sádoch pak a Abiatar kněžími, 
A Azariáš syn Nátanův nad úředníky, a Zábud syn Nátanův nejvyšší rada královská, 
A Achisar vládař domu, Adoniram pak syn Abdy nad vybraným lidem. 
Měl také Šalomoun dvanácte vládařů nade vším Izraelem, kteříž opatrovali potravou krále i dům jeho. Každého roku za měsíc jeden každý měl opatrovati krále. 
A tato jsou jména jejich: Syn Chur na hoře Efraim; 
Syn Deker v Makaz a v Salbim, a v Betsemes a v Elon Betchanan; 
Syn Chesed v Arubot, jehož bylo Socho i všecka země Chefer; 
Syn Abinadabův, jehož byly všecky končiny Dor, a měl Tafat dceru Šalomounovu za manželku; 
Baana syn Achiludův, jehož byl Tanach a Mageddo, i všecken Betsan, kterýž jest vedlé Sartan pod Jezreelem, od Betsan až do Abelmehula a až za Jekmaam; 
Syn Geber v Rámot Galád, jehož byly vsi Jair, syna Manassesova, kteréž jsou v Galád, jehož byla krajina Argob, kteráž jest v Bázan, šedesáte měst velikých hrazených a závřitých; 
Achinadab syn Iddo v Mahanaim; 
Achimaas v Neftalím, on také pojal Basemat dceru Šalomounovu za manželku; 
Baana syn Chusai v Asser a v Alot; 
Jozafat syn Paruach v Izachar; 
Semei syn Ela v Beniamin; 
Geber syn Uri v zemi Galád, v zemi Seona, krále Amorejského, a Oga krále Bázan; ten sám vládařem jedním představen byl té zemi. 
Tehdáž Juda a Izrael rozmnoženi jsouce jako písek při moři v množství, jedli a pili, a veselili se. 
Nebo Šalomoun panoval nade všemi královstvími od řeky až k zemi Filistinské, a až k končinám Egyptským. I přinášeli dary a sloužili Šalomounovi po všecky dny života jeho. 
Vycházelo pak ku potravě Šalomounovi na každý den třidceti měr běli, a šedesáte měr mouky obecné, 
Deset volů krmných a dvadceti volů pastevných, a sto ovec, kromě jelenů, srn, bůvolů a ptactva vykrmeného. 
On zajisté panoval všudy s této strany řeky od Tipsach až do Gázy nade všemi králi, kteříž byli před řekou, a měl pokoj se všech stran vůkol. 
I bydlil Juda a Izrael bezpečně, jeden každý pod svým vinným kmenem a pod svým fíkem, od Dan až do Bersabé, po všecky dny Šalomounovy. 
Měl také Šalomoun čtyřidceti tisíc koní na stání k vozům svým, a dvanácte tisíc jízdných. 
A tak opatrovali ti úředníci krále Šalomouna i všecky, kteříž přicházeli k stolu krále Šalomouna, jeden každý za měsíc svůj, nedopouštějíce, aby v čem nedostatek býti měl. 
Ječmene také a slámy pro koně a pro mezky dodávali k tomu místu, kdež byl král, jeden každý, jakž mu uloženo bylo. 
Nadto dal Bůh moudrost Šalomounovi a prozřetelnost velikou náramně, a širokost mysli, jako jest písku na břehu mořském. 
Nebo větší byla moudrost Šalomounova, než moudrost všech národů východních, a než všeliká moudrost Egyptských. 
Nýbrž moudřejší byl nad všecky lidi, až i nad Etana Ezrachitského, též nad Hémana, a Kalkole i Darda, syny Máchol, a rozneslo se jméno jeho po všech národech vůkol. 
Složil také tři tisíce přísloví, a písniček jeho bylo tisíc a pět. 
Vypsal též i o stromích, počna od cedru, kterýž jest na Libánu, až do mchu, kterýž roste na zdi; psal i o hovadech a o ptácích, a zeměplazích a o rybách. 
Protož přicházeli ze všech národů poslouchati moudrosti Šalomounovy, i ode všech králů země, kteříž slyšeli o moudrosti jeho.