Žalmy.
66.
Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země. 
Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho. 
Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji. 
Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. Sélah. 
Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských. 
Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm. 
Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. Sélah. 
Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho. 
Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše. 
Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro. 
Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil, 
Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení. 
A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své, 
Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení. 
Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. Sélah. 
Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé. 
Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým. 
Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán. 
Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé. 
Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.