Žalmy.
147.
Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála. 
Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje, 
Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich, 
Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává. 
Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu. 
Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi. 
Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře, 
Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách. 
Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu. 
Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného. 
Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho. 
Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione. 
Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe. 
On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě. 
On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho. 
Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá. 
Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí? 
Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody. 
Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi. 
Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.