Přísloví.
18.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se. 
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho. 
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka. 
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti. 
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu. 
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví. 
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho. 
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače. 
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen. 
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho. 
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení. 
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost. 
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese? 
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění. 
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej. 
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej. 
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává. 
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu. 
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude. 
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho. 
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina. 
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě. 
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.