Přísloví.
30.
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi. 
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám, 
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím. 
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li? 
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho. 
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen. 
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru: 
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé, 
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého. 
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil. 
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí. 
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto. 
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená. 
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě. 
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti: 
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. 
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata. 
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám: 
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně. 
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti. 
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti: 
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba; 
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své. 
Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce: 
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj; 
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj; 
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky; 
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských. 
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí: 
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným; 
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává. 
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož. 
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.