Matouš. 24. A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové. Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa? I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé. Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec. Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech. Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí. A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé. A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti. A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé. A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých. Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude. A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání. Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,) Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám. A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého. A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá. Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech. Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek. Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude. A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti. Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte. Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené. Aj, předpověděl jsem vám. Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte. Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka. Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice. A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati. A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou. Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich. Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto. Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží. Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou. Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj. Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka. Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu, A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka. Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán. Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána. Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má. Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého. Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde. Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas? Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí. Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej. Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti, I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci, Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.