Matouš.
8.
Když pak sestupoval z hory, šly za ním veliké zástupy. 
A hle, přišel malomocný a klaněl se mu se slovy: “Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit.” 
Ježíš vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: “Chci, buď očištěn!” A jeho malomocenství bylo ihned očištěno. 
Tehdy mu Ježíš řekl: “Dej pozor, abys to nikomu neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj Bohu ten dar, který přikázal Mojžíš, na svědectví pro ně.” 
A když Ježíš vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník a prosil ho: 
“Pane, můj služebník leží doma raněn mrtvicí a strašně trpí.” 
Ježíš mu řekl: “Já přijdu a uzdravím ho.” 
Setník však odpověděl: “Pane, nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu, ale jen řekni slovo a můj služebník bude uzdraven. 
Vždyť i já jsem člověk pod mocí a mám pod sebou vojáky. Tomuto řeknu ‘Jdi’ a on jde a jinému ‘Přijď’ a on přijde; svému otroku řeknu ‘Udělej tohle’ a udělá to.” 
Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo šli za ním: “Amen, říkám vám, že ani v Izraeli jsem tak velikou víru nenašel. 
Říkám vám, že mnozí přijdou od východu i od západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v nebeském království. 
Ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.” 
Tomu setníkovi pak Ježíš řekl: “Jdi, ať se ti stane, jak jsi uvěřil.” A jeho služebník byl v tu chvíli uzdraven. 
Když pak Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl jeho tchyni, jak leží a má horečku. 
Dotkl se tedy její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala je obsluhovat. 
Když potom nastal večer, přivedli k němu mnoho lidí posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a uzdravil všechny nemocné, 
aby se naplnilo to, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: “On sňal naše slabosti a odnesl naše nemoci.” 
Když pak Ježíš kolem sebe uviděl veliké zástupy, přikázal učedníkům, aby se přeplavili na druhou stranu. 
Tehdy k němu přistoupil jeden zákoník a řekl mu: “Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.” 
Ježíš mu tedy řekl: “Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by složil hlavu.” 
Tehdy mu řekl jiný z jeho učedníků: “Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce.” 
Ježíš mu však řekl: “Pojď za mnou a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé.” 
Potom vstoupil na loď a jeho učedníci ho následovali. 
Na moři pak náhle nastala veliká bouře, takže vlny přikrývaly loď. On však spal. 
Přistoupili tedy a vzbudili ho se slovy: “Pane, zachraň nás, vždyť hyneme!” 
Ježíš jim ale řekl: “Proč se bojíte, malověrní?” Tehdy vstal a napomenul vítr i moře a nastal naprostý klid. 
A ti muži žasli a říkali: “Co je tohle za člověka, že ho poslouchá i vítr a moře?” 
Když se pak přeplavil na druhou stranu do kraje Gergezenců, setkali se s ním dva lidé posedlí démony, kteří vyšli z hrobů a byli velmi nebezpeční, takže nikdo nemohl chodit tou cestou. 
A hle, křičeli: “Co je ti do nás, Ježíši, Boží Synu? Přišel jsi sem, abys nás předčasně trýznil?” 
Daleko od nich se páslo veliké stádo vepřů 
a ti démoni ho prosili: “Jestliže nás vymítáš, dovol nám odejít do toho stáda vepřů.” 
On jim tedy řekl: “Jděte!” A oni vyšli, vstoupili do toho stáda vepřů, a hle, celé stádo se rozběhlo ze srázu dolů do moře a zahynulo ve vodách. 
Ti, kdo je pásli, pak utekli, a když přišli do města, všechno vyprávěli - totiž to o těch posedlých. 
A hle, celé město vyšlo Ježíši naproti, a jakmile ho uviděli, žádali ho, aby odešel z jejich kraje.