Matouš.
25.
“Tehdy bude nebeské království podobné deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi. 
Pět z nich bylo rozumných a pět pošetilých. 
Když ty pošetilé braly své lampy, nevzaly si s sebou olej. 
Ty rozumné si však se svými lampami vzaly také olej v nádobkách. 
Když pak ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usínat. 
A o půlnoci nastal křik: ‘Hle, ženich přichází! Vyjděte mu vstříc!’ 
Všechny panny tedy vstaly a připravily si své lampy. 
Pošetilé pak řekly těm rozumným: ‘Dejte nám ze svého oleje, protože naše lampy hasnou.’ 
Ty rozumné jim ale odpověděly: ‘Nebude ho dost pro nás i pro vás. Raději jděte k prodavačům a kupte si.’ 
A když odešly kupovat olej, přišel ženich a ty, které byly připravené, s ním vešly na svatbu. A dveře byly zavřeny. 
Potom ale přišly také ty zbývající panny a říkaly: ‘Pane, pane, otevři nám!’ 
Ale on jim odpověděl: ‘Amen, říkám vám, že vás neznám.’ 
Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu, ve kterou přijde Syn člověka.” 
“Je to totiž jako když člověk při odchodu na cestu zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek. 
Jednomu dal pět hřiven, jinému dvě a jinému jednu, každému podle jeho schopností, a odešel na cestu. 
Ten, který dostal pět hřiven, ihned šel, nechal je vydělávat a získal jiných pět hřiven. 
Stejně tak i ten, který dostal dvě, získal jiné dvě. 
Ale ten, který dostal jednu, odešel, zakopal ji v zemi a tak skryl peníze svého pána. 
Potom po dlouhé době pán těch služebníků přišel a počítal s nimi účty. 
Když přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl pět dalších hřiven a řekl: ‘Pane, dal jsi mi pět hřiven a podívej se, získal jsem pět dalších.’ 
Jeho pán mu tedy řekl: ‘Výborně, můj dobrý a věrný služebníku. Byl jsi věrný nad málem, proto tě ustanovím nad mnohým. Vejdi do radosti svého pána.’ 
Potom přistoupil ten, který dostal dvě hřivny a řekl: ‘Pane, dal jsi mi dvě hřivny a podívej se, získal jsem další dvě.’ 
Jeho pán mu řekl: ‘Výborně, můj dobrý a věrný služebníku. Byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým. Vejdi do radosti svého pána.’ 
Potom přistoupil i ten, který dostal jednu hřivnu a řekl: ‘Pane, věděl jsem, že jsi přísný člověk, že sklízíš, kde jsi nezasel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. 
A tak jsem odešel a skryl tvou hřivnu v zemi, protože jsem se bál. Pohleď, zde máš, co je tvoje.’ 
Jeho pán mu však odpověděl: ‘Ty zlý a líný služebníku! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal! 
Měl jsi tedy dát mé peníze směnárníkům a já bych, až přijdu, vzal, co mi patří i s úrokem. 
Vezměte mu tedy tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven. 
Každému, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. 
A toho neužitečného služebníka vyhoďte do té zevnější tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.’” 
“Když pak přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni svatí andělé, tehdy se posadí na trůnu své slávy. 
Všechny národy budou shromážděny před ním a on je oddělí jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů. 
Ovce postaví po své pravici, ale kozly po levici. 
Potom král řekne těm po své pravici: ‘Pojďte vy, kdo jste požehnaní od mého Otce, přijměte za své dědictví to království, které je pro vás připraveno od založení světa. 
Neboť jsem hladověl a vy jste mi dali najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a přijali jste mě. 
Byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocný a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.’ 
Tehdy mu ti spravedliví odpoví: ‘Pane, kdy jsme tě viděli hladového a nakrmili tě, anebo žíznivého a dali jsme ti napít? 
Kdy jsme tě viděli jako cizince a přijali tě, anebo nahého a oblékli tě? 
Kdy jsme tě viděli nemocného anebo v žaláři a přišli jsme k tobě?’ 
A král jim odpoví: ‘Amen, říkám vám, že cokoli jste udělali nejmenšímu z těchto mých bratrů, to jste udělali mně.’ 
Potom řekne také těm po levici: ‘Jděte ode mě, vy proklatí, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly, 
protože jsem hladověl a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň a nedali jste mi napít. 
Byl jsem cizincem a nepřijali jste mě, nahý a neoblékli jste mě, byl jsem nemocný a ve vězení a vy jste mě nenavštívili.’ 
Tehdy mu odpovědí i oni a řeknou: ‘Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo jako cizince nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení a neposloužili jsme ti?’ 
Tehdy jim odpoví: ‘Amen, říkám vám, že cokoli jste neudělali nejmenšímu z těchto, to jste neudělali mně!’ 
A tak tito půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.”