Marek. 1. Počátek evangelia Ježíše Krista, Božího Syna. Jak je napsáno v Prorocích: “Hle, já před tvou tváří posílám svého posla, který připraví tvou cestu před tebou.” “Hlas volajícího na poušti: Připravte Pánovu cestu! Napřimujte jeho stezky!” Tak přišel Jan, křtil na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. Vycházela k němu celá judská země i všichni Jeruzalémští, a když vyznávali své hříchy, křtil je v řece Jordán. Jan byl oblečen velbloudí srstí a koženým pasem kolem boků a jedl kobylky a lesní med. Kázal a říkal: “Po mně přichází ten, který je silnější než já! Já nejsem hoden ani sehnout se a rozvázat řemínek jeho obuvi. Jistě, já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem Svatým.” V těch dnech se pak stalo, že přišel Ježíš z galilejského Nazaretu a byl od Jana pokřtěn v Jordánu. A hned když vystupoval z vody, uviděl protržená nebesa a Ducha sestupujícího na něj jako holubice. A z nebe zazněl hlas: “Ty jsi ten můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení.” A hned ho Duch vypudil na poušť. Byl na poušti čtyřicet dní a pokoušel ho Satan. Byl tam s divokou zvěří a sloužili mu andělé. A když byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal evangelium Božího království. Říkal: “Čas se naplnil a Boží království se přiblížilo. Čiňte pokání a věřte evangeliu!” A když procházel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a Ondřeje, jeho bratra, jak házejí síť do moře (protože to byli rybáři). Ježíš jim řekl: “Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!” A hned opustili své sítě a šli za ním. Když pak kousek poodešel, uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě. A hned je povolal. Oni pak nechali svého otce Zebedea na lodi s nádeníky a odešli za ním. Potom přišli do Kafarnaum a on hned v sobotu vešel do synagogy a učil. A tam žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci. V jejich synagoze byl právě člověk v moci nečistého ducha. Vykřikl: “Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, kdo jsi - ten Svatý Boží!” Ježíš mu pohrozil a řekl: “Zmlkni a vyjdi z něj!” A ten nečistý duch jím zalomcoval, hlasitě vykřikl a vyšel z něho. A všichni byli tak ohromeni, že se začali ptát jeden druhého: “Co tohle je? Co je to za nové učení? Vždyť rozkazuje s mocí i těm nečistým duchům a poslouchají ho!” A zpráva o něm se hned roznesla po celém galilejském kraji. A hned když vyšli ze synagogy, přišli domů k Šimonovi a Ondřejovi spolu s Jakubem a Janem. Šimonova tchyně tam ležela v horečce, a tak mu o ní hned pověděli. Přistoupil tedy, vzal ji za ruku a zvedl ji. Horečka ji hned opustila a ona je začala obsluhovat. Když potom nastal večer a zapadlo slunce, přinesli k němu všechny nemocné i ty, kteří byli posedlí démony. Celé město se seběhlo ke dveřím a on uzdravil množství lidí trápených různými neduhy a vyhnal množství démonů. A nedovoloval démonům mluvit, protože ho znali. Ráno pak vstal dlouho před rozedněním a vyšel ven. Odešel na opuštěné místo a tam se modlil. Ale Šimon a ti, kdo byli s ním, se za ním pustili. A když ho našli, řekli mu: “Všichni tě hledají.” A on jim řekl: “Pojďme dál, do okolních městeček, abych kázal i tam. Vždyť proto jsem přišel.” Kázal tedy v jejich synagogách po celé Galileji a vymítal démony. Tehdy k němu přišel malomocný. Padl před ním na kolena a prosil ho: “Kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit!” Ježíš pak naplněn soucitem vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: “Chci, buď očištěn!” A jakmile to Ježíš řekl, hned od něj malomocenství odstoupilo a byl očištěn. A hned ho poslal pryč s přísným varováním: “Dej pozor, abys nikomu nic neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj za své očištění to, co přikázal Mojžíš, na svědectví pro ně.” Ale on vyšel a začal hodně mluvit a rozhlašovat tu věc tak, že Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A lidé k němu přicházeli odevšad.