Marek.
16.
Když pak skončila sobota, nakoupily Marie Magdaléna, Marie Jakubova a Salome vonné masti, aby mohly jít pomazat Ježíše. 
Za svítání prvního dne týdne tedy přišly k hrobu, jakmile vyšlo slunce. 
Ale říkaly si: “Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobu?” 
(A když vzhlédly, spatřily, že kámen je odvalen.) Byl totiž velmi veliký. 
A když vešly do hrobu, uviděly napravo sedět mladíka oblečeného bílým rouchem a vylekaly se. 
On jim však řekl: “Nelekejte se. Hledáte ukřižovaného Ježíše z Nazaretu. Vstal, není tu. Pohleďte na místo, kam ho položili. 
Jděte ale a řekněte jeho učedníkům, i Petrovi, že jde před vámi do Galileje. Tam ho spatříte, jak vám řekl. 
A tak rychle vyšly ven a utekly od hrobu, neboť na ně přišel strach a úžas. A nikomu nic neřekly, protože se bály. 
A když Ježíš vstal z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejdříve Marii Magdaléně, té, ze které vyhnal sedm démonů. 
Ta šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním a nyní truchlili a plakali. 
A ti, když slyšeli, že žije a že ho viděla, neuvěřili. 
Potom se jiným způsobem ukázal dvěma z nich na cestě, když šli na venkov. 
A ti šli a oznámili to ostatním. Ani těm neuvěřili. 
Nakonec se ukázal jedenácti, když spolu seděli, a vyčítal jim jejich nevěru a tvrdost srdce, protože nevěřili těm, kdo ho viděli vzkříšeného. 
Potom jim řekl: “Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. 
Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen. 
Ty, kdo uvěří, pak budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích, 
budou brát hady, a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a bude jim dobře.” 
Když k nim tedy Pán domluvil, byl vzat vzhůru do nebe a posadil se po Boží pravici. 
A oni vyšli a kázali všude a Pán jim pomáhal a potvrzoval slovo znameními, která je doprovázela. Amen.