Lukáš.
2.
V těch dnech se pak stalo, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl sepsán celý obydlený svět. 
(Toto byl první soupis za syrského vladaře Quirinia.) 
A tak všichni šli, aby byli zapsáni, každý do svého města. 
I Josef z Galileje se tedy vydal z města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova), 
aby byl zapsán s Marií, svou zasnoubenou manželkou, která byla těhotná. 
A když tam byli, stalo se, že se naplnily dny, aby porodila. 
A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plenek a položila ho do jeslí, protože pro ně nebylo místo v hospodě. 
A v tom kraji byli pastýři, kteří přebývali na poli a drželi noční hlídky nad svým stádem. 
Náhle se mezi ně postavil Pánův anděl; ozářila je Pánova sláva a přišla na ně veliká bázeň. 
A ten anděl jim řekl: “Nebojte se, neboť hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. 
Neboť se vám dnes narodil Spasitel ve městě Davidově, totiž Kristus, Pán. 
A toto vám bude za znamení: naleznete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích.” 
A hned se s andělem objevilo množství nebeského vojska, jež chválilo Boha a říkalo: 
“Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj, Boží zalíbení v lidech.” 
A stalo se, že když od nich ti andělé odešli do nebe, řekli pastýři jedni druhým: “Pojďme tedy do Betléma a pohleďme na tu věc, která se stala, jak nám ji Pán oznámil.” 
Přišli tedy se spěchem a nalezli Marii a Josefa i to děťátko ležící v jeslích. 
A když ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno. 
A všichni, kteří to slyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři říkali. 
Marie pak všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci. 
A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli tak, jak jim bylo řečeno. 
Když se pak naplnilo osm dní pro obřezání dítěte, dali mu jméno Ježíš, jak ho pojmenoval anděl předtím, než bylo počato v lůnu. 
A když se naplnily dny jejího očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pánem 
(jak je napsáno v Pánově zákoně: “Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Pánu”) 
a aby dali oběť, jak je to řečeno v Pánově zákoně: “Dvě hrdličky nebo dvě holoubata.” 
A hle, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon. Ten člověk byl spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch Svatý byl na něm. 
Jemu bylo od Ducha Svatého sděleno, že nespatří smrt dříve, než uvidí Pánova Krista. 
Ten přišel veden Duchem do chrámu. A když rodiče přinesli to dítě, Ježíše, aby s ním naložili podle zvyklosti Zákona, 
tehdy ho vzal do náručí, dobrořečil Bohu a řekl: 
“Nyní, Hospodine, propouštíš svého služebníka v pokoji podle svého slova. 
Neboť mé oči spatřily tvé spasení, 
které jsi připravil před tváří všech lidí 
- světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.” 
A jeho otec a matka se divili těm věcem, které o něm byly řečeny. 
Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: “Hle, tento je určen k pádu a pozdvižení mnohých v Izraeli a za znamení, kterému bude odpíráno 
(a i tvou vlastní duší pronikne meč), aby bylo zjeveno myšlení mnoha srdcí.” 
Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Ta byla ve velmi pokročilém věku a s mužem žila od svého panenství jen sedm let. 
Byla vdova a bylo jí okolo osmdesáti čtyř let. Ta nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila Bohu posty a modlitbami. 
Ta přišla ve stejnou chvíli a vzdávala Pánu chválu a říkala o něm všem, kdo v Jeruzalémě očekávali vykoupení. 
A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje, do svého města Nazaretu. 
Dítě pak rostlo a sílilo v duchu, naplňováno moudrostí a Boží milost byla na něm. 
Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek Veliké noci. 
Také když mu bylo dvanáct let, šli podle toho svátečního zvyku vzhůru do Jeruzaléma. 
A když se naplnily dny toho svátku, a už se vraceli, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě a Josef ani jeho matka o tom nevěděli. 
V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými. 
Když ho však nenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. 
Po třech dnech se pak stalo, že ho nalezli v chrámu, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a dotazuje se jich. 
A všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi. 
Když ho rodiče spatřili, ulekli se a jeho matka mu řekla: “Synu, proč jsi nám to udělal? Pohleď, tvůj otec a já jsme tě s bolestí hledali.” 
A on jim řekl: “Proč jste mě hledali? Copak jste nevěděli, že musím být v tom, co je mého Otce?” 
Oni však slova, která jim říkal, nepochopili. 
A tak šel s nimi, přišel do Nazaretu a byl jim poddán. Jeho matka pak uchovávala všechna ta slova ve svém srdci. 
A Ježíš prospíval moudrostí, věkem a milostí u Boha i u lidí.