Jan.
2.
Třetího dne pak byla svatba v Káně Galilejské a byla tam Ježíšova matka. 
Na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. 
A když došlo víno, řekla Ježíši jeho matka: “Nemají víno.” 
Ježíš jí řekl: “Ženo, co mám já s tebou? Moje hodina ještě nepřišla.” 
Jeho matka řekla služebníkům: “Udělejte, cokoli by vám řekl.” 
A stálo tam šest kamenných nádob na vodu k židovskému očišťování, každá o obsahu dvou nebo tří měr. 
Ježíš jim řekl: “Naplňte ty nádoby vodou.” Naplnili je tedy až po okraj. 
Potom jim řekl: “Teď nalijte a doneste vrchnímu správci svatby.” A donesli. 
Jakmile vrchní správce svatby okusil tu vodu, z níž se stalo víno (a nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nalévali, věděli), zavolal ten vrchní správce ženicha 
a řekl mu: “Každý člověk podává nejdříve dobré víno, a když jsou hosté opilí, tehdy to horší. Ty jsi zachoval dobré víno až doteď.” 
Tím udělal Ježíš v Káně Galilejské počátek zázraků a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. 
Potom sestoupil do Kafarnaum, on, jeho matka, jeho bratři i jeho učedníci; a zůstali tam několik dní. 
Tehdy byla blízko židovská Veliká noc. Ježíš tedy přišel do Jeruzaléma 
a v chrámu nalezl prodavače volů, ovcí a holubic a směnárníky sedící za stoly. 
Udělal si tedy bič z provázků a všechny z chrámu vyhnal, i ovce a voly, a směnárníkům rozsypal peníze a zpřevracel jim stoly. 
A těm, kteří prodávali holubice, řekl: “Odneste to odsud! Nedělejte dům mého Otce domem kupectví!” 
Tehdy si jeho učedníci vzpomněli, že je napsáno: “Horlivost pro tvůj dům mne pohltila.” 
Židé tedy odpověděli a řekli mu: “Jaké nám ukážeš znamení, když děláš tyto věci?” 
Ježíš jim odpověděl: “Zbořte tento chrám a ve třech dnech ho postavím.” 
A Židé řekli: “Čtyřicet šest let se stavěl tento chrám a ty ho postavíš za tři dny?” 
On však mluvil o chrámu svého těla. 
Proto když vstal z mrtvých, jeho učedníci si vzpomněli, že jim to říkal. A uvěřili Písmu a slovu, které Ježíš řekl. 
A když byl na Velikou noc v Jeruzalémě, mnozí během toho svátku uvěřili v jeho jméno, když viděli zázraky, které dělal. 
Ale Ježíš se jim nesvěřoval, protože on znal všechny. 
A nepotřeboval, aby někdo vydával o člověku svědectví, neboť on věděl, co je v člověku.