Jan.
21.
Potom se Ježíš znovu ukázal učedníkům u Tiberiadského moře. A ukázal se takto: 
Šimon Petr, Tomáš zvaný Didymus, Natanael, který byl z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a další dva z jeho učedníků byli spolu. 
Šimon Petr jim řekl: “Jdu lovit ryby.” Řekli mu: “My s tebou půjdeme také.” Šli tedy a hned nastoupili na loď. A té noci nic nechytili. 
Když pak nastalo jitro, Ježíš stál na břehu. Učedníci ale nevěděli, že je to Ježíš. 
Ježíš jim tedy řekl: “Děti, nemáte něco k jídlu?” Odpověděli mu: “Nemáme.” 
On jim však řekl: “Hoďte síť napravo od lodi a najdete.” Hodili tedy a už ji nemohli vytáhnout pro množství ryb. 
Ten učedník, kterého Ježíš miloval, tedy řekl Petrovi: “To je Pán!” A když Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přepásal se pláštěm (protože byl svlečený) a vrhl se do moře. 
Ostatní učedníci pak připluli na lodi (neboť byli nedaleko od země, jen asi dvě stě loket) a táhli tu síť s rybami. 
A když vystoupili na zem, viděli rozdělaný oheň a na něm rybu a chléb. 
Ježíš jim řekl: “Přineste něco ryb, které jste teď chytili.” 
Šimon Petr tedy vystoupil na loď a vytáhl na zem síť plnou velkých ryb: bylo jich sto padesát tři. A i když jich bylo tak mnoho, síť se neroztrhla. 
Ježíš jim řekl: “Pojďte, posnídejte.” Nikdo z učedníků se ho však neodvažoval zeptat: “Kdo jsi?” protože věděli, že je to Pán. 
Ježíš tedy přistoupil, vzal ten chléb a dával jim a podobně i rybu. 
To se Ježíš už potřetí ukázal svým učedníkům poté, co vstal z mrtvých. 
A když posnídali, zeptal se Ježíš Šimona Petra: “Šimone Jonášův, miluješ mě více než tito?” On mu řekl: “Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.” Řekl mu: “Krm mé beránky.” 
Zeptal se ho znovu, podruhé: “Šimone Jonášův, miluješ mě?” Řekl mu: “Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.” Řekl mu: “Pas mé ovce.” 
Zeptal se ho potřetí: “Šimone Jonášův, máš mě rád?” Tehdy se Petr zarmoutil, protože se ho potřetí zeptal: “Máš mě rád?” a odpověděl mu: “Pane, ty víš všechno, ty víš, že tě mám rád.” Ježíš mu řekl: “Krm mé ovce. 
Amen, amen, říkám ti: Když jsi byl mladší, opásával ses a chodíval jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš své ruce a opáše tě jiný a povede tě, kam nechceš.” 
To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A když to pověděl, řekl mu: “Následuj mě.” 
Petr se obrátil, uviděl toho učedníka, kterého Ježíš miloval, jak jde za ním (a to byl ten, který při večeři spočinul na jeho prsou a řekl: “Pane, kdo je ten, který tě zrazuje?”). 
Když ho Petr uviděl, řekl Ježíši: “Pane, a co tento?” 
Ježíš mu řekl. “Kdybych chtěl, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, co s tím máš ty? Ty mě následuj.” 
A tak se mezi bratry roznesla řeč, že ten učedník nezemře. Ježíš mu však neřekl, že nezemře, ale: “Kdybych chtěl, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, co s tím máš ty?” 
To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a zapsal je; a víme, že jeho svědectví je pravdivé. 
Je ovšem i mnoho jiných věcí, které Ježíš udělal, které kdyby měly být vypsány každá zvlášť, mám za to, že by ani celý svět nemohl pojmout ty knihy, které by byly napsány. Amen.