Skutky apoštolské.
10.
V Cesareji pak byl jeden muž jménem Kornélius, setník praporu zvaného Italský. 
Byl zbožný a bohabojný s celým svým domem, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu. 
Ten asi okolo deváté denní hodiny uviděl zřetelně ve vidění Božího anděla, jak k němu přišel a řekl mu: “Kornélie!” 
A když na něj upřeně pohlédl, ulekl se a řekl: “Co je, Pane?” A on mu řekl: “Tvé modlitby a almužny vystoupily, aby byly připomenuty před Bohem. 
Proto nyní pošli muže do Joppe a nech zavolat Šimona, který má příjmení Petr. 
Ten je hostem u jistého Šimona koželuha, který má dům u moře. On ti poví, co máš dělat.” 
Když pak ten anděl, který k němu mluvil, odešel, zavolal Kornélius dva své služebníky a jednoho zbožného vojáka z těch, kteří byli vždycky s ním, 
a když jim všechno vyložil, poslal je do Joppe. 
A druhého dne, když byli na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr okolo šesté hodiny na střechu, aby se modlil. 
Tehdy dostal hlad a chtěl pojíst. Ale zatímco mu připravovali jídlo, upadl do vytržení. 
A spatřil otevřené nebe a jakousi nádobu, jak sestupuje k němu jako veliká plachta uvázaná za čtyři cípy a spouští se na zem. 
V ní byla veškerá čtyřnohá zvířata země i šelmy, plazi a nebeské ptactvo. 
Tehdy k němu zazněl hlas: “Vstaň, Petře, zabíjej a jez!” 
Petr však řekl: “Nikoli, Pane; nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.” 
Tehdy k němu hlas promluvil podruhé: “Co Bůh očistil, ty neměj za nečisté!” 
To se stalo třikrát a potom byla nádoba znovu vzata do nebe. 
A když byl Petr sám o sobě bezradný, co by mohlo znamenat to vidění, které měl, hle, ti muži, které poslal Kornélius, se doptali na Šimonův dům a stáli přede dveřmi. 
Zavolali a ptali se, zda je tu hostem Šimon zvaný Petr. 
A když Petr přemýšlel o tom vidění, řekl mu Duch: “Hle, tři muži tě hledají. 
Proto vstaň, sejdi dolů a jdi s nimi bez rozpaků, protože já jsem je poslal.” 
Petr tedy sešel k těm mužům, které k němu poslal Kornélius, a řekl: “Hle, já jsem ten, kterého hledáte. z jakého důvodu jste přišli?” 
A oni řekli: “Setník Kornélius, spravedlivý a bohabojný muž, který má dobré svědectví od celého židovského národa, dostal pokyn od svatého anděla, aby tě nechal zavolat do svého domu a vyslechl tvá slova.” 
Pozval je tedy dovnitř a pohostil. A druhého dne Petr vstal a odešel s nimi a někteří bratři z Joppe šli s ním. 
Druhého dne pak přišli do Cesareje. Kornélius je očekával a svolal své příbuzné a blízké přátele. 
A když Petr vcházel, stalo se, že mu Kornélius vyšel naproti a padl k jeho nohám a klaněl se mu. 
Petr ho však zvedl se slovy: “Vstaň, já sám jsem také člověk!” 
A jak s ním rozmlouval, vešel dovnitř a nalezl mnoho shromážděných. 
Řekl jim tedy: “Vy víte, že je nemístné, aby se Žid připojil nebo přiblížil k cizozemci, ale mně Bůh ukázal, abych žádného člověka nenazýval nečistým nebo poskvrněným. 
Proto jsem také bez odmlouvání přišel, když jsem byl zavolán. Ptám se tedy: Z jakého důvodu jste pro mě poslali?” 
A Kornélius řekl: “Před čtyřmi dny jsem se postil až do této hodiny a v devátou hodinu jsem se modlil ve svém domě. A hle, přede mnou se postavil muž v zářícím rouchu 
a řekl: ‘Kornélie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé almužny byly připomenuty před Bohem. 
Proto pošli do Joppe a zavolej Šimona zvaného Petr. Ten je hostem v domě Šimona koželuha u moře. On přijde a bude k tobě mluvit.’ 
Proto jsem k tobě hned poslal a ty jsi udělal dobře, že jsi přišel. Nyní jsme tedy my všichni přítomni před Boží tváří, abychom vyslechli vše, co ti Bůh přikázal.” 
Petr tedy otevřel ústa a řekl: “Opravdu shledávám, že Bůh nikomu nestraní, 
ale v každém národě je mu příjemný ten, kdo se ho bojí a koná spravedlnost. 
Slovo, které Bůh poslal synům Izraele, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista, který je Pánem všeho: 
Vy víte, co se dělo po celém Judsku, počínaje od Galileje, po křtu, který kázal Jan 
- jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše z Nazaretu, který chodil, konal dobro a uzdravoval všechny utlačované od ďábla, protože Bůh byl s ním. 
A my jsme svědkové všeho toho, co dělal v judské zemi a v Jeruzalémě. A toho pověsili na dřevo a zabili, 
ale Bůh ho třetího dne vzkřísil a způsobil, aby byl zjeven; 
ne všemu lidu, ale svědkům, které Bůh předem vyvolil - nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání. 
Přikázal nám, abychom kázali lidu a svědčili, že on je ten Bohem ustanovený Soudce živých i mrtvých. 
Jemu vydávají svědectví všichni proroci, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.” 
A když ještě Petr mluvil ta slova, Duch Svatý sestoupil na všechny, kdo poslouchali Slovo. 
Věřící z obřízky, kteří přišli s Petrem, tedy užasli, že dar Ducha Svatého je vylit i na pohany. 
Slyšeli je totiž, jak mluví jazyky a velebí Boha. Tehdy Petr odpověděl: 
“Může snad někdo odepřít vodu těmto, kteří přijali Ducha Svatého jako my, aby nebyli pokřtěni?” 
A přikázal, ať jsou pokřtěni v Pánově jménu. Tehdy ho poprosili, aby s nimi několik dní zůstal.