Skutky apoštolské.
25.
Když se tedy Festus ujal vlády v provincii, vydal se po třech dnech z Cesareje vzhůru do Jeruzaléma. 
Tehdy mu nejvyšší kněz a přední Židé oznámili žalobu proti Pavlovi. Prosili ho 
a dožadovali se té laskavosti, aby ho nechal poslat do Jeruzaléma; chystali totiž léčku, že ho po cestě zabijí. 
Ale Festus odpověděl, že Pavel má být střežen v Cesareji a že on sám se chystá brzy odjet. 
“Proto ti,” řekl, “kdo mezi vámi mají moc, ať se vypraví se mnou, a je-li na tom muži nějaká špatnost, ať ho žalují.” 
Když tedy mezi nimi pobyl přes deset dní, sestoupil do Cesareje. Druhého dne pak usedl na soudnou stolici a poručil, ať předvedou Pavla. 
A když přišel, obstoupili ho Židé, kteří přišli z Jeruzaléma, a vznášeli proti Pavlovi mnohá a těžká obvinění. Ta však nemohli dokázat, 
když se Pavel hájil: “Ani proti židovskému Zákonu ani proti chrámu ani proti císaři jsem se v ničem neprovinil.” 
Ale Festus, který se chtěl zavděčit Židům, Pavlovi odpověděl: “Chceš se vydat do Jeruzaléma a tam být ohledně toho přede mnou souzen?” 
Pavel tedy řekl: “Stojím před císařskou soudnou stolicí, kde mám být souzen. Židům jsem nijak neublížil, jak sám velmi dobře víš. 
Jsem-li tedy opravdu v neprávu a spáchal jsem něco zasluhujícího smrt, neodmítám zemřít; jestliže však na tom, z čeho mě obviňují, nic není, nikdo mě jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři!” 
Tehdy Festus promluvil s radou a odpověděl: “K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš!” 
Po několika dnech pak do Cesareje dorazil král Agrippa s Bereniké, aby pozdravili Festa. 
A když tam pobyli mnoho dní, vyprávěl Festus králi o Pavlově při. Řekl: “Felix zanechal ve vězení jistého muže. 
A když jsem byl v Jeruzalémě, řekli mi o něm velekněží a židovští starší a žádali jeho odsouzení. 
Odpověděl jsem jim, že Římané nemají ve zvyku vydávat nějakého člověka na smrt dříve, než by ten obžalovaný měl své žalobce tváří v tvář a dostal možnost hájit se proti jejich obvinění. 
Když se tu tedy sešli, usedl jsem příštího dne beze všech odkladů na soudnou stolici a poručil, ať toho muže předvedou. 
A když povstali jeho žalobci, neobvinili ho z ničeho takového, jak jsem se já domníval, 
ale měli s ním spor o nějakých otázkách ohledně toho jejich náboženství a o nějakém mrtvém Ježíši, o kterém Pavel tvrdil, že žije. 
Já jsem však byl nad těmi otázkami bezradný a říkal jsem mu, zda by chtěl jít do Jeruzaléma a tam být ohledně nich souzen. 
Ale když se Pavel odvolal, aby byl zachován k soudu Jeho Veličenstva, nařídil jsem, ať ho hlídají, dokud ho nepošlu k císaři.” 
Agrippa tedy Festovi řekl: “Také bych si toho člověka chtěl poslechnout.” A on řekl: “Uslyšíš ho zítra.” 
A druhého dne, když Agrippa a Bereniké přišli s velikou nádherou a vstoupili s veliteli a význačnými muži města do jednací síně, byl na Festův rozkaz přiveden Pavel. 
Tehdy Festus řekl: “Králi Agrippo a všichni muži, kteří jste tu s námi, vidíte tohoto člověka, o kterém se mnou jak v Jeruzalémě, tak zde jednala celá židovská obec s křikem, že nesmí zůstat naživu. 
Já jsem však shledal, že nic zasluhujícího smrt nespáchal. Když se ale sám odvolal k Jeho Veličenstvu, rozhodl jsem se ho k němu poslat. 
Nemám však, co bych svému pánu o něm napsal jistého. Proto jsem ho přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych až to bude vyšetřeno, měl co napsat. 
Zdá se mi totiž nerozumné posílat vězně a neoznámit, z čeho je obviněn.”