Římanům.
12.
Proto vás vyzývám, bratři, pro Boží milosrdenství, abyste vydali svá těla jako živou oběť, svatou a příjemnou Bohu, skrze vaši rozumnou službu. 
A nepřizpůsobujte se tomuto světu, ale proměňujte se obnovením své mysli, abyste mohli rozeznat, co je dobrá, příjemná a dokonalá Boží vůle. 
Neboť skrze milost, která mi je dána, říkám každému, kdo je mezi vámi, aby o sobě nesmýšlel více než se má, ale aby smýšlel střízlivě podle toho, jak Bůh každému udělil míru víry. 
Vždyť tak jako máme v jednom těle mnoho údů, ale všechny údy nemají stejnou práci, 
tak i my, ačkoli mnozí, jsme jedno tělo v Kristu a jednotlivě údy jedni druhých. 
Když tedy máme rozdílná obdarování podle milosti, která je nám dána, ať už proroctví, to konejme v souladu s vírou; 
nebo službu, ve sloužení; nebo ten, kdo učí, ve vyučování; 
nebo ten, kdo povzbuzuje, v povzbuzování; kdo dává, ve štědrosti; kdo vede, v pilnosti; kdo prokazuje milosrdenství, čiň to s ochotou. 
Láska ať je bez pokrytectví. Ošklivte si zlé, lněte k dobrému. 
Bratrskou láskou srdečně milujte jedni druhé, vzájemně se předcházejte uctivostí, 
v pilnosti nepolevujte, buďte vroucí duchem, služte Pánu, 
v naději se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí, 
v potřebách se dělte se svatými, věnujte se pohostinnosti. 
Dobrořečte těm, kdo vás pronásledují, dobrořečte a nezlořečte. 
Radujte se s radujícími a plačte s plačícími. 
Buďte k sobě navzájem jednomyslní, nesmýšlejte vysoce, ale nechte se vést k poníženým. Nebuďte moudří sami před sebou. 
Nikomu neodplácejte zlo zlem. Opatrujte dobré přede všemi lidmi. 
Je-li to možné, pokud je na vás, mějte se všemi lidmi pokoj. 
Nemstěte se sami, milovaní, ale dejte místo hněvu, neboť je napsáno: “Má je pomsta, já odplatím, praví Pán.” 
A tak: “Hladoví-li tvůj nepřítel, nakrm ho; žízní-li, dej mu napít. Neboť když to uděláš, shrneš na jeho hlavu řeřavé uhlí.” 
Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.