1.list Korintským.
4.
Tak ať o nás člověk smýšlí, jako o Kristových služebnících a správcích Božích tajemství. 
Od správců se ostatně vyžaduje, aby byl každý shledán věrným. 
Mně pak je to to nejmenší, abych byl posuzován vámi anebo lidským soudem; dokonce ani neposuzuji sám sebe. 
Nejsem si totiž o sobě ničeho vědom, ale tím nejsem ospravedlněn, neboť ten, kdo mě posuzuje, je Pán. 
Proto nesuďte nic předčasně, dokud nepřijde Pán, který osvětlí to, co je skryté ve tmě, a zjeví úmysly srdcí. A tehdy bude mít každý chválu od Boha. 
Tyto věci jsem pak, bratři, v podobenství vztáhl na sebe a Apolla kvůli vám, abyste se na nás naučili nesmýšlet nad to, co je napsáno, aby se někdo kvůli jednomu nepyšnil proti druhému. 
Vždyť kdo tě činí zvláštním? A co máš, co jsi nedostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nedostal? 
Již jste nasyceni, již jste zbohatli! Bez nás jste začali kralovat! Ale kéž byste začali kralovat tak, abychom i my kralovali s vámi. 
Mám totiž zato, že nás poslední apoštoly Bůh vystavil na odiv jako odsouzence k smrti, protože jsme se tomuto světu, andělům i lidem stali podívanou. 
My jsme kvůli Kristu blázny, ale vy jste v Kristu rozumní; my slabí, ale vy silní; vy slavní, ale my bezectní. 
Až do této hodiny hladovíme a žízníme, trpíme nahotou, dostáváme rány, jsme bez domova. 
S námahou pracujeme vlastníma rukama; když se nám spílá, žehnáme, když jsme pronásledováni, snášíme to, 
když jsme tupeni, potěšujeme. Až doposud jsme učiněni jakoby smetím tohoto světa, odpadky u všech lidí. 
Toto nepíši proto, abych vás zahanboval, ale napomínám vás jako své milované děti. 
Vždyť i kdybyste měli deset tisíc pěstounů v Kristu, přesto ne mnoho otců. V Kristu Ježíši jsem vás přece skrze evangelium zplodil já! 
Vyzývám vás tedy, následujte můj příklad. 
Proto jsem k vám poslal Timotea, který je můj milovaný a věrný syn v Pánu. On vám připomene mé cesty v Kristu, jak učím všude v každé církvi. 
Někteří se naduli, jako bych k vám už neměl přijít. 
Přijdu k vám však brzy, bude-li Pán chtít, a poznám ne řeč těch nadutých, ale jejich moc. 
Neboť Boží království nespočívá v řeči, ale v moci. 
Co chcete? Abych k vám přišel s holí, anebo s láskou a duchem krotkosti?