2.list Korintským.
13.
Toto je potřetí, co k vám přicházím. “V ústech dvou nebo tří svědků obstojí každé slovo.” 
Již jsem to řekl a předpovídám znovu, jako když jsem byl přítomen podruhé, tak i nyní, když jsem nepřítomen, píši těm, kteří předtím padli do hříchu, i všem ostatním, že až znovu přijdu, nebudu nikoho šetřit. 
Jelikož hledáte důkaz, že ve mně mluví Kristus (který vůči vám není slabý, ale je ve vás mocný, 
neboť ačkoliv byl ukřižován ze slabosti, žije z Boží moci; vždyť i my jsme v něm slabí, ale budeme s ním žít z Boží moci vůči vám), 
zkoušejte sami sebe, zda jste ve víře, sami sebe prověřujte. Neznáte snad sami sebe, že je ve vás Ježíš Kristus? (Pokud ovšem nejste zavrženi.) 
Doufám, že poznáte, že my nejsme zavrženi. 
Modlím se k Bohu, abyste nedělali nic zlého - ne proto, abychom se my ukázali jako osvědčení, ale abyste vy dělali to, co je dobré, a my abychom byli jako zavržení. 
Nezmůžeme přece nic proti pravdě, ale jen pro pravdu. 
Radujeme se, když my jsme slabí, ale vy silní; a modlíme se také za to, abyste přišli k dokonalosti. 
Tyto věci píši během své nepřítomnosti proto, abych až budu přítomen, nemusel jednat přísně podle té moci, kterou mi Pán dal k budování a ne k boření. 
Závěrem, bratři, buďte zdrávi. Spějte k dokonalosti, povzbuzujte se, mějte jednu mysl, žijte v pokoji a Bůh lásky a pokoje bude s vámi. 
Pozdravte se navzájem svatým polibkem. Pozdravují vás všichni svatí. 
Milost Pána Ježíše Krista, Boží láska a společenství Ducha Svatého s vámi všemi. Amen.