Efezským.
4.
Já, vězeň v Pánu, vás tedy prosím, abyste chodili, jak se sluší na to povolání, jímž jste byli povoláni, 
s veškerou pokorou a krotkostí, abyste se navzájem trpělivě snášeli v lásce 
a usilovali zachovávat jednotu Ducha ve svazku pokoje. 
Je jedno tělo a jeden Duch, tak jako jste také povoláni v jedné naději svého povolání; 
jeden Pán, jedna víra, jeden křest, 
jeden Bůh a Otec všech, který je nade všechny a skrze všechny a ve vás všech. 
Každému jednotlivému z nás pak byla dána milost podle míry Kristova obdarování. 
Proto říká: “Když vystoupil do výše, přivedl s sebou zajatce a dal dary lidem.” 
(A co jiného znamená, že “vystoupil”, než že předtím také sestoupil do nižších končin země? 
A ten, který sestoupil, je také ten, který vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno.) 
On tedy dal některé jako apoštoly, jiné jako proroky, jiné jako evangelisty, jiné jako pastýře a učitele, 
pro dokonalou přípravu svatých k dílu služby, k budování Kristova těla, 
dokud všichni nedospějeme k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství, k míře postavy Kristova plného věku, 
abychom už nebyli nemluvňata zmítaná a unášená každým větrem učení, lidskou vrtkavostí a vychytralostí k lstivému oklamávání, 
ale abychom říkali pravdu v lásce a ve všem rostli v toho, který je hlavou, totiž v Krista. 
Z něj celé tělo, spojené a svázané za přispění každého kloubu, podle činnosti odpovídající míře každé jednotlivé části působí růst těla, aby se budovalo v lásce. 
Toto tedy říkám a dosvědčuji v Pánu, abyste již nechodili tak, jako chodí ostatní pohané, v marnosti své mysli, 
zatemnění v rozumu a odcizení od Božího života kvůli nevědomosti, která je v nich pro zatvrzelost jejich srdce. 
Ti otupěli a vydali se nestydatosti, aby chtivě páchali každou nečistotu. 
Vy jste však Krista takto nepoznali 
- pokud jste ho ovšem uslyšeli a byli o něm vyučeni tak, jak je pravda v Ježíši, 
že vzhledem k dřívějšímu způsobu života máte odložit toho starého člověka, který se kazí podle klamných žádostí. 
Obnovujte se pak duchem své mysli 
a oblékněte toho nového člověka, který byl stvořen podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy. 
Proto odložme lež a mluvme každý se svým bližním pravdu, neboť jsme údy jedni druhých. 
“Hněvejte se a nehřešte;” ať nad vaším hněvem nezapadá slunce. 
Nedávejte místo ďáblu. 
Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje a dělá svýma rukama, co je dobré, aby měl z čeho dávat tomu, kdo má nouzi. 
Ať z vašich úst nevychází žádné špatné slovo, ale jen to, co je dobré k potřebnému vybudování, aby přineslo posluchačům milost. 
A nezarmucujte Božího Svatého Ducha, jímž jste byli označeni ke dni vykoupení. 
Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať jsou od vás odňaty spolu s každou špatností. 
Buďte pak k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte jedni druhým, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.