Zjevení Janovo.
11.
A byla mi dána třtina podobná měřicí holi a postavil se tu anděl se slovy: “Vstaň a změř Boží chrám i oltář i ty, kteří se v něm klanějí. 
Nádvoří, které je venku před chrámem, však vynech a neměř ho, neboť bylo dáno pohanům a ti budou šlapat po svatém městě čtyřicet dva měsíce. 
Ale dám moc dvěma svým svědkům, kteří budou prorokovat tisíc dvě stě šedesát dní, oblečeni pytlovinou.” 
Ti jsou ty dvě olivy a dva svícny stojící před tváří Boha vší země. 
A kdyby jim chtěl někdo ublížit, vyjde z jejich úst oheň a pohltí jejich nepřátele. Kdyby jim tedy chtěl někdo ublížit, musí být takto zabit. 
Ti dva mají moc zavřít nebe, aby za dnů jejich prorokování nepršel déšť; a mají moc nad vodami, aby je obraceli v krev a aby zasáhli zemi jakoukoli ranou, kdykoli budou chtít. 
Ale když dokončí své svědectví, povede proti nim ta šelma vystupující z propasti válku a zvítězí nad nimi a zabije je. 
A jejich mrtvoly budou ležet na ulici toho velikého města, které se duchovně nazývá Sodoma a Egypt, kde byl také ukřižován náš Pán. 
A mnozí z lidí, pokolení, jazyků a národů se budou dívat na jejich mrtvoly po tři a půl dne a nedovolí jejich mrtvoly pochovat do hrobů. 
A ti, kteří bydlí na zemi, se budou nad nimi radovat a veselit a budou posílat dary jedni druhým; protože ti dva proroci trýznili obyvatele země. 
Ale po třech a půl dnech do nich vstoupil duch života od Boha a postavili se na nohy a na ty, kteří je pozorovali, padla veliká bázeň. 
Potom uslyšeli veliký hlas z nebe, který jim řekl: “Vystupte sem!” A oni vystoupili v oblaku do nebe a jejich nepřátelé je pozorovali. 
A v tu hodinu nastalo veliké zemětřesení a desetina města padla a v tom zemětřesení bylo zabito sedm tisíc lidí. A ostatní dostali strach a vzdali slávu nebeskému Bohu. 
Druhé “běda” pominulo; hle, třetí “běda” přichází rychle: 
Tehdy zatroubil sedmý anděl a v nebi zazněly mocné hlasy říkající: “Království světa se stala královstvím našeho Pána a jeho Krista; a on bude kralovat na věky věků!” 
Tehdy těch čtyřiadvacet starců, kteří sedí na svých trůnech před Božím obličejem, padlo na tváře a klanělo se Bohu 
se slovy: “Děkujeme tobě, Pane, Všemohoucí Bože, který jsi a který jsi byl a který přicházíš; neboť ses chopil své veliké moci a ujal ses kralování! 
Národy se rozhněvaly a přišel tvůj hněv a čas, aby byli souzeni mrtví a aby byla dána odplata tvým služebníkům prorokům a svatým a těm, kteří se bojí tvého jména, malým i velkým, a aby byli zničeni ti, kteří ničí zemi.” 
Tehdy se otevřel Boží chrám v nebi a v jeho chrámu byla vidět truhla jeho smlouvy. A nastalo veliké blýskání, hlasy a hromobití, zemětřesení a veliké krupobití.