1 Cùmání‑gǎ ngáva ñuyíú, te sa ndècu ndɨhɨ Yá Ndiǒxí Déhe‑gá. Te ɨɨⁿ‑ni xǐcuu‑gá. Te Déhe‑gá‑áⁿ nǐ cuu‑gá dàtná ɨɨⁿ tnúhu, chi ní cachí tnúhu‑gá nàcuáa càa Tátá‑gǎ Dútú Ndiǒxí. 2 Te sa ndècu‑gá ndɨhɨ Dútú Ndiǒxí te ní ngáva ñuyíú. 3 Te dɨu‑ni tnúhu mee Dǔtú Ndiǒxí ní cuu ní cadúha Déhe‑gá nchaa sá ìó ñuyíú. Te núu ñá túú Děhe‑gá ñá, te ñá túú nǎ coo ñuyíú‑a ni cùu. 4 Te dɨu‑ni Déhe‑gá quídé‑gǎ ndécú‑ó, te ní dáyèhé‑gá iní‑ó nàcuáa cundecu‑o. 5 Te tnúhu‑gá ní xíté nuu‑xi núú ndécú nchàa ñáyiu ñùhu ichi cuehé ichi duha. Te ñáyiu‑áⁿ cúǔ‑yu dàtná cue ñáyiu ndècu ɨɨⁿ núú néé, te dɨu‑ní‑yu cachí iní‑yu xocàní‑yu tnúhu‑gá dico vá ndácǔ‑yu.

6-7 Te ní xíndecu ɨɨⁿ tée ní xínani‑dě Juàá, te tée‑áⁿ nǐ táúchíúⁿ Yǎ Ndiǒxí sá càháⁿ‑dé tnúhu‑gá núú ñǎyiu. Te ní xáhaⁿ‑dě xií‑yu sá věxi Déhe‑gá ñuyíú‑a, te dandìxi túu‑gá iní‑yu cuèndá cutnùní iní‑yu nàcuáa ndùu cuendá Yǎ Ndiǒxí cuèndá quɨ́ndáá iní‑yu tnúhu‑gá. 8 Te ñá dɨ́ú mèe té Juàá ní dàndixi túu‑dé iní‑yu cuèndá cutnùní iní‑yu nàcuáa ndùu cuendá Yǎ Ndiǒxí, chi cuèndá‑ni ní xica cuu‑dé ní cáháⁿ‑dé sá Děhe Yá Ndiǒxí véxi‑gá dandìxi túu‑gá iní‑yu. 9 Te ndáá ndisa sá méé‑gǎ dándìxi túu‑gá iní ñáyiu ñuyíú‑a cuèndá cutnùní iní‑yu nàcuáa ndùu cuendá Yǎ Ndiǒxí.

10 Te ní xíndecu‑gá ñuyíú‑a, te ñáyiu ñuyíú‑a ñá ní cùtnuní iní‑yu yoo cùu‑gá, te dɨu‑ni mee‑gǎ ní cadúha‑gá ñuyíú‑a ní quide‑gá chìuⁿ ní táhú Dǔtú Ndiǒxí. 11 Te ní quixi‑gá ñuyíú nǐ càdúha mee‑gǎ, dico cue ñáyiu ñuyíú‑a ñá ní cùu váha iní‑yu núú‑gǎ. 12 Dico davá‑yu ní sándáá iní ñáhǎ‑yu xii‑gá, te ní nduu táhǔ‑yu ní nduu déhe ñaha Yǎ Ndiǒxí xií‑yu. 13 Te ñá túú ní ndùu déhe ñaha‑gǎ xií‑yu sá cúǔ‑yu déhe ñáyiu ñuyíú‑a, àdi sá ndécú tǎtǎ‑yu, nǎnǎ‑yu chi mee Yǎ Ndiǒxí ducaⁿ nǐ cuiní‑gá cunduu sá ndúú děhe ñaha‑gǎ xií‑yu.

14 Te Déhe‑gá ní quixi túu‑gá ñuyíú‑a, te ní cuu‑gá ɨɨⁿ yɨquɨ cùñú ní xíndecu ndɨhɨ ñaha‑gǎ xii nchoo cuè ñáyiu ní xica cuu túu ndɨhɨ‑gá. Te ní xiní‑ó sǎ ǐo càhnu cuu‑gá cuèndá sá ɨ́ɨ́ⁿ dìi díí‑ni‑gǎ cúú‑gǎ Déhe Yá Ndiǒxí, te ío cùndahú iní ñáhá‑gǎ chíndèe ñaha‑gá xii nchoo ñǎyiu ndècu ñuyíú‑a, te ío ndáá càháⁿ‑gá. 15 Te duha ní cáháⁿ té Juàá cuèndá Déhe Yá Ndiǒxí ní xáhaⁿ‑dě xii ñáyiu:

—Cuèndá tée iha ni cáháⁿ‑í ndéé cǎni‑gá ní cachí‑í sá quíxí ɨ̀ɨⁿ tée quixi. Te tée‑áⁿ cúnùu‑gá‑dé, chi díhna‑gá‑dé sa ndècu‑dé dàcúúxí yǔhú —duha ní xáhaⁿ‑dě xií‑yu.

16 Te ío váha iní Yaá‑áⁿ chi xìto ñaha‑gá xii‑o nchàa‑o ɨɨⁿ nduu ɨɨⁿ nduu. 17 Te ndíi Moìsés ní cachí tnúhu ndíi tnúhu Yá Ndiǒxí tnúhu sá sánú ìchi ñaha xii‑o nacuáa cundecu‑o, dico Déhe‑gá Xítohó Jesucrìstú ní cachí‑gá sá ǐo cùu iní ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑o. Te ní cáháⁿ‑gá nchaa dava‑gá tnúhu ndáá. 18 Te ñá ɨ́ɨ́ⁿ ñǎyiu xìní túu‑yu Yá Ndiǒxí. Dico ɨɨⁿdìi díí‑ni Déhe‑gá Yaá ndécú ndɨ̀hɨ‑gá càchí tnúhu‑gá nàcuáa càa‑gá.

19 Te cue tée isràél ndécú ñùú Jerusàlén ní tendaha‑güedě cue dútú ndɨhɨ cue tée cùu levítá cuáháⁿ‑güedé núú ndécú tě Juàá ndúcú tnǔhu‑güedé núú‑dě nǔu ná tée cùu‑dé. 20 Te ní cáháⁿ ndáá‑dé ní xáhaⁿ‑dě xii‑güedé:

—Yúhú, ñá dɨ́ú Crìstú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a cùu‑í —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

21 Te ní xáhaⁿ tùcu‑güedé:

—¿Te yoo cùu yohó váíⁿ? ¿Á yòhó cúú‑n tě Èliás? —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑dé.

Te ní xáhaⁿ tě Juàá:

—Yúhú, ñá dɨ́ú tě Èliás cúù‑í —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

Te xǎhaⁿ tùcu‑güedé:

—¿Te yòhó cúú‑n těe ní cachí cue tée ndéé sanaha quìxi cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí‑ǎⁿ? —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑dé.

Te ní xáhaⁿ‑dě:

—Ni ñà dɨ́ú těe‑áⁿ cúù‑í —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑güedé.

22 Te ní xáhaⁿ tùcu‑güedé:

—¿Te ná tée cùu yohó váíⁿ?, cuèndá ducaⁿ nàcani tnúhu‑ndɨ́ núú cuè tée ní tendaha ñàha xii‑ndɨ́ véxi‑ndɨ́, te cáháⁿ duuⁿ‑n nǔu ná tée cùu‑n —cachí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑dé.

23 Te ní xáhaⁿ tě Juàá:

—Yúhú cúù‑í tée xìca cáháⁿ xɨtɨ́ yucu nàcuáa ní cáháⁿ ndíi Chàiá, chi ndíi‑áⁿ nǐ cachí ndíi: “Chí dáñá ìchi cuehé ichi duha ndècu‑ndo te tnɨɨ‑ndo ìchi váha, chi véxi Yaá ío cùnuu”, duha ní cachí ndíi —càchí té Juàá xǎhaⁿ‑dě xii‑güedé.

24 Te cue tée ndùcu tnúhu núú tě Juàá nǔu ná tée cùu‑dé, cue tée‑áⁿ nǐ tendaha ñàha cue tée cùu fariséú xii‑güedé. 25 Te ní xáhaⁿ tùcu‑güedé xii té Juàá:

—¿Ná cuèndá dácuàndute‑n ñáyiu te núu ñá dɨ́ú Crìstú cúú‑n, te ni ñà dɨ́ú tě Èliás, te ni ñà dɨ́ú těe véxi cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí cúú‑n vàíⁿ? —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑dé.

26-27 Te ní xáhaⁿ tě Juàá:

—Yúhú ní ngódó núù‑í dácuàndute‑í ñáyiu. Dico nchìcúⁿ ɨɨⁿ tée véxi, te tée‑áⁿ cúnùu‑gá‑dé dàcúúxí yǔhú, chi yúhú cúù‑í ɨɨⁿ tée duuⁿ duuⁿ ñá túú tàú nandaxi cuědìcó ñɨɨ chàú‑dé dico quìde‑í chìuⁿ‑dé. Te tée‑áⁿ sa ñùhu tnahá‑dé tnuú‑ndó dìcó‑ni sá ñǎ túú xìní‑ndó‑dě —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

28 Duha ní cuu ñuú Bètábará ñuú cáá ndàa ɨngá xio yúte Jòrdán, yàcáⁿ ní xíndecu té Juàá ní dácuándùte‑dé ñáyiu.

29 Te nduu tněé ní xiní té Juàá Jèsús véxi yatni‑gá núú ndécú‑dě ndɨhɨ ñáyiu. Te ní xáhaⁿ‑dě xií‑yu:

—Chí cúndèhe tée‑ǎⁿ, chi tée‑ǎⁿ cúú‑dě Crìstú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a, te véxi‑dé cada càhnu iní‑dé nchaa yícá cuěchi ñáyiu ñuyíú. Te cùu‑dé dàtná ɨɨⁿ mběé quɨtɨ ío váha iní‑xi. 30 Te dɨu tée‑ǎⁿ ní cachí‑í sá cánchǐcúⁿ‑dé quixi. Te cùnuu‑gá‑dé dàcúúxí yǔhú, chi díhna‑gá‑dé sa ndècu ní cachí‑í xii‑ndo. 31 Te ni yǔhú ñá túú xìní‑í‑dé ní cùu, dico xìca cuu‑í dácuàndute‑í ñáyiu cuèndá nchaa ñáyiu isràél quiní ñáhǎ‑yu xii‑dé —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xií‑yu.

32 Te ní xáhaⁿ tùcu‑dé:

—Ní xiní‑í Espíritú Yǎ Ndiǒxí ní quee‑xi andɨu věxi cuuⁿ‑xi ngúndecu ndɨhɨ ñaha‑xi xìi‑dé, te dàtná cáá lǒmá cáá Espíritú‑áⁿ věxi cuuⁿ‑xi. 33 Te yúhú ñá túú xìní‑í‑dé ní cùu, dico Yá Ndiǒxí Yaá ní tendaha ñàha xii‑í xícá cùu‑í dácuàndute‑í ñáyiu, Yaá‑áⁿ nǐ cachí tnúhu‑gá sá těe na quìní‑í ngúndecu ndɨhɨ Espíritú‑gá sá věxi cuuⁿ andɨu, te tée‑áⁿ taxi‑dé Espíritú‑gá cundecu ndɨhɨ‑o. 34 Te yúhú ní xiní‑í‑dé te xìní ndáá‑í sá Děhe Dútú Ndiǒxí cúú‑dě. Te xíǎⁿ càchí tnúhu‑í xii‑ndo —càchí té Juàá xǎhaⁿ‑dě xií‑yu.

35 Te nduu tněé‑áⁿ dɨu‑ni xíáⁿ ndécú tě Juàá ndɨhɨ úú cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑dé. 36 Te ní xiní‑dé Jèsús ñúhú‑gǎ ichi, te ní xáhaⁿ‑dě xii cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑dé‑áⁿ:

—Chí cúndèhe tée‑ǎⁿ, chi tée‑ǎⁿ cúú‑dě Crìstú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a. Te cùu‑dé dàtná ɨɨⁿ mběé quɨtɨ ío váha iní‑xi —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

37 Te sá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ té Juàá núú cuè tée úú ndɨhɨ‑dé‑áⁿ nǔu ní chinchícúⁿ‑güedé Jèsús. 38 Te ní nchócótó‑gǎ ndàa sátá‑gǎ, te ní xiní‑gá sá nchìcúⁿ ñáhá‑güedě xii‑gá. Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:

—¿Ná nándùcu‑ndo? —cachí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.

Te ní xáhaⁿ‑güedě:

—¿Ndèé ndécú‑n, Ràbií? —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.

Te Ràbií‑áⁿ quéé‑xí Mèstrú tnúhu mee‑güedě. 39 Te ní xáhaⁿ Jèsús xii‑güedé:

—Chí nèhé te quiní‑ndó —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ.

Te ní xica‑güedé cuáháⁿ‑güedé, te ní quexìo‑güedé núú quídé vèhe‑gá. Te ndècu‑ni‑güedé ndɨhɨ‑gá ní cuaa, chi dàtná òré caa cúmí sacuaa ní sáá‑güedé.

40 Te úú cue tée‑áⁿ nǐ tnɨɨ‑güedé tnúhu ní cáháⁿ té Juàá, te ní chinchícúⁿ‑güedé Jèsús. Te núú ùú cue tée‑áⁿ, ɨɨⁿ‑dé nání‑dě Ndrǐxí, te ñaní‑dé cúú tě Xǐmú, àdi Pelú chi úú dɨ̀u‑dé. 41 Te té Ndrǐxí‑áⁿ nǐ nanducu‑ni‑dě ñaní‑dé te ní xáhaⁿ‑dě:

—Ní naníhí‑ndɨ̌ tée cùu Mesiás —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

Te Mèsiás‑áⁿ quéé‑xí Crìstú tnúhu mee‑güedě, Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a. 42 Te ndèca té Ndrǐxí ñaní‑dé cuáháⁿ núú ndécú Jèsús. Te òré ní xiní ñáhá Jèsús xii té Xǐmú, te ní xáhaⁿ‑gǎ:

—Yòhó cúú‑n tě Xǐmú déhe té Jònás, te vitna danàni ñaha‑í Cèfás xii‑n —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ.

Te Cèfás‑ǎⁿ quéé‑xí Pèlú tnúhu mee‑güedě.

43 Te nduu tněé ní sani iní‑gá quɨ́hɨ́ⁿ‑gá distrìtú Galìleá. Te ní naníhí‑gǎ ɨɨⁿ tée nàni Lipé, te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé:

—Néhé ná quɨ̀hɨ́ⁿ‑ó nǔú quɨ̀hɨ́ⁿ‑í‑a —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ.

44 Te té Lìpé‑áⁿ cúú‑dě tée ñuú Bètsaidá. Te dɨu‑ni ñuú yàcáⁿ cúú ñùú té Ndrǐxí ndɨhɨ té Pèlú. 45 Te té Lìpé ní naníhí tnáhá‑dě ndɨhɨ té Natanàél, te ní xáhaⁿ‑dě:

—Ní naníhí‑ndɨ̌ tée dii cuèndú‑xi ní chídó tnùní ndíi Moìsés ndɨhɨ dava‑gá cue tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha. Te tée‑áⁿ nání‑dě Jèsús déhe té Chèé, tée ñuú Nazàrét —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

46 Te ní xáhaⁿ tě Natanàél xii té Lìpé:

—¿Te náa ío váha càa ñuú Nazàrét nǔu da yàcáⁿ quee tée cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí? —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

Te ní xáhaⁿ tě Lìpé:

—Néhé ná quɨ̀hɨ́ⁿ‑ó te quiní‑n —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

47 Te òré ní xiní Jèsús té Natanàél tá cùyatni‑dé cuáháⁿ, te ní cáháⁿ‑gá cuèndá‑dé te ní cachí‑gá:

—Tée véxi‑ǎⁿ cúú‑dě mei těe isràél, te ñá ɨ́ɨ́ⁿ ndùu dandahú‑dé ñáyiu —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ.

48 Te ní xáhaⁿ tě Natanàél xii Jèsús:

—¿Te nása náquiní ñáhá‑n? —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.

Te ní xáhaⁿ Jèsús:

—Yúhú sa ní xiní ñáhà‑í xii‑n òré ndécú‑gǎ‑n càha yutnu ngúxí‑ǎⁿ te ni tě Lìpé vátá cáná ñàha‑gá‑dé xii‑n òré‑áⁿ —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.

49 Te sá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ‑gá, núu ní xáhaⁿ tě Natanàél xii‑gá:

—Mèstrú, yòhó cúú‑n Děhe Dútú Ndiǒxí yɨ́ndàha‑n ñáyiu isràél —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.

50 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ:

—Cuèndá sá nǐ xiní ñáhà‑í xii‑n càha yutnu ngúxí xíǎⁿ iní ñáhá‑n, dico cuéhé‑gǎ núú sǎ quìní‑n —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.

51 Te ní xáhaⁿ tùcu‑gá:

—Na càchí tnúhu ndáá‑í sá sàá nduu, te quiní‑ndó nàcaáⁿ andɨu. Te quiní‑ndó cuè espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí sá ndàa nuu‑xi quide‑xi núú cúndècu yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo —cachí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.