Žalmi.
75.
Oleske, ko ľidžal o bašaviben pro giľavipen: „Ma zňičin!“ Le Asafoskro žalmos. 
Lašaras tut, Devla, lašaras tut, bo tiro nav hino pašes; o manuša vakeren pal tire zazraki. 
Tu phenes: „Andro časos, so diňom, sudzinava spravodľišagoha. 
Sar e phuv le manušenca razisaľol, me som oda, ko ľikerel zorales lakre zakladi.“ 
Phenav le lašardenge: „Ma lašaren tumen!“ Le nalačhenge: „Ma hazden tumen upre! 
Ma hazden tumen upre pro ňebos, ma vakeren avke barikanes!“ 
Aňi pal o vichodos, aňi pal o zapados, aňi pal e pušťa, ňiko pes našťi ľidžal upre, 
bo ča o Del hino sudcas: Jekhes dikhel tele a avres hazdel upre. 
Bo andre le RAJESKRO vast hin e kuči pherdžarďi la koreňimen moľaha, so peňinel; ov la čhivel avri a pijena latar savore nalačhe manuša pre phuv, pijena avri dži e posledno kapka. 
Ale me furt vakerava pal tute, giľavava o chvali tuke, Devla le Jakoboskro. 
O Del phenel: „Odčhinava savori zor le nalačhe manušengri a hazdela pes upre e zor le spravodľive manušengri.“