Ezechiel.
2.
Phenďa mange: „Manušeja, ušťi upre! Kamav tuha te vakerel.“ 
Sar manca vakerelas, avľa andre mande o Duchos a ačhaďa man pro pindre a me šunavas oles, ko manca vakerelas. 
Phenďa mange: „Manušeja, bičhavav tut ko Izraeliti, ko zacato narodos, savo pes mange ačhaďa. On the lengre dada pes mange ačhade a avke oda keren dži adadžives. 
Kala manuša hine zacata the zorale andro jile. Ipen vašoda tut ke lende bičhavav. Phen lenge: ‚Kada phenel o RAJ, o Adonaj!‘ 
Či tut kala zacata manuša šunena abo na, ale džanena, hoj sas maškar lende o prorokos. 
Ale tu, manušeja, ma dara tut lendar aňi olestar, so tuke phenena. Ma dara, aňi kajte tut obkľučindehas sar o koľaka abo sar o trňi aňi kajte bešľalas maškar o škorpijoni. Ma dara olestar, so vakeren, aňi ma predara lendar, bo on hine zacata manuša. 
Vaker lenge mire lava, či tut šunena abo na, bo on hine zacata manuša.“ 
„Ale tu, manušeja, šun, so tuke phenav: Ma av ajso zacato sar kala manuša! Phundrav o muj a cha, so tut dav!“ 
Akor dikhľom varesavo vast, sar pes ke ma nacirdel, a andre oda vast sas o zvitkos 
a oda vast les angle mande phundraďa. Pre oda zvitkos sas pal soduj seri pisimen o lava pal o roviben, pal e žaľa the pal o pharipen.