26
Má namur ái Agiripa ák parai si Paulo ngoromin, “Minái má kam pákánbung suri una para kam te worwor sur iáu sang.”
Má ngorer ák tulsai limán ái Paulo, ki ák turpasi worwor suri panpan palai tan táit di atiutiwi mai mák parai ngoromin,
“Kabisit Agiripa, minái iau sámtur i matam, iau utung kuluk suri ina kosoi bos worwor no er di atiutiu iau mai á bos Iudáiá. Má iau ot kuluk mul kabin á iáu sang iáu kámlemen á kángim tatalen á tan Iudáiá má uri tan holhol a aptur pas tili katbán i gim má gimá lu arngangar kunán. Keskam, minái iau sung iáu suri una longra noi be i kak worwor.
“Marán Iudáiá minái di lain mánán on sang á kak liu má ngádáh iau liu ngoi anang i kak malar má ami mul Ierusalem tangkabin hirá iau kalik. Pil 3:5-6Dikte lain mánán i iau i dolon pákánbung. Má ngo di nem, ki á di sang da worwor talas uri kak liu ngo á iau á kesá Parisaio, má ngorer iau lu mur arwat pas noi sang á keskeskesi rákán á nagogon si Káláu. Apo 23:6, 28:20Má onin iau sámtur i nagogon kabin i kak ruruna ngo ái Káláu ákte long artálár i kán oror pagas a longoi uri narsán rang támin i gim hirá. Oror pagas minái ngo ái Káláu na salaptur kalengnai kán matananu tili minat. Má á di á sángul mai aru á kabinhun káián Israel, di ruruna ngo da kipi á oror taru minái e ngo da lu lotu uri narsán ái Káláu i bosbos bung no ngorer a parai i nagogon. Mái sár á iau, iau ruruna ngo ái Káláu ákte aptur kalengnai má á kesá kálámul tili minat. Má kabin i kak ruruna ngorer, kabisit, bos Iudáiá dik atiutiu iau suri. Bos Iudáiá di ruruna ngo ái Káláu a arwat suri na aptur kalengnai kálámul tili minat. Ki suri dáh a laklak i bál di suri ruruna ngo ái Káláu ákte aptur kalengna Iesu tili minat?
Apo 8:3“Má tungu iau mul iau káu i bus kokok mai longoi bos matngan ngorer suri pua pala Iesu kakun Nasaret. 10 Má erei á táit iau lu longoi ami Ierusalem. Tan pakpakta kán tan tám osmapak di sormángát pala iau má iak lu oboi marán á bos tám ruruna uri rumán batbat kalar. Má i pákánbung di sormángát pala di uri minat, iau sormángát mul ngo tatalen di longoi a nokwan. 11 Marán pákán iau lu han uri bos rumán lotu no suri arangrangas i di má iau lu tohoi susdo di suri da para sáksákna Iesu. Má a tuan mos i balang uri di á bos tám ruruna, má ngorer iak han uri tan malar tepák i bos balis kándi ái rung tili risán suri abilbilingna di.
12 “Má ngorer i kesi kak láklák, iau han ur Damasko. Má iau kipi bos pákán ram singin bos pakpakta kán tan tám osmapak, má tan pákán ram erei a tari rakrakai má nokwan singing suri arangrangas i bos tám ruruna. 13 Má kángim kabisit, ngo kángim tu láklák be tangrai sál ur Damasko, má ngo ákte kis lul tur má nas, ki iak mákái kesá lala talas tilami bát a lala talápár sorliwi talsán nas a márám kaul gim ái rung gim tiklik no. 14 Má gim no gimá pur uradi bim, má iak longrai kaungán kes a para ngoromin singing mai worwor Ebaraio ngo, ‘Saulo, Saulo, suri dáh kam tunga abilbilingna iau? Marán pákán iau kilkila iáu, mái sár kam tungai taltaladeng. Má ngorer u arangrangas kalengna iáu sang.’ 15 Ki iak gátna ngoromin, ‘Má iáu sinih, Konom?’ Mái Konom a kosoi ngo, ‘Á iau sár ái Iesu, koner u abilbilingnai. 16 Má inái una salaptur má unák sámtur. Iakte tapam hut narsam suri utung pas iáu suri una tám toptop kaiak, má suri una arbin talas suri táit ukte mákái onin má suri táit mul ina inngasi singim namur. 17 Á iáu, ina saras pas iáu tili limán kam bos matananu má tili lim di ái rung tili risán mul. Ina tarwa iáu uri narsá di 18  Ais 42:16; Epe 2:2; Kol 1:13suri atalsai mát di suri dák ilang alari kuron má dák mur i talas. Má unák talka pas di tili lalin rakrakai káián ái Satan má dák tapriu sur Káláu. Má ngorer dák ruruna má inak pah palai kándi sápkin tatalen, má dáng kusak suri da otoi arlih ái Káláu ákte eran on i katbán matananu ákte ilwa pas di ur káián.’
19 “Má ngorer, kabisit Agiripa, iau long arwat pasi arardos si Iesu a hut i pákánbung er iau mákái mákmák tilami bát. 20 Iau mulán arbin ur si di anang Damasko, má namur ur si di ami Ierusalem má i bos malar no á Iudáiá, má uri narsá di mul ái rung tili risán. Iak parai si di ngo da hol kaleng má dák tapriu sur Káláu. Má iak parai mul si di ngo kándi lain tatalen na inngas tari ngo dikte hol kaleng muswan. 21 Minái á káplabin er dik tola iau á bos Iudáiá ami rumán osmapak má dik tohoi suri up bing iau. 22 Mái sár ái Káláu a tangan iau mai kán rakrakai tangkabin til tungu ák han pang i pákánbung minái. Má ngorer onin iak sámtur i mát gam má iak arbin talas ur si gam á tan kálámul pakta mái rung di piráh piráh mul. Táit iau sang iau parai ngo ákte hut, kápate lite alari worwor si Moses má káián bos tám worwor tus. Auh, a tukesá matngan sár. 23  Luk 24:44-47; 1Ko 15:20Táit di parai a ngoromin, ngo Mesaia na áslai besang i rangrangas má namur na mat, má ái á mulán kálámul ái Káláu na aptur kalengnai tili minat. Má di parai mul ngo ái na arbin mai lain arbin suri talas, ngo talas ákte han uri narsán matananu no, bos Iudáiá mái rung tili risán mul.”
24 Má i pákánbung minái ái Pestus a som kusai worwor si Paulo mák bin mai worwor ngoromin, “Wa ukte ngul má á iáu! Kam tilik mánán a abau iáu má uk ngul!” 25 Mái Paulo áng kosoi ngoromin,
“Pestus, iáu kángim lain kálámul pakta, má iau parai singim ngo káp iau te ngul. A talas á kak hol, má tan táit minái iau parai a támin. 26 Ái Kabisit Agiripa a talas suri bos táit minái, má iak sengsegeng suri para noi tan táit singin. Iau mánán sang ngo ákte talas ur on á bos táit minái iakte parai singin, kabin kápate punpunam á tan táit minái, a tur talas uri mátán matamata.”
27 Ái Paulo a be parai ngorer si Pestus, ki namur ák ilang mul sur Agiripa mák parai singin ngo, “Kabisit Agiripa, u ruruna i bos tám worwor tus, be? Iau mánán ngo u ruruna i di.” 28 Má namur ái Agiripa ák parai ur si Paulo ngo, “Be, u hol on ngo i kuir pákánbung sár inái una talka pas iau inak ruruna?” 29 Mái Paulo a kosoi ngoromin, “Iau arwat suri worwor mam iáu i dolon pákánbung ngo i mudán pákánbung. Kak sung ur si Káláu sur iáu má tara dáh mul er gam longra iau onin ngo gama ngoro iau sang. Ái sár káp iau te sung sur gam ngo gama kamkabat, kápte. Iau sung sur gam ngo gama ruruna sár.”
30 A be worwor no ái Paulo, ki ái kabisit Agiripa diar kukun ái Benis, mái Pestus, koner a kálámul pakta on á balis erei, mái rung di kis iatung, dik sámtur 31 má dik so alari rumán kis talum erei. Má namur dik worwor arliu i di ki dik parai ngo, “Kálámul minái kápate long te sápkin arwat suri da oboi uri kamkabat ngo da nagogon on uri minat.” 32 Io, mái Agiripa ák parai si Pestus ngo, “Keskam, kálámul minái ákte utung pas Kaisar ngo na longrai. Ngo kápnate han utung pas Kaisar ngorer, ki na han te sengsegeng má.”

26:5: Pil 3:5-6

26:6: Apo 23:6, 28:20

26:9: Apo 8:3

26:18: Ais 42:16; Epe 2:2; Kol 1:13

26:23: Luk 24:44-47; 1Ko 15:20