21
Paul Jerusalem-piye namää
1 Naˀindi in tꞌowa âyjoeˀan dihayḏi iˀ pꞌojâaḏi Cos gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye taˀgebo gimää. Wíyá tháwä́n oe pꞌojâaḏi Rhodes gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye gimää, iweḏáháˀ oe Patara búˀpiyá. 2 Iwe wíyá kophé oe Phoenicia nangepiye namändi naˀä́n, heḏi ívítógiḏi iweḏi gimää. 3 Cyprus pꞌojâaḏi nanbí yä̖́ˀmä́ngéḏí nakꞌóe, heḏi iˀ giphademändi âymûˀ. Iweḏá oe Syria nangepiye gimää, heḏi Tyre búˀ gipówá. Wí hé iwepiye dâyhondiˀ dâydaykhâymáa. 4 Waˀ gin dívíˀoḏi wên Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin âynuwä̖, heḏi âyshaaḏi wí jâaḏi indáḏí ívíwóyí̖ˀ. Indi Paul óetu̖ˀan Jerusalem-piye wínamú-ípí gin, gá iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâytu̖ˀandân háa ûnpuwagíˀoˀin. 5 Naˀin kophépiye wíyá gimú-íḏí napóe ihayḏi, tꞌä̖hkí in senäˀ inbí kwiyä̖ˀ heḏá inbí áyyä̖̂ä̖ wóegé oe búˀ jáˀwépiye dípahoˀ, heḏi mâapꞌoe kíngéwi okhá̖ˀ deeḏi ívídégeˀdikwꞌóḏiḏi ívíjûusuˀan. 6 Ívísengitu̖hkanbowa ihayḏi naˀin gimännin iˀ kophé iwe ívítógi, heḏi in Tyre-windá dívíweehoˀ.
7 Tyre iweḏi gimää heḏi oe Ptolmais búˀ gipówá. In Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin iwe dithaaˀin âysengitu̖ˀan, heḏi wí thaa indáḏí ívíwóyí̖ˀ. 8 Wíyá tháwä́n iweḏi gipee, heḏi oe Caesarea búˀ gipówá. Wí sen Philip gin nakhá̖wä̖́ˀivíˀpiye gimää, i-á Jôesi Táḏáví híwó̖ˀdi tun ovâytꞌôeˀoˀi namuu, heḏi i-áḏí ívíwóyí̖ˀ. I-á wêe namuu in tséḏí dijiˀin senäˀ diweḏi, in oe Jerusalem ovâydeˀmannin in Jesus-ví tꞌôekhuwaˀin ovâykhä̖geˀnamíḏí. 9 Philip-á jónu aˀyûn khóhtsa̖a̖píˀin ûnkwꞌó, indá Jôesi Táḏáví tukheˀminnân ûnmuu. 10 Hä̖́yú̖ thaa iwe gikwꞌôn dihayḏi wí sen Agabus gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ oe Judea nangeḏi napówá. I-á wáˀ Jôesi Táḏáví tukheˀbibá namuu. 11 Iˀ sen nanbíˀpiye naˀä̖ä̖, heḏi Paul-ví baˀáa ônkêˀḏi wíˀbo iví ândáḏí iví mandáḏí ipiwhiˀan, heḏi natú̖, “Iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ natú̖, ginbá in Jerusalem-win Huḏíyoḏi óewhihkankhâymáa toˀwí nä́ˀin baˀáa ivíˀin ûnmuuˀiˀ, heḏá in Huḏíyo dimuupíˀinbí mange óekánkhâymáa.”
12 Nä́ˀin gitꞌoe ihayḏi in wéˀgen tꞌowa-áḏí kayˀindi Paul âytu̖máa oe Jerusalem-piye wínamú-ípí gin. 13 Hebo Paul natú̖, “Hânnan úvíˀoˀ? Háaḏan íséejiˀ? Háaḏan díkꞌáykháaˀoˀ? Naa okhâymuu tꞌowaḏi díwhiˀa̖míḏíḏa̖ˀbá joe, okhâymuu wáˀ oe Jerusalem Nanbí Sedó Jesus-gîˀ ochuu-íḏí.” 14 Wígínkoḏipí âyhíjekannamíḏí, heḏiho giwänpitú̖, “Háa Nanbí Sedó Jôesi Táḏá natú̖ waa napúuwí,” heḏi wíyá wíˀâytu̖ˀanpí.
15 Wíyá hä̖́yú̖ thaa naphaḏe ihayḏi nanbí hä̖ä̖wí âykhâyˀan heḏi Jerusalem-piye gimää. 16 Wên Caesarea-win Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin naˀindáḏí dimää. Oe Jerusalem gipówáḏí Mnason-bí tewhá eepiye díhoˀ iwe gikwoníḏí. Nä́ˀi sendá Cyprus-wi namuu, heḏi wí in páaḏéˀin Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀinbíˀweḏiˀiˀbá namuu.
Paul-di James-á in méesateˀin tsonnindá ovâytu̖ˀan háa ûnpóeˀin
17 In Jerusalem-win Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀindi híhchandi dísígíhógi. 18 Wíyá tháwä́n Paul-áḏí naˀindáḏí James-víˀpiye gipu̖wä̖mää. Tꞌä̖hkí in méesateˀin tsonnin wáˀ iwe dikwꞌó. 19 Paul-di ovâysengitu̖ˀan, heḏáháˀ tꞌä̖hkí háa napóe waabá ovâytu̖ˀan, háa Jôesi Táḏáḏí in Huḏíyo dimuupíˀin ovâyˀan waa in tꞌôe Paul iˀannin namuuḏi. 20 Ovâytꞌôeˀandi ditꞌoe ihayḏi Jôesi Táḏá kwꞌáayébo dâymáa.
Heḏáháˀ Paul-á óetu̖ˀan, “Tíˀûu páaḏéˀiˀ, úhanginná báyékí maapaasôn in Huḏíyo wáˀ Jesus-víˀpiye dívíwä̖yu̖mä́giˀin, heḏi indá iˀ tsontun Moses itaˀnan deepiye hânho dívíkayˀoˀ. 21 Nä́ˀin Huḏíyo uví̖ˀgeḏi ginnân ovâytu̖ˀan: U̖ˀḏi tꞌä̖hkí Huḏíyo in Huḏíyo dimuupíˀinbí nange eeje dithaaˀin ovâyhá̖ˀoˀ Moses-ví híˀ dâyˀaˀginnamípíˀin, heḏá inbí áyyä̖̂ä̖ in Huḏíyoví kꞌewe taaḏi wíˀovâytaaˀa̖mípíˀin, heḏá in Huḏíyoví khuu-á wíḏâyˀá̖yîngiˀa̖mípíˀindá. 22 Nä́ˀin Huḏíyo dimuuˀin Jesus-víˀpiye dívíwä̖yu̖ˀin taˀgendi dínhanginpúuwí u̖ nä́we unpówáˀin. Heḏiho ívítsikaˀyan háa gínkhâyˀä̖ˀ ívíˀa̖míˀin. 23 Gá ginnân: U̖-á nä́ˀin wítu̖hkankhâymáaˀin óˀan. Nanbí jâa jónu senäˀ dijiˀ, inbí tun Jôesi Táḏá dâymä́giˀin háa igîˀ dívíkhâymáaˀin. 24 Indáḏí ópûn, heḏi háa ditú̖ waa dívíbowaˀin dâykeeyan dihayḏi, u̖-á háa dívíˀo waa hanbá biˀa̖mí, heḏá ingîˀ ovâywáˀâa-í tꞌä̖hkí ovâykꞌoewá-íḏí. * Waˀ in senäˀ ovâykꞌowapíḏíbo dínkhâyˀä̖ˀ wên animâa dâykuumä́-íˀin dâyhá̖a̖nú-íḏí Jôesi Táḏá óemä̂äníḏí. Gin biˀandáho tꞌä̖hkí tꞌowa dínhanginnáaní nä́ˀi Moses-ví tsontun mânˀaˀgindoˀin, heḏiho hä̖ä̖wí uví̖ˀgeḏi ditû̖ˀdi-á taˀgen wínamuupíˀin. 25 Hewänbo in Huḏíyo dimuupíˀin Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin naˀindi âytaˀnan âytu̖ˀâ̖a̖míḏí nä́ˀin naˀin âywéhpêeˀannin: Wíḏâykꞌoˀípí iˀ koegîˀ in wéˀgen tꞌowa inbí jôesi dâymä́giˀiˀ, † Námúˀḏí 15:20. heḏá wíḏâyˀûnpꞌoekꞌoˀípí, heḏá in animâa ovâykꞌéwhihá̖núˀinbí píví iˀ ûnpꞌoe napeepîˀ wáˀ wíḏâykꞌoˀípí, heḏá wíyá toˀwíví kwee-áḏí háa sendáḏí wíḏívíwhoˀkwꞌôenípí.”
26 Heḏiho Paul-di in jónu senäˀ i-áḏí ovâyhoˀ, heḏi wíyá tháwä́n indáḏí háa dínkhâyˀä̖ˀ waa dívíˀan inbí khuu dâyˀaˀginnamíḏí, heḏi iˀ méesate hayˀi ee ditsꞌú̖ in owhaˀ ovâytu̖ˀâ̖a̖míḏí hä̖́yú̖ thaa ovâyhûuwíˀin nä́ˀi tꞌä̖hkí dâyboewá-íḏí. Ihayḏânho dâykꞌúwákha̖nugíˀo wíˀíngîˀ Jôesi Táḏá óemä̂äníḏí.
Paul iˀ méesate hayˀiˀ iwe óepankêˀ
27 Heḏi iˀ jâaḏi naphaḏemän dihayḏi wên Huḏíyo Asia-windi Paul ee méesate hayˀiˀ iwe óemûˀ, heḏi indi in tꞌowa iwáygé dijiˀin Paul-víˀpiye ovâytꞌayjaaˀandáháˀ óeyâ̖ˀ. 28 Ginnân dívítu̖wí̖núndeˀ: “Un tꞌowa Israel-win, díkhä̖geˀnan. Nä́ˀi-ân namuu iˀ sen wéngé tꞌä̖hkí tꞌowa ovâytu̖máaˀi nanbí khuu gínmuuˀi heḏá nanbí tꞌowa-á heḏá nä́ˀi méesate hayˀi-á háagîˀ wänbo wígínchä̖ˀmuupíˀin, heḏá wáˀ nä́ˀin Huḏíyo dimuupíˀin wänbo nä́ˀi méesate ee iˀḏi ovâytsꞌúḏe, heḏânho nä́ˀi tewhá Jôesi Táḏávîˀ ûnmuuˀiˀ ônˀaˀginhá̖nú.” 29 Gin ditú̖ gá Trophimus oe Ephesus-wi óemûˀḏân Paul-áḏí oe búˀ i̖ˀge dajiḏi, heḏiho diˀân Paul-di iˀ méesate ee óetsꞌúḏeˀin.
30 In tꞌowa ee búˀ i̖ˀge tꞌä̖hkí ditꞌayjaapóe, heḏi wáy Paul nawin diwepiye dívíwä̖́nähoˀḏi óeyâ̖ˀḏi iˀ méesate eeḏi jáˀwépiye khóhkayḏi óehoˀ, heḏi in phóḏi dâytꞌíḏi. 31 Paul óeháyjíˀin didaˀ, heḏiho toˀwí iˀ Rome-win sundaḏoví pꞌóˀḏéḏîˀ tsondivíˀpiye namää óetꞌôeˀm̖íḏí in Jerusalem-win tꞌowa tꞌä̖hkí báyékí ditꞌayjaapóeˀin. 32 Wesebo iˀḏi wên sundaḏo inbí tsonnin wóegé ovâywéˀgeˀan, heḏi indá owáy in tꞌowa dijiˀ iwepiye dívíˀä̖ä̖hoˀ. Iví sundaḏo wóegé dipówáḏí in tꞌowaḏi ovâymûˀ ihayḏi wesebo Paul óewhä̖́ḏiḏi dívíwóyí̖ˀ. 33 Iˀ sundaḏoví pꞌóˀḏéḏîˀ Paul-víˀpiye namääḏi iví khóe ônyâ̖ˀ, heḏi in sundaḏo ovâytu̖ˀan kaḏénaḏi óewhiˀa̖mí gin, heḏá in tꞌowa ovâytsikaˀyan, “To-an nä́ˀi sen namuu? Hânnan iˀan?” 34 Wên tꞌowa wí hä̖ä̖wí dívítu̖wí̖núndeˀ, wây-á wêndá hä̖ä̖wí piháa-á, heḏânho hânho díntu̖hkwíntû̖ˀdi wíˀûnkoḏipí ûnhanginpúuwíˀin taˀgendi háa napóeˀin. Heḏiho in sundaḏo ovâytu̖ˀan, “Nanbí sundaḏo tewhá iwepiyebo bîntsꞌûuḏe-í” gin. 35 In sundaḏoḏi iwáy sheˀáy iwepiye óehoˀ, heḏi iweḏáháˀ óetegekêˀḏi kwꞌáyepiye óepiye, gá in tꞌowa hânho dívítꞌayyaaˀoḏân, 36 heḏi Paul ûnwóemändi dívítu̖wí̖núndeˀ “Jaˀ âyháyjí” gin.
Paul-di wíˀbo iví̖ˀgeḏi in Huḏíyo ovâyhéeˀan
37 In sundaḏoḏi Paul inbíˀpiye óetsuḏehon dihayḏi, Paul-di Greek tundi iˀ sundaḏo pꞌóˀḏéḏîˀ óetu̖ˀan, “Ti wên háawên wítu̖ˀâ̖a̖mí?” Iˀḏi Paul óetu̖ˀan, “Naa wíḏînhanginnáhpíwän Greek tundi bihéeˀoˀin. 38 Heḏiho u̖-á wíˀunmuupí iˀ to Egypt-wiˀ, wên tꞌowa iˀ nangewin tsonnindaḏí ovâyhä́nkannandiˀ, heḏáháˀ iˀḏi in jónu maapaasôn (4,000) senäˀ oe ahkónupiye ovâyhoˀ, tꞌowa tꞌakha̖nuˀin gin ovâytu̖ˀoˀin.” 39 “Joe” gin Paul natú̖, “Naa Huḏíyo-ân omuu. Tarsus búˀwibá omuu, hä̖ˀi-á wí búˀ hayˀiˀ oe Cilicia nange iweˀi namuu, heḏi iwe otháˀḏe. Ti nä́ˀin tꞌowa naa díhíˀmä̂äní?” 40 Heḏiho in tꞌowa ovâyhéeˀa̖míḏí óemä́giḏi Paul sheˀáy kwꞌáye wáy iwí̖nú, heḏi imannan dívítꞌôeyaaníḏí. Ditu̖hán dihayḏi inbí Hebrew tundi ovâyhéeˀan. Ginnân ovâytu̖ˀan: