1 Kate' ža na', da' naken ža la'y chegak benne' judío ka', wdé Jesusen' gan de yele ẕoa' stribe. Želdón benne' wsedle chie' ka', na' wzó ḻáwgake' želké'e bisto gan žia ẕoa' striben', na' žáwgaken'. 2 Kate' benne' yodo' fariseo ka' bḻé'egekle' da' ni, góžgake' Jesusen':

—Bwia nga, žongak benne' wsedle chio' ka' da' bi žaḻa' gonžo ža la'y.

3 Naž Jesusen' gože' ḻégake':

—¿Bi beḻ-le ḻe'e yiche la'y kan nak da' ben Dabí katen' wdone', na' ḻezka' wdongak benne' ka' wnníta'ḻengake' ḻe'? 4 Wyoé'e ḻo yo'o che Dios, na' bdawe' yet x̱til ka' zej nkwe'e ḻo bkog la'y, dan' bi žaḻa' gawe' ḻe', na' bi žaḻa' gawgak benne' ka' wnníta'ḻengake' ḻe', san toze bx̱oz ka' de latje gáwgaken'. 5 ¿Bi beḻ-le da' wnná Moisés wak gongak bx̱oz ka' ža la'y ka'? Žóngake' žin ḻi'a yodo' ža la'y ka', na' bi želbage'e doḻa'. 6 Na'a, neda' žapa' ḻe'e, zoa' neda' nga, na' naka' benne' nakže' blo ka yodo'. 7 Bi žejní'ilele dan' nyejw ḻe'e yiche la'y, da' ẕnnan: “Žénela' yeyache' ḻáže'lele lježle ka', na' kégeze gotle bia beždo' ka', bia ka' ẕzeyle ḻo bkog la'y chia'.” Chela' žejní'ilele da' ki, bi besbága'le benne' ka' ẕia, benne' ka' bi želbage'e ẕia. 8 Ka' naken, dan' naka' neda', Benne' Golje' Benách, X̱an ža la'y.

9 Naž bezá' Jesusen' ga na', na' wyoé'e ḻo yo'o gan ẕdobgak benne' judío ka' nich yéngekle' x̱tiža' Dios. 10 Ḻo yo'on' wzóa to benne' nžeke' ne'e, na' dan' žénegekle benne' judío wnná bia' ka' žéḻgekle' to da' gak yesbága'gake' Jesusen' ẕia, che ḻen wnnábgekle' Ḻe', na' wnnágake':

—¿De latje yeyonžo no benne' yižwé' kate' nak ža la'y?

11 Bechebe Jesusen', na' gože' ḻégake':

—No benne' ládjwle ḻe'e, cha' zoa to ẕila' chie', na' cha' bix̱ba' toba' ḻo yežw kate' nak ža la'y, ¿bi chejleje'-ba'? 12 Záka'že to benne' ka to ẕila'. Che ḻen, de latje gonžo da' nak chawe' chegak benách ka' kate' nak ža la'y.

13 Naž Jesusen' gože' benne' yižwén':

—Bḻi no'o.

Kate' bḻi ne'e, ḻa' beyakten chawe' kan nak yecheḻá'a ne'e.

14 Naž bežachjgak benne' yodo' fariseo ka', na' béngake' x̱tíža'gake' nich gótgake' Jesusen'.

15 Kate' gókbe'ele Jesusen' da' ni, bezé'e ga na', na' benne' zan jákḻene' Ḻe' tẕen. Naž Jesusen' beyone' yógo'te benne' yižwé' ka', benne' nníta'gake' ládjwgak benách ka', 16 na' bchi'le' ḻégake' bi wzéngekle' benách ka' no nake' Ḻe'. 17 Kate' bcháḻjḻene' ḻégake' gok da' wnná Isaías, bennen' bchaḻje' ḻo wláz Dios ža ni'te, katen' wnné':

22 Naž bḻa'gak benne' ka' zej noe'e to benne' ḻo choḻe gan zoa Jesusen', bennen' bi žak nnie', dan' yoe'e be' x̱iwe', na' Jesusen' beyone' ḻe'. Ki goken, bennen' goke' ḻo choḻe, na' bi gok nnie', na'a ẕḻe'ele', na' ẕchaḻje'. 23 Che ḻen bebán ḻáže'gak yógo'te benne' ka' nníta'gake' ga na', na' wnnágake':

—¿Nak benne' ni ẕa'só Dabí, bennen' žaḻa' ḻe'e?

24 Kate' béngekle benne' yodo' fariseo ka' da' ni, wnnágake':

—Benne' ni žebeje' be' x̱iwe' ka', dan' Belzebú, da' x̱iwe', dan' naken x̱angak be' x̱iwe' ka', žónḻenen Ḻe' tẕen.

25 Žákbe'ele Jesusen' dan' ẕza' ḻáže'gake', na' gože' ḻégake':

—Gáte'teze gan ẕnna bia'gak benách ka', cha' žoj chóplegak benne' ka', na' cha' tíḻ-ḻengake' ljéžgake' ka', kwia yi' yeḻa' wnná bia' chégake'. Ḻezka', cha' žoj chóplegak benách ka' nníta'gake' to yež o to yo'o, na' cha' tíḻ-ḻengake' ljéžgake' ka', bi gak dia'gak benne' ka' nníta'gake' ḻo yežen' o ḻo yo'on'. 26 Ḻezka', cha' kwej da' x̱iwe' ḻa' ljéžekzen, na' cha' tíḻ-ḻengak be' x̱iwe' ka' ḻa' ḻégakkzen, ¿nakx̱kze gak dia' yeḻa' wnná bia' che da' x̱iwen'? 27 Ẕnnele chia', na' ẕnnale žebeja' be' x̱iwe' ka' dan' Belzebú da' x̱iwe' žónḻenen neda' tẕen. Cha' neda' žona' ki, ¿noẕ benne' žónḻene' tẕen benne' ka' žónḻengake' ḻe'e tẕen kate' žebéjgake' be' x̱iwe' ka'? Che ḻen, da' žóngakkze' nak bian' nchíx̱elele ḻe'e. 28 Na'a, cha' neda' žebeja' be' x̱iwe' ka' dan' zoaḻen yeḻa' wak che Dios Be' La'y neda', da' li yeḻa' wnná bia' che Dios ba bḻan' ga zoale ni.

29 ’¿Gak no benne' choe'e liž to benne' waḻe, na' kweje' yeḻa' wnni'a da' žen' liže', cha' zga'ale bi wcheje' benne' waḻen'? Naž gak choe'e nich wtache' liž benne' waḻen'.

30 ’No benne' bi žónḻene' neda' tẕen, ẕbej yichje' neda', na' ḻezka' no benne' bi ẕtóbḻene' neda' tẕen, žóslase'.

31 ’Che ḻen žapa' ḻe'e, yógo'te doḻa' da' žongak benách ka', na' diža' zi' ka' da' ẕnnégake' che Dios, yenít ḻaw Dios chégake', san no benne' nne zi'e che Dios Be' La'y, batkle yenít ḻaw Dios chie'. 32 Ḻezka', cha' no benne' nnie' chia' neda', Benne' Golje' Benách, Dios yenít ḻawe' chie', san no benne' nnie' che Dios Be' La'y, batkle yenít ḻaw Dios chie'. Bi yenít ḻawe' chie' ža ni zoažo na'a, na' bi yenít ḻawe' chie' ža zezán'.

33 Ḻezka' wnná Jesusen':

—Cha' nak ẕix̱ to yag, kwian da' ẕix̱, san cha' bi nak ẕix̱ bi kwian da' ẕix̱. Ki naken, da' ẕbia to yag nak bian' kan naken. 34 Ḻe'e, lježgak bele snia nakle. ¿Nakx̱ gak wchaḻjle da' naken chawe', cha' bi nakle chawe'? Kan nak da' ẕza' ḻáže'gak benách ka', ḻezka' ẕcháḻjgake'. 35 Ẕchaḻj to benne' chawe' da' nak chawe' dan' yo'o da' naken chawe' ḻo yichj ḻáẕda'we', san ẕchaḻj no benne' bi nake' chawe' da' bi nak chawe', dan' yo'o da' bi naken chawe' ḻo yichj ḻáẕda'we'. 36 Che ḻen žapa' ḻe'e, kate' žin ža chog Dios chegak benách ka' sáka'gake', wchi'a ḻaže'e benách ka' ni'a chegak yógo'te diža' da' wnnágakkze' ka'ze. 37 Kan nak da' ẕnno', wchi'a ḻaže'e le', na' yežojo' chawe' o bago'o ẕia ni'a che dižan' da' wnnó'.

38 Naž beži'igak benne' yodo' fariseo ka' ḻen benne' yodo' wsedle ka', na' góžgake' Jesusen':

—Benne' wsedle, žénelto' ḻe'elto' to da' gono' da' gak bian' gan za' yeḻa' wnná bian' da' napo'.

39 Bechebe Jesusen', na' gože' ḻégake':

—Benne' ki, benne' wen da' ẕinnj ka', na' bi zej nake' dot ḻi ḻaže', ẕnnábgekle' neda' gona' to da' gak bian' no naka'. Bi be da' gak bian' ḻé'egekle', san toze da' nak bia' kan gok che Jonás, bennen' bchaḻje' ḻo wláz Dios. 40 Kan gok che Jonasen', bga'ne' ḻe'e bel ẕen chonne ža chonne yele, ḻezka' gaken chia' neda', Benne' Golje' Benách, dan' chonne ža chonne yele ga'na' ẕan yo. 41 Benne' ka' wnníta'gake' ḻo yež Nínibe chásgake' ža na' kate' chog Dios chegak benách ka' da' gone' chégake', katen' wchi'a ḻaže'e benách ka' nníta'gake' ža ni zoažo na'a, na' da' bengak benne' ka' che yež Nínibe na' yesbagan' benách ki ẕia dan' beyát ḻáže'gak benne' ka' che yež Nínibe na' katen' Jonasen' bzenle' ḻégake' x̱tiža' Dios, na' na'a zoa' neda' nga, na' nákḻe'eža' ẕen ka Jonasen'. 42 Ḻezka' no'len' wnná bi'e yežen' da' žen' zaka' gan ẕde wbíž byo' zag ka' chase' ža na' kate' chog Dios chegak benách ka' da' gone' chégake' kate' wchi'a ḻaže'e benách ka' nníta'gake' ža ni zoažo na'a, na' da' ben no'len' yesbagan' ḻégake' ẕia, dan' bžoj no'len' gan nakḻe'e zi'to' nich yenle' diža' sina' da' bchaḻj Salomón, na' na'a zoa' neda' nga, na' nákḻe'eža' ẕen ka Salomón na'.

43 Ḻezka' wnná Jesusen':

—Kate' žežój be' x̱iwe' yo'o to benne', ẕdan gan nbiž, na' žiljen gan yezí' ḻažen'. Cha' bi wžeḻ-len gan yezí' ḻažen', 44 naž nnan: “Yeyá'a latje chia' gan bžoja'.” Kate' yežinen gan bžojen, chejx̱akan' bennen', nake' ka to yo'o ndachen, na' nloan, na' ba nba'an nich chejsóa no benne' ga na'. 45 Naž chej be' x̱iwen', na' chejx̱ín' yegaže be' x̱iwe' ka', be' zej nakžen x̱iwe' ka ḻen, na' chó'ogaken yógo'ten, na' chejnníta'gaken ḻo yichj ḻáẕdo'w bennen', na' ga ze ḻaw gakže nyache' che bennen' kan goken chie' zga'ale. Ḻezka' gaken chegak benách ki, benne' wen da' ẕinnj ka'.

46 Kate' Jesusen' ne ẕcháḻjḻene' benách ka' da' ni, bžin x̱ne'e ḻen benne' biche'e ka' ga na'. Wnníta'gake' ḻa' ḻí'ale, na' gónegekle' wcháḻjḻengake' Jesusen'. 47 Naž to benne' bzenlen' Jesusen', na' wnné':

—Bwia nga, zoa x̱no'o ḻen benne' bicho'o ka' ḻa' ḻí'ale, na' žénegekle' wcháḻjḻengake' Le'.

48 Bechebe Jesusen', na' gože' bennen' bzenle' Ḻe' da' ni, na' wnné':

—¿Nnézlele no benne' nake' x̱na'a, na' no benne' ka' zej nake' benne' bícha'ado' ka'?

49 Naž bḻi ne'e, na' bḻoe'ele' benne' wsedle chie' ka', na' wnné':

—Bwia nga, benne' ki zej nake' ka x̱na'kza', na' benne' bíche'kza' ka'. 50 Nóte'teze benne' žone' kan žénele X̱a', Bennen' zoe' ya'abá, benne' ni nake' bi' bíche'kza', na' bi' zankza', na' x̱na'kza'.